Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná

Znaky závislé práce

Dosavadní vymezení závislé práce obsažené v § 2 odst. 1 zákoníku práce má být nahrazeno konstrukcí, v níž zůstávají tři základní znaky:

• výkon práce jménem zaměstnavatele,
• vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance a
• osobní výkon práce zaměstnancem pro zaměstnavatele.

Z definice závislé práce tak zmizí jeden základní znak, a to práce podle pokynů zaměstnavatele, který se napříště stane jedním z podznaků vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

Aby byl vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem považován za vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, budou muset být splněny 4 podznaky, které bude nově obsahovat § 2 odst. 2 zákoníku práce:

• organizace práce zaměstnavatelem,
• kontrola výkonu práce zaměstnavatelem,
• práce podle pokynů zaměstnavatele, a
• práce v určené pracovní době.

Aby šlo o závislou práci, musí být podle návrhu kumulativně naplněny všechny tři její základní znaky. U znaku spočívajícího ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance pak její výše vyjmenované čtyři podznaky budou muset být rovněž naplněny kumulativně.

Důvodová zpráva uvádí, že účelem změny právní úpravy závislé práce je zpřesnění definice a znaků závislé práce tak, aby do budoucna nebyly znaky a podznaky závislé práce rozšiřovány judikaturou českých soudů, k čemuž v minulosti často docházelo.

Dále důvodová zpráva uvádí, že znak nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance nebude možné dovozovat z žádných jiných skutečností, než jsou výše uvedené čtyři podznaky (například z výslovně zmiňovaného poskytování benefitů, příspěvků poskytovaných ze strany zaměstnavatele, případně snad také ze soudy často zmiňované „ekonomické závislosti“).

Pokud jde o organizaci práce zaměstnavatelem, půjde podle důvodové zprávy o organizační řízení výkonu práce, ale také o zařazení zaměstnance do organizační struktury zaměstnavatele (včetně toho, že zaměstnanec má svého nadřízeného, a případně také podřízené zaměstnance).

Pokud jde o kontrolu výkonu práce, pak se předpokládá, že nejde pouze o výsledek práce jako např. u smlouvy o dílo, ale zaměstnavatel má možnost (a měl by) kontrolovat průběh a způsob provádění práce.

Jak už bylo uvedeno výše, jeden z původních znaků závislé práce – výkon práce podle pokynů zaměstnavatele - spadne napříště do podznaků nadřízenosti a podřízenosti. Důvodová zpráva vysvětluje tento přesun zejména tím, že šlo o těžce rozlišitelné znaky a skutečnost, že je zaměstnanec povinen pracovat podle pokynů zaměstnavatele je spíše důsledkem nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, než samostatným znakem závislé práce.

Poslední podznak - výkon práce v určené pracovní době – může být trochu zavádějící. Tento podznak může být naplněn tím, že zaměstnavatel rozvrhne směny jako „fixní“, tedy např. pondělí až pátek od 06:00 do 14:30, ale také v případě flexibilnějšího rozvržení pracovní doby. Může jít například o pružné rozvržení pracovní doby, v rámci kterého si zaměstnanci volí začátky a konce směn ve volitelné části pracovní doby, ale dokonce o případy, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na rozvržení pracovní doby zaměstnancem podle § 87a zákoníku práce (tzv. samorozvrhování pracovní doby), kdy je zaměstnanec mimo jiné vázán alespoň stanovenou týdenní pracovní dobou, často ale také jinými dohodnutými pravidly.

V této souvislosti důvodová zpráva uvádí, že tento podznak „nebude patrně naplněn v případech, kdy si strana smluvního vztahu bude moci zcela svobodně rozhodnout zda, kdy a jak dlouho bude činnost (práci) pro druhou stranu vykonávat, nebude po ní požadován žádný minimální počet hodin, které musí splnit za určité časové období a rovněž bude možné činnost kdykoli přerušit či ukončit. Mělo by tak jít o případy, kdy neexistuje ani rámcové ujednání o rozsahu činnosti ani o jejím časovém rámci a činnost by měla být vykonávána jen podle vlastního rozhodnutí jedné ze stran právního vztahu bez jakéhokoliv vlivu strany druhé.

Podmínky výkonu závislé práce

Podmínky výkonu závislé práce původně obsažené v § 2 odst. 2 zákoníku práce budou nově vyčleněny do samostatného nového paragrafu § 2a, aby byl zdůrazněn rozdíl mezi znaky závislé práce a podmínkami jejího výkonu.

Zaměstnavatelé musí zajistit, že bude závislá práce vykonávaná

• za mzdu, plat nebo jinou odměnu za práci,
• na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
• na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Z podmínek výkonu závislé práce tak vypadne to, že závislá práce musí být vykonávaná v pracovní době, neboť skutečnost, že zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu zaměstnanci a je tak „pánem jeho času“ je spíše projevem nadřízenosti zaměstnavatele než podmínkou závislé práce.

Závěr

Pokud bude novela zákoníku práce přijata v navrženém znění, nebude pro zaměstnavatele znamenat v oblasti posuzování závislé práce žádnou revoluci. Sama důvodová zpráva výslovně uvádí, že záměrem je zachovat v režimu závislé práce stejné osoby jako dosud a že navrhovaná úprava nemá mít zásadní dopad na rozsah závislé práce v České republice.

Nově formulovaná kritéria proto nelze chápat jako návod, jak některé dosavadní případy „vyjmout“ ze závislé práce. Spíše se zpřesňuje způsob, jakým má být posuzován jeden z jejích základních znaků – vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Ten má být napříště naplněn kumulativním splněním čtyř výslovně uvedených podznaků. Do budoucna navíc nelze vyloučit, že judikatura bude i nadále rozvíjet kritéria, prostřednictvím nichž bude naplnění jednotlivých podznaků posuzovat.

Pro zaměstnavatele tak zůstává základní praktické pravidlo stejné jako dnes: pokud je spolupráce fakticky výkonem závislé práce a jsou naplněny všechny její zákonné znaky, nepomůže změna smluvního označení ani forma, v níž je spolupráce navenek nastavena. Závislou práci bude i nadále možné vykonávat výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tedy v rámci pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodou o provedení práce (DPP) nebo dohodou o pracovní činnosti (DPČ)

Aktuální návrh po připomínkovém řízení navíc neprovedl původně zamýšlený přesun výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do kategorie nehlášené práce. Novela tak zatím počítá s tím, že závislá práce mimo pracovněprávní vztah zůstane nelegální prací podle § 5 písm. e) bodu 1 zákona o zaměstnanosti s důsledky z toho vyplývajícími.

V neposlední řadě je nutné upozornit, že se výsledná úprava závislé práce, případně její důsledky mohou v rámci legislativního procesu ještě změnit.