Zrušení tzv. srážkové daně – výhody a nevýhody vládního návrhu
Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se stále nachází v legislativním procesu. Co tato novela – pokud bude schválena – přinese?
Co je srážková daň?
Srážková daň je zvláštní forma daně, která se vybírá přímo při výplatě určitého příjmu. Plátce příjmu (např. zaměstnavatel, banka nebo jiná instituce) částku daně automaticky srazí a odvede ji státu. Příjemce tedy dostane již zdaněný příjem a v mnoha případech nemusí tento příjem dále uvádět v daňovém přiznání.
Od 1. ledna 2026 se navrhuje zrušit srážkovou daň uplatňovanou na odměny členů orgánů právnických osob, pokud je pobírají fyzické osoby – daňoví nerezidenti. Doteď se totiž příjmy těchto osob zdaňují 15% srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny. Nově by se z těchto příjmů odváděla daň zálohová. Odstraní se tím nerovnost ve zdanění fyzických osob na základě daňového rezidentství.
Velmi podstatný dopad bude také v tom, že takové příjmy daňových nerezidentů budou nově podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici).
Dále se navrhuje s účinností od 1. ledna 2027 plně zrušit institut srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Tato změna se dotkne zejména příjmů bez podepsaného tzv. „Prohlášení poplatníka“ plynoucích na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosahuje za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (tj. 11.499,-Kč) nebo příjmů plynoucích z tzv. zaměstnání malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti nebo odměny za výkon funkce, jejichž měsíční výše nedosáhne částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (4.500,-Kč/měsíc) atd).
Daňové přiznání by muselo podávat více osob
Pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti se původně navrhovalo zavést povinnost podat daňové přiznání, pokud nepožádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh. Nicméně po poslední úpravě návrhu princip zdaněni zůstane v podstatě obdobný jako při současné srážkové dani – jen místo 15% srážkové daně se bude odvádět stejné procento daně zálohové. Celý proces bude možné i nadále řešit prostřednictvím zaměstnavatele. Což znamená, že poplatník se nebude muset daněmi z uvedených příjmů zabývat, pokud nebude chtít uplatnit daňové slevy či zvýhodnění.
Hlavním argumentem pro zrušení srážkové daně je zjednodušení daňového systému.
Závěrem
Zrušení srážkové daně by mohlo daňový systém zpřehlednit a zjednodušit. Díky úpravám původního návrhu by zároveň nemělo dojít k nadměrnému zatížení zaměstnanců s drobnými příjmy, kteří budou moci i nadále využívat zjednodušené postupy pro zdanění.
O tom, zda tato legislativní změna úspěšně projde legislativním procesem a jak se do ní promítnou případné pozměňovací návrhy, vás budeme informovat.
Zdroj:
Sněmovní tisk 926/0 – Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




