Druhy příjmů společníka, fyzické osoby, v s.r.o.
Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.
Příjmy společníka ze závislé činnosti
Společník s.r.o. může pracovat pro společnost jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu (závislá činnost). Závislou činností je podle ustanovení § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činnost vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Podle § 3 zákoníku práce může být závislá činnost vykonávaná jen v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Mzda společníka poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů a za stanovených podmínek se z ní odvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Pokud společník s.r.o. je současně i jejím jednatelem, může na základě smlouvy o výkonu této funkce pobírat odměnu i za výkon této funkce. Tyto odměny se také považují za příjmy za závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků ze závislé činnosti se zdaňují stejně, jako mzdy zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, tj. sazbou daně 15 % (případně 23 %).
Příjmy ze samostatné činnosti
Společník, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je v obchodním vztahu se s.r.o., tj. může jí v rámci svého podnikaní dodávat materiál, výrobky, zboží či poskytovat služby. Příjmy za tyto činnosti mu mohou plynout od s.r.o. na základě fakturace. Tyto příjmy společníků fyzických osob jsou z hlediska daně z příjmů příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde-li ovšem o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo d) zákona o daních z příjmů.
Pro správné vyhodnocení režimu, zda se jedná o příjem ze samostatné či závislé činnosti, je důležité posoudit, zda společník vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti, zda tuto činnost vykonává i pro jiné subjekty, jestli si společník sám hradí náklady související s činností a zda používá k výkonu činnosti své vlastní pracovní pomůcky.
Pokud společník či jednatel vykonává práci pro společnost osobně a povaha jeho činnosti naplňuje předmět činnosti společnosti, je třeba jeho příjmy z této činnosti posuzovat jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků z nájmu majetku
Společník může s.r.o. pronajímat svůj majetek. Příjmy z tohoto nájmu mohou být u něj, je-li fyzickou osobou, posuzovány jako:
- příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě že pronajímaný majetek nemá společník zahrnutý v obchodním majetku) nebo
- jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů (má-li pronajímaný majetek společník zahrnutý v obchodním majetku). V tomto případě podléhá příjem z nájmu i pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění).
Pro účely daně u příjmů jsou společník a s.r.o. dle § 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů spojenými osobami, a proto musí být nájemné sjednáno v obvyklé výši.
Vyplacení podílu na zisku
Nejjednodušší cestou, jak se společník může odměňovat v rámci společnosti, je podíl na zisku (dividenda). Příjem společníka z podílu na zisku z účasti na s.r.o. podléhá dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů ve výši 15 % v případě, je-li příjemcem fyzická osoba, daňový rezident.
Dochází tak ke dvojímu zdanění příjmů. Nejprve je výsledek hospodaření s.r.o. zdaněn 21 % sazbou daně z příjmu právnických osob a následně při výplatě dalšími 15 % z již zdaněného zisku.
Srážková daň je konečná, takže příjemce již nemusí dividendu nikam zahrnovat. Dividenda nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
Závěr
Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ. Je vždy zapotřebí u každé pozice zohlednit zvlášť specifika jejího zdanění.
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




