Druhy příjmů společníka, fyzické osoby, v s.r.o.
Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.
Příjmy společníka ze závislé činnosti
Společník s.r.o. může pracovat pro společnost jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu (závislá činnost). Závislou činností je podle ustanovení § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činnost vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Podle § 3 zákoníku práce může být závislá činnost vykonávaná jen v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Mzda společníka poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů a za stanovených podmínek se z ní odvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Pokud společník s.r.o. je současně i jejím jednatelem, může na základě smlouvy o výkonu této funkce pobírat odměnu i za výkon této funkce. Tyto odměny se také považují za příjmy za závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků ze závislé činnosti se zdaňují stejně, jako mzdy zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, tj. sazbou daně 15 % (případně 23 %).
Příjmy ze samostatné činnosti
Společník, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je v obchodním vztahu se s.r.o., tj. může jí v rámci svého podnikaní dodávat materiál, výrobky, zboží či poskytovat služby. Příjmy za tyto činnosti mu mohou plynout od s.r.o. na základě fakturace. Tyto příjmy společníků fyzických osob jsou z hlediska daně z příjmů příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde-li ovšem o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo d) zákona o daních z příjmů.
Pro správné vyhodnocení režimu, zda se jedná o příjem ze samostatné či závislé činnosti, je důležité posoudit, zda společník vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti, zda tuto činnost vykonává i pro jiné subjekty, jestli si společník sám hradí náklady související s činností a zda používá k výkonu činnosti své vlastní pracovní pomůcky.
Pokud společník či jednatel vykonává práci pro společnost osobně a povaha jeho činnosti naplňuje předmět činnosti společnosti, je třeba jeho příjmy z této činnosti posuzovat jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků z nájmu majetku
Společník může s.r.o. pronajímat svůj majetek. Příjmy z tohoto nájmu mohou být u něj, je-li fyzickou osobou, posuzovány jako:
- příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě že pronajímaný majetek nemá společník zahrnutý v obchodním majetku) nebo
- jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů (má-li pronajímaný majetek společník zahrnutý v obchodním majetku). V tomto případě podléhá příjem z nájmu i pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění).
Pro účely daně u příjmů jsou společník a s.r.o. dle § 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů spojenými osobami, a proto musí být nájemné sjednáno v obvyklé výši.
Vyplacení podílu na zisku
Nejjednodušší cestou, jak se společník může odměňovat v rámci společnosti, je podíl na zisku (dividenda). Příjem společníka z podílu na zisku z účasti na s.r.o. podléhá dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů ve výši 15 % v případě, je-li příjemcem fyzická osoba, daňový rezident.
Dochází tak ke dvojímu zdanění příjmů. Nejprve je výsledek hospodaření s.r.o. zdaněn 21 % sazbou daně z příjmu právnických osob a následně při výplatě dalšími 15 % z již zdaněného zisku.
Srážková daň je konečná, takže příjemce již nemusí dividendu nikam zahrnovat. Dividenda nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
Závěr
Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ. Je vždy zapotřebí u každé pozice zohlednit zvlášť specifika jejího zdanění.
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů
Další články
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.




