Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Firmy v Česku čeká první ostré odeslání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Termín pro podání výkazu za duben je stanoven na 20. května. Před tím však zaměstnavatelé museli do 30. dubna dokončit doregistraci všech zaměstnanců v evidenci ČSSZ a doplnit chybějící údaje.
Právě splnění této podmínky je zásadní pro samotné podání výkazu. Pokud zaměstnanci nemají přidělené Osobní identifikační číslo (OIČ) a Identifikátor pracovněprávního vztahu (IDPPV) nebo nejsou doplněny jejich údaje, nelze JMHZ odeslat.
„Celé první čtvrtletí se řešily hlavně registrace zaměstnanců a doplňování údajů. Samotné odeslání JMHZ firmy teprve čeká,“ říká Ivana Brancuzká, CEO poradenské firmy Crowe.
Podle ní je nutné počítat i s časovou prodlevou mezi doplněním údajů a jejich propsáním v systému. „Pokud někdo ještě nestihl doplnit údaje ke všem zaměstnancům, neměl by se o odeslání JMHZ pokoušet. Je potřeba počkat, až se změny v registru projeví, což může trvat i několik dní,“ upozorňuje.
Mzdové systémy jsou podle dostupných informací na generování výkazu připravené, samotné nastavení ale zůstává na straně zaměstnavatelů. Programy pracují se mzdovými složkami, které je nutné správně přiřadit k jednotlivým atributům JMHZ.
„Každý mzdový program má vlastní logiku. Je nutné nastavit, jak se jednotlivé mzdové složky promítají do atributů výkazu JMHZ. Bez toho nejsou data správně strukturovaná,“ uvádí Ivana Brancuzká s tím, že si lze jen těžko představit, že by nebyl nutný žádný ruční zásah do nastavení.
Před prvním odesláním tak firmy čeká kontrola generovaných dat i úplnosti údajů o zaměstnancích. Očekává se kombinace automatického zpracování a manuální kontroly.
Zkušenost s podporou ze strany státních institucí je podle praxe smíšená. „Pracovníci ČSSZ sami v některých situacích hledali řešení a na složitější dotazy nebyli schopni vždy odpovědět. Na druhé straně vznikla řada metodik a podkladů, které firmám pomohly se v problematice zorientovat,“ hodnotí CEO společnosti Crowe.
Květnové odeslání navíc není jediné, které firmy čeká. Do konce června budou muset zaměstnavatelé podat JMHZ také zpětně za období od ledna do března.
„První podání ukáže, jak jsou firmy skutečně připravené a kde budou vznikat chyby. Ty se budou řešit průběžně při dalším zpracování,“ uzavírá Brancuzká.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.



