smlouva

Správné smluvní nastavení dodavatelsko-odběratelského vztahu není jednoduché.

Judikátem měsíce je nedávné rozhodnutí, ve kterém se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce, která v praxi i teorii vyvolávala velkou polemiku.

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Příplatek mimo základní kapitál je alternativním způsobem poskytnutí dodatečného vlastního kapitálu společnosti ze strany společníka, aniž by bylo nutné procházet formálně složitým procesem navýšení základního kapitálu společnosti.

V nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 26 Cdo 3644/2022-139 ze dne 14. 3. 2023 byla řešena otázka, zda má nový nájemce povinnost k náhradě vůči předchozímu nájemci za převzetí jeho zákaznické základny.

V dnešním příspěvku se budu věnovat pouze dvěma typům smluv mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem, a sice smlouvám o dodávkách elektřiny nebo plynu a smlouvám o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Příspěvek se současně bude věnovat spíše těm změnám, které se odehrály v posledních dvou letech. Většina se týká zákazníků, kteří jsou spotřebiteli, ale ne všechny. Ukážeme si, jak to proběhlo.

Jak mohu nejlépe zabezpečit svou ženu nebo svého muže pro případ, že zemřu?

S ohledem na několikeré dotazy týkající se aktuální novely zákoníku práce a její účinnosti nám dovolte ve stručnosti shrnout a uvést následující.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku zaobírá otázkou, v jakém rozsahu podle současné zákonné úpravy přechází práva a povinnosti z nájemního vztahu na nového vlastníka pronajaté věci.

Nejvyšší soud se v nedávném rozsudku zabýval otázkou platnosti závazků vyplývajících z trojstranné rezervační smlouvy, která spadá pod režim zákona o realitním zprostředkování.