Studenti práv se sjeli do Plzně diskutovat o vývoji trestního práva
Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal studentský spolek ELSA Plzeň sdružující studenty práva a mladé právníky ve spolupráci s ELSA Česká republika a pod záštitou Fakulty právnické ZČU již tradiční Národní konferenci 2016 se zaměřením na recentní vývoj trestního práva a příbuzných oborů. Účelem této události bylo nabídnout všem studentům právnických fakult a oborově příbuzných škol zajímavá témata a přednášející, se kterými se při přednáškách v rámci běžného studia nesetkají. Finanční a materiální podporu konferenci poskytly Fakulta právnická ZČU a partneři ELSA Plzeň advokátní kanceláře Prime Legal a Řanda Havel Legal a také generální partner ELSA Česká republika advokátní kancelář Allen & Overy.
Pozvání na konferenci přijali jak odborníci z řad akademických pracovníků, tak specialisté z praxe. Tato kombinace vystupujících pak vytvořila jedinečný charakter Národní konference 2016 projevující se ve vysoké míře odbornosti a praktického přínosu pro všechny účastníky. Pozvání na konferenci přijali mimo jiné vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenka Bradáčová, Ph. D., která hovořila o efektivních nástrojích v dokazování korupčních trestných činů z oblasti hmotného a procesního práva, zejména pak o důležitosti operativně-pátracích prostředků pro vyšetřování vzhledem k jejich skrytému charakteru, stejně tak jako varovala před zjednodušenými a nepodloženými “soudy”, které produkují nezasvěcení či média.
Dále v rámci konference vystoupil kriminalista a znalec Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc., který přiblížil možnosti využití forenzní biomechaniky ve vyšetřování trestných činů. V příspěvku byly nastíněny poznatky fyziky a biologie, které se tvůrčím způsobem spojují ve forenzní biomechanice. Forenzní biomechanika se využívá při řešení násilných trestných činů, podle poznatků je možné analyzovat např. pohyb těla při silovém působení, mechanismus pádu oběti z výšky nebo určit sílu úderu pěstí do hlavy. V přednášce byly prezentovány experimentální přístupy, ukázky z experimentů, výsledky výzkumu a vybrané konkrétní kauzy, kdy byly využity poznatky forenzní biomechaniky.
Velmi zajímavé a aktuální téma přiblížil také plk. JUDr. Václav Kučera, ředitel středočeské policie, který přednášel o nových trendech v digitalizaci trestního řízení, zejména o provádění výslechu na dálku pomocí videokonferenční techniky (tzv. videointerakce), která hraje klíčovou roli v zefektivňování přípravného řízení. Dále nastínil tzv. mapy kriminality, které pomáhají směřovat policejní hlídky do kriminálně nejvíce zatížených lokalit a v neposlední řadě také elektronický trestní spis ulehčující administrativu policejním orgánům pověřeným vyšetřováním a státním zástupcům. Jako další přednášející přijali pozvání také JUDr. Juraj Szabó, Ph. D. - ředitel právního oddělení skupiny ČEZ, a. s., advokát a výherce soutěže právník roku JUDr. Tomáš Sokol či vítěz soutěže právník roku a člen legislativní komise Úřadu vlády JUDr. Jakub Morávek, Ph. D.
Všechny přednášky také vyvolaly podnětnou diskuzi, zejména pak příspěvek europoslance JUDr. Jiřího Pospíšila týkající se (trestní legislativy) Evropské unie. Přidanou hodnotu konference dotvářela také možnost zúčastnit se demonstrativní pitvy na Ústavu soudního lékařství či prohlídky plzeňského pivovaru.
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
