Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Firmy v Česku čeká první ostré odeslání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Termín pro podání výkazu za duben je stanoven na 20. května. Před tím však zaměstnavatelé museli do 30. dubna dokončit doregistraci všech zaměstnanců v evidenci ČSSZ a doplnit chybějící údaje.
Právě splnění této podmínky je zásadní pro samotné podání výkazu. Pokud zaměstnanci nemají přidělené Osobní identifikační číslo (OIČ) a Identifikátor pracovněprávního vztahu (IDPPV) nebo nejsou doplněny jejich údaje, nelze JMHZ odeslat.
„Celé první čtvrtletí se řešily hlavně registrace zaměstnanců a doplňování údajů. Samotné odeslání JMHZ firmy teprve čeká,“ říká Ivana Brancuzká, CEO poradenské firmy Crowe.
Podle ní je nutné počítat i s časovou prodlevou mezi doplněním údajů a jejich propsáním v systému. „Pokud někdo ještě nestihl doplnit údaje ke všem zaměstnancům, neměl by se o odeslání JMHZ pokoušet. Je potřeba počkat, až se změny v registru projeví, což může trvat i několik dní,“ upozorňuje.
Mzdové systémy jsou podle dostupných informací na generování výkazu připravené, samotné nastavení ale zůstává na straně zaměstnavatelů. Programy pracují se mzdovými složkami, které je nutné správně přiřadit k jednotlivým atributům JMHZ.
„Každý mzdový program má vlastní logiku. Je nutné nastavit, jak se jednotlivé mzdové složky promítají do atributů výkazu JMHZ. Bez toho nejsou data správně strukturovaná,“ uvádí Ivana Brancuzká s tím, že si lze jen těžko představit, že by nebyl nutný žádný ruční zásah do nastavení.
Před prvním odesláním tak firmy čeká kontrola generovaných dat i úplnosti údajů o zaměstnancích. Očekává se kombinace automatického zpracování a manuální kontroly.
Zkušenost s podporou ze strany státních institucí je podle praxe smíšená. „Pracovníci ČSSZ sami v některých situacích hledali řešení a na složitější dotazy nebyli schopni vždy odpovědět. Na druhé straně vznikla řada metodik a podkladů, které firmám pomohly se v problematice zorientovat,“ hodnotí CEO společnosti Crowe.
Květnové odeslání navíc není jediné, které firmy čeká. Do konce června budou muset zaměstnavatelé podat JMHZ také zpětně za období od ledna do března.
„První podání ukáže, jak jsou firmy skutečně připravené a kde budou vznikat chyby. Ty se budou řešit průběžně při dalším zpracování,“ uzavírá Brancuzká.
Další články
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).



