Zkušební doba po flexinovele
Jednou z oblastí, které upravila flexinovela, konkrétně zákon č. zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „flexinovela“) je zkušební doba. Pro zaměstnavatele jsou tyto změny přínosem.
Níže uvedené změny týkající se zkušební doby budou účinné od 1. 6. 2025.
Nejdůležitějšími změnami v úpravě zkušební doby je její prodloužení a dále rozšíření automatického prodloužení zkušební doby o další absence či jejich kombinace. Velkou novinkou, která ale zřejmě nebude využívána tak často, je možnost smluvního prodloužení zkušební doby, tedy prodloužení dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Délka zkušební doby
Do účinnosti flexinovely podle § 35 odst. 1 zákoníku práce platí, že zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru u řadových zaměstnanců a než 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucích zaměstnanců.
Vedoucími zaměstnanci pak nejsou jen zaměstnanci tvořící management společnosti, ale v souladu s § 11 zákoníku práce jsou to všichni zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Ve skutečnosti je tedy vedoucím zaměstnancem jakýkoli zaměstnanec, který má pod sebou alespoň jednoho podřízeného.
S účinností od 1. 6. 2025 se výše uvedená maximální délka zkušební doby prodlužuje, a to o jeden měsíc u řadových zaměstnanců a o dva měsíce u vedoucích. Zkušební doba tak bude moci být sjednána až na 4 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru u řadových, a až na 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců.
I po účinnosti flexinovely ale musí zaměstnavatelé dávat pozor na dodržení omezení, podle kterého platí pro současné sjednání zkušební doby a pracovního poměru na dobu určitou, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby určité. V případě, že zaměstnavatel sjedná s vedoucím zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, a to na dobu jednoho roku, může být zkušební doba maximálně šestiměsíční.
Zákonné prodlužování zkušební doby
V souladu s § 35 odst. 5 zákoníku práce před účinností flexinovely, se zkušební doba automaticky (ze zákona) prodlužovala o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené.
Problematickými situacemi ale byly směny, které zaměstnanec neodpracoval sice celé, ale z části z důvodu překážek v práci a z části z důvodu čerpání dovolené (kdy si zaměstnanec vzal na zbytek směny po dohodě se zaměstnavatelem dovolenou). Nešlo totiž ani o celodenní překážku v práci ani o celodenní dovolenou. Stejně tak vznikaly problémy v případě neomluvené absence, se kterou zákoník práce vůbec pro účely prodlužování zkušební doby, nepočítal vůbec. Často se tak stávalo, že zaměstnavatel měl pro zaměstnance připravené zrušení ve zkušební době na poslední možný den, ale zaměstnanec tento den nedorazil do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci. Tím, že se o neomluvenou absenci zkušební doba neprodlužovala, musel zaměstnavatel řešit případné jednostranné rozvázání pracovního poměru podle velmi přísných ustanovení zákoníku práce pro výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, neboť zkušební doba v průběhu neomluvené absence uplynula.
Nově bude zkušební doba prodloužena ze zákona (automaticky) i o neomluvené absence a dále o výše uvedené případy kombinace překážek v práci, dovolené nebo neomluveného zameškání práce, v důsledku kterých zaměstnanec neodpracuje další směnu.
Prodlužování
Flexinovela výslovně stanovila pravidlo, podle kterého se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, tedy o dny, na které má zaměstnanec rozvrhnuté následující směny.
Pokud by měla zkušební doba končit v pondělí, ale zaměstnanec v průběhu zkušební doby neodpracoval celé 3 směny v důsledku překážek v práci, prodlouží se zkušební doby o 3 pracovní dny. Pokud má zaměstnanec rozvržené další směny na úterý, středu a pátek, pak zkušební doba v důsledku tohoto automatického prodloužení skončí až v pátek.
Smluvní prodloužení zkušební doby
Ustanovení § 35 odst. 4 zákoníku práce před účinností flexinovely výslovně zakazovalo dodatečné prodlužování zkušební doby (s výjimkou výše uvedeného zákonného prodloužení o celodenní překážky a dovolenou). Flexinovela však nově umožní prodlužování zkušební doby dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to v rámci maximálních limitů pro zkušební dobu.
Aby tedy bylo možné zkušební dobu prodloužit, musí být zkušební doba sjednaná v menším než maximálně možném rozsahu, případně se z řadového zaměstnance se zkušební dobou sjednanou v délce 4 měsíců stane v průběhu zkušební doby zaměstnanec vedoucí. V takovém případě bude možné prodloužit zkušební dobu až na 8 měsíců.
Předpokladem tohoto prodloužení je dohoda obou stran – tedy vůle zaměstnavatele, ale i zaměstnance. Ten zpravidla nebude mít na prodloužení zkušební doby zájem. Pokud jej však zaměstnavatel postaví před volbu dvou možností - rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době nebo prodloužení zkušební doby (pro další ověření jeho kvalit), zaměstnanec velmi často zvolí právě onu druhou variantu.
Smluvní prodlužování zkušební doby bude v souladu s přechodným ustanovením možné prodlužovat až u zkušební doby, která byla sjednána nejdříve dne 1. 6. 2025.
Na závěr lze zmínit, že flexinovela formulačně upravuje okamžik, kdy lze nejpozději sjednat zkušební dobu. Nově bude v zákoníku práce stanoveno, že zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Nejde ale o změnu, neboť podle dosavadního znění zákoníku práce musela být zkušební doba sjednána nejpozději v den, který byl sjednán v pracovní poměru jako den nástupu do práce a v souladu s § 36 zákoníku práce pracovní poměr vzniká právě tímto dnem.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




