Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Firmy v Česku čeká první ostré odeslání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Termín pro podání výkazu za duben je stanoven na 20. května. Před tím však zaměstnavatelé museli do 30. dubna dokončit doregistraci všech zaměstnanců v evidenci ČSSZ a doplnit chybějící údaje.
Právě splnění této podmínky je zásadní pro samotné podání výkazu. Pokud zaměstnanci nemají přidělené Osobní identifikační číslo (OIČ) a Identifikátor pracovněprávního vztahu (IDPPV) nebo nejsou doplněny jejich údaje, nelze JMHZ odeslat.
„Celé první čtvrtletí se řešily hlavně registrace zaměstnanců a doplňování údajů. Samotné odeslání JMHZ firmy teprve čeká,“ říká Ivana Brancuzká, CEO poradenské firmy Crowe.
Podle ní je nutné počítat i s časovou prodlevou mezi doplněním údajů a jejich propsáním v systému. „Pokud někdo ještě nestihl doplnit údaje ke všem zaměstnancům, neměl by se o odeslání JMHZ pokoušet. Je potřeba počkat, až se změny v registru projeví, což může trvat i několik dní,“ upozorňuje.
Mzdové systémy jsou podle dostupných informací na generování výkazu připravené, samotné nastavení ale zůstává na straně zaměstnavatelů. Programy pracují se mzdovými složkami, které je nutné správně přiřadit k jednotlivým atributům JMHZ.
„Každý mzdový program má vlastní logiku. Je nutné nastavit, jak se jednotlivé mzdové složky promítají do atributů výkazu JMHZ. Bez toho nejsou data správně strukturovaná,“ uvádí Ivana Brancuzká s tím, že si lze jen těžko představit, že by nebyl nutný žádný ruční zásah do nastavení.
Před prvním odesláním tak firmy čeká kontrola generovaných dat i úplnosti údajů o zaměstnancích. Očekává se kombinace automatického zpracování a manuální kontroly.
Zkušenost s podporou ze strany státních institucí je podle praxe smíšená. „Pracovníci ČSSZ sami v některých situacích hledali řešení a na složitější dotazy nebyli schopni vždy odpovědět. Na druhé straně vznikla řada metodik a podkladů, které firmám pomohly se v problematice zorientovat,“ hodnotí CEO společnosti Crowe.
Květnové odeslání navíc není jediné, které firmy čeká. Do konce června budou muset zaměstnavatelé podat JMHZ také zpětně za období od ledna do března.
„První podání ukáže, jak jsou firmy skutečně připravené a kde budou vznikat chyby. Ty se budou řešit průběžně při dalším zpracování,“ uzavírá Brancuzká.
Další články
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.



