Zrušení tzv. srážkové daně – výhody a nevýhody vládního návrhu
Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se stále nachází v legislativním procesu. Co tato novela – pokud bude schválena – přinese?
Co je srážková daň?
Srážková daň je zvláštní forma daně, která se vybírá přímo při výplatě určitého příjmu. Plátce příjmu (např. zaměstnavatel, banka nebo jiná instituce) částku daně automaticky srazí a odvede ji státu. Příjemce tedy dostane již zdaněný příjem a v mnoha případech nemusí tento příjem dále uvádět v daňovém přiznání.
Od 1. ledna 2026 se navrhuje zrušit srážkovou daň uplatňovanou na odměny členů orgánů právnických osob, pokud je pobírají fyzické osoby – daňoví nerezidenti. Doteď se totiž příjmy těchto osob zdaňují 15% srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny. Nově by se z těchto příjmů odváděla daň zálohová. Odstraní se tím nerovnost ve zdanění fyzických osob na základě daňového rezidentství.
Velmi podstatný dopad bude také v tom, že takové příjmy daňových nerezidentů budou nově podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici).
Dále se navrhuje s účinností od 1. ledna 2027 plně zrušit institut srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Tato změna se dotkne zejména příjmů bez podepsaného tzv. „Prohlášení poplatníka“ plynoucích na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosahuje za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (tj. 11.499,-Kč) nebo příjmů plynoucích z tzv. zaměstnání malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti nebo odměny za výkon funkce, jejichž měsíční výše nedosáhne částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (4.500,-Kč/měsíc) atd).
Daňové přiznání by muselo podávat více osob
Pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti se původně navrhovalo zavést povinnost podat daňové přiznání, pokud nepožádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh. Nicméně po poslední úpravě návrhu princip zdaněni zůstane v podstatě obdobný jako při současné srážkové dani – jen místo 15% srážkové daně se bude odvádět stejné procento daně zálohové. Celý proces bude možné i nadále řešit prostřednictvím zaměstnavatele. Což znamená, že poplatník se nebude muset daněmi z uvedených příjmů zabývat, pokud nebude chtít uplatnit daňové slevy či zvýhodnění.
Hlavním argumentem pro zrušení srážkové daně je zjednodušení daňového systému.
Závěrem
Zrušení srážkové daně by mohlo daňový systém zpřehlednit a zjednodušit. Díky úpravám původního návrhu by zároveň nemělo dojít k nadměrnému zatížení zaměstnanců s drobnými příjmy, kteří budou moci i nadále využívat zjednodušené postupy pro zdanění.
O tom, zda tato legislativní změna úspěšně projde legislativním procesem a jak se do ní promítnou případné pozměňovací návrhy, vás budeme informovat.
Zdroj:
Sněmovní tisk 926/0 – Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




