Zrušení tzv. srážkové daně – výhody a nevýhody vládního návrhu
Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se stále nachází v legislativním procesu. Co tato novela – pokud bude schválena – přinese?
Co je srážková daň?
Srážková daň je zvláštní forma daně, která se vybírá přímo při výplatě určitého příjmu. Plátce příjmu (např. zaměstnavatel, banka nebo jiná instituce) částku daně automaticky srazí a odvede ji státu. Příjemce tedy dostane již zdaněný příjem a v mnoha případech nemusí tento příjem dále uvádět v daňovém přiznání.
Od 1. ledna 2026 se navrhuje zrušit srážkovou daň uplatňovanou na odměny členů orgánů právnických osob, pokud je pobírají fyzické osoby – daňoví nerezidenti. Doteď se totiž příjmy těchto osob zdaňují 15% srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny. Nově by se z těchto příjmů odváděla daň zálohová. Odstraní se tím nerovnost ve zdanění fyzických osob na základě daňového rezidentství.
Velmi podstatný dopad bude také v tom, že takové příjmy daňových nerezidentů budou nově podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici).
Dále se navrhuje s účinností od 1. ledna 2027 plně zrušit institut srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Tato změna se dotkne zejména příjmů bez podepsaného tzv. „Prohlášení poplatníka“ plynoucích na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosahuje za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (tj. 11.499,-Kč) nebo příjmů plynoucích z tzv. zaměstnání malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti nebo odměny za výkon funkce, jejichž měsíční výše nedosáhne částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (4.500,-Kč/měsíc) atd).
Daňové přiznání by muselo podávat více osob
Pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti se původně navrhovalo zavést povinnost podat daňové přiznání, pokud nepožádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh. Nicméně po poslední úpravě návrhu princip zdaněni zůstane v podstatě obdobný jako při současné srážkové dani – jen místo 15% srážkové daně se bude odvádět stejné procento daně zálohové. Celý proces bude možné i nadále řešit prostřednictvím zaměstnavatele. Což znamená, že poplatník se nebude muset daněmi z uvedených příjmů zabývat, pokud nebude chtít uplatnit daňové slevy či zvýhodnění.
Hlavním argumentem pro zrušení srážkové daně je zjednodušení daňového systému.
Závěrem
Zrušení srážkové daně by mohlo daňový systém zpřehlednit a zjednodušit. Díky úpravám původního návrhu by zároveň nemělo dojít k nadměrnému zatížení zaměstnanců s drobnými příjmy, kteří budou moci i nadále využívat zjednodušené postupy pro zdanění.
O tom, zda tato legislativní změna úspěšně projde legislativním procesem a jak se do ní promítnou případné pozměňovací návrhy, vás budeme informovat.
Zdroj:
Sněmovní tisk 926/0 – Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




