Novinky v dovolené a jak ji jednoduše spočítat
Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.
Přestože ke změně postupu při výpočtu nároku na dovolenou došlo před více než třemi lety, stále je pro mnoho zaměstnanců těžké spočítat si o kolik dnů volna si mohou požádat. „Od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci určit základní výměru v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách. Tato výměra je pro všechny stejná a celkový nárok na dovolenou se krátí vůči neodpracovaným hodinám či zkráceným úvazkům,“ vysvětluje Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe.
K samotnému výpočtu musíme znát výměru dovolené v týdnech, týdenní úvazek zaměstnance a počet odpracovaných hodin v daném roce. Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. „Pokud někdo pracuje na zkrácený úvazek a odpracuje určitou dobu nad svůj stanovený úvazek, a zároveň méně, než by odpracoval na úvazku plném, tato doba se nepovažuje za přesčas, ale započítává se do odpracované doby pro účely dovolené,“ říká Ivana Brancuzká a uvádí vybrané absence, které se počítají do odpracované doby: „Jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele, mateřskou dovolenou, návštěvu lékaře, svatbu, pohřeb, pracovní úraz nebo nemoc z povolání.“
Existují ale také absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Mezi ně patří nemoc, karanténa nebo rodičovská dovolená. Tyto limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. „Do celkových odpracovaných hodin můžeme z limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby. Hodiny nad se již do odpracované doby nepočítají a nezvyšují tak výsledný nárok na dovolenou,“ radí k výpočtům country manažerka firmy Crowe a uvádí příklad.
Příklad
Zaměstnanec s týdenním úvazkem 40 hodin a základní výměrou dovolené v délce pěti týdnů si může jednoduše spočítat celoroční nárok na dovolenou vynásobením těchto čísel, to znamená 200 hodin. V daném roce odpracoval 461 hodin a k tomu 16 hodin neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. Z důvodu čerpání rodičovské dovolené dále neodpracoval 1619 hodin.
Vypočítáme hodnotu skutečně odpracovaných hodin navýšených o hodiny absencí, které se do odpracovaných hodin počítají vždy a bez omezení: 461+16=477 hodin.
Zjistíme, kolik násobků týdenního úvazku bylo odpracováno: 477/40=11,925, což znamená, že zaměstnanec neodpracoval aspoň 12násobek týdenní pracovní doby, a tak nelze žádné hodiny z limitních absencí, tedy 1619 hodin na rodičovské dovolené, započítat do odpracované doby.
Číslo 11,925 zaokrouhlíme na 11, vydělíme pevnou konstantou 52 a vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou ve výši 200, tzn. (11/52)*200=42,3. Nárok zaměstnance na dovolenou zaokrouhlíme nahoru na 43 hodin dovolené.
Zaměstnanci na dohodu získávají nárok na dovolenou
Od prvního ledna letošního roku mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. „Před novelou zákoníku práce, která přinesla výrazné změny právě u dohodářů, bylo na vůli zaměstnavatele, zda si se zaměstnanci na DPP či DPČ sjedná právo na dovolenou. Aktuálně však zákon stanovuje povinnost za splnění určitých podmínek dovolenou udělit,“ říká Ivana Brancuzká a dodává, že není nutné uzavírat nové smlouvy, protože změny platí pro všechny dohody.
Novela zákoníku práce stanovila dvě základní podmínky, aby dohodářům nárok na placené volno vznikl. Zaměstnanec na dohodu musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele alespoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, která byla stanovena na 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že musí odpracovat alespoň 80 hodin za rok. Druhou podmínkou je délka pracovní doby bez přerušení, která činí nejméně čtyři týdny v kuse, tzn. 28 kalendářních dnů.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
