Zrušení tzv. srážkové daně – výhody a nevýhody vládního návrhu
Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se stále nachází v legislativním procesu. Co tato novela – pokud bude schválena – přinese?
Co je srážková daň?
Srážková daň je zvláštní forma daně, která se vybírá přímo při výplatě určitého příjmu. Plátce příjmu (např. zaměstnavatel, banka nebo jiná instituce) částku daně automaticky srazí a odvede ji státu. Příjemce tedy dostane již zdaněný příjem a v mnoha případech nemusí tento příjem dále uvádět v daňovém přiznání.
Od 1. ledna 2026 se navrhuje zrušit srážkovou daň uplatňovanou na odměny členů orgánů právnických osob, pokud je pobírají fyzické osoby – daňoví nerezidenti. Doteď se totiž příjmy těchto osob zdaňují 15% srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny. Nově by se z těchto příjmů odváděla daň zálohová. Odstraní se tím nerovnost ve zdanění fyzických osob na základě daňového rezidentství.
Velmi podstatný dopad bude také v tom, že takové příjmy daňových nerezidentů budou nově podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici).
Dále se navrhuje s účinností od 1. ledna 2027 plně zrušit institut srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Tato změna se dotkne zejména příjmů bez podepsaného tzv. „Prohlášení poplatníka“ plynoucích na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosahuje za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (tj. 11.499,-Kč) nebo příjmů plynoucích z tzv. zaměstnání malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti nebo odměny za výkon funkce, jejichž měsíční výše nedosáhne částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (4.500,-Kč/měsíc) atd).
Daňové přiznání by muselo podávat více osob
Pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti se původně navrhovalo zavést povinnost podat daňové přiznání, pokud nepožádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh. Nicméně po poslední úpravě návrhu princip zdaněni zůstane v podstatě obdobný jako při současné srážkové dani – jen místo 15% srážkové daně se bude odvádět stejné procento daně zálohové. Celý proces bude možné i nadále řešit prostřednictvím zaměstnavatele. Což znamená, že poplatník se nebude muset daněmi z uvedených příjmů zabývat, pokud nebude chtít uplatnit daňové slevy či zvýhodnění.
Hlavním argumentem pro zrušení srážkové daně je zjednodušení daňového systému.
Závěrem
Zrušení srážkové daně by mohlo daňový systém zpřehlednit a zjednodušit. Díky úpravám původního návrhu by zároveň nemělo dojít k nadměrnému zatížení zaměstnanců s drobnými příjmy, kteří budou moci i nadále využívat zjednodušené postupy pro zdanění.
O tom, zda tato legislativní změna úspěšně projde legislativním procesem a jak se do ní promítnou případné pozměňovací návrhy, vás budeme informovat.
Zdroj:
Sněmovní tisk 926/0 – Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



