Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Firmy v Česku čeká první ostré odeslání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Termín pro podání výkazu za duben je stanoven na 20. května. Před tím však zaměstnavatelé museli do 30. dubna dokončit doregistraci všech zaměstnanců v evidenci ČSSZ a doplnit chybějící údaje.
Právě splnění této podmínky je zásadní pro samotné podání výkazu. Pokud zaměstnanci nemají přidělené Osobní identifikační číslo (OIČ) a Identifikátor pracovněprávního vztahu (IDPPV) nebo nejsou doplněny jejich údaje, nelze JMHZ odeslat.
„Celé první čtvrtletí se řešily hlavně registrace zaměstnanců a doplňování údajů. Samotné odeslání JMHZ firmy teprve čeká,“ říká Ivana Brancuzká, CEO poradenské firmy Crowe.
Podle ní je nutné počítat i s časovou prodlevou mezi doplněním údajů a jejich propsáním v systému. „Pokud někdo ještě nestihl doplnit údaje ke všem zaměstnancům, neměl by se o odeslání JMHZ pokoušet. Je potřeba počkat, až se změny v registru projeví, což může trvat i několik dní,“ upozorňuje.
Mzdové systémy jsou podle dostupných informací na generování výkazu připravené, samotné nastavení ale zůstává na straně zaměstnavatelů. Programy pracují se mzdovými složkami, které je nutné správně přiřadit k jednotlivým atributům JMHZ.
„Každý mzdový program má vlastní logiku. Je nutné nastavit, jak se jednotlivé mzdové složky promítají do atributů výkazu JMHZ. Bez toho nejsou data správně strukturovaná,“ uvádí Ivana Brancuzká s tím, že si lze jen těžko představit, že by nebyl nutný žádný ruční zásah do nastavení.
Před prvním odesláním tak firmy čeká kontrola generovaných dat i úplnosti údajů o zaměstnancích. Očekává se kombinace automatického zpracování a manuální kontroly.
Zkušenost s podporou ze strany státních institucí je podle praxe smíšená. „Pracovníci ČSSZ sami v některých situacích hledali řešení a na složitější dotazy nebyli schopni vždy odpovědět. Na druhé straně vznikla řada metodik a podkladů, které firmám pomohly se v problematice zorientovat,“ hodnotí CEO společnosti Crowe.
Květnové odeslání navíc není jediné, které firmy čeká. Do konce června budou muset zaměstnavatelé podat JMHZ také zpětně za období od ledna do března.
„První podání ukáže, jak jsou firmy skutečně připravené a kde budou vznikat chyby. Ty se budou řešit průběžně při dalším zpracování,“ uzavírá Brancuzká.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?



