DPP a DPČ v roce 2025

Obecně ke změnám

Vzhledem k rostoucí popularitě dohod konaných mimo pracovní poměr a současnému vývoji pracovního trhu, se zákonodárce snaží úpravu dohod novelizovat tak, aby byla zajištěna práva pracovníků na dohody a také aby dohody nebyly zneužívány. O těchto změnách si můžete přečíst v našem nedávném článku.

V loňském roce nabyla účinnosti např. novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. a změna tzv. konsolidačního balíčku v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a dohody o provedení práce podle zákona č. 163/2024 Sb. účinná od 1. 7. 2024.

Napjatá atmosféra kolem legislativní úpravy dohod ale stále trvá. Nejnovější změny, které přinesla novela zákona o nemocenském pojištění, opět upravují podmínky týkající se odvodů na sociální a zdravotní pojištění u dohod. Zmíněná novela, která byla schválena koncem roku 2024, se zaměřuje na postupné navyšování limitu příjmu, při jehož dosažení se bude povinnost odvádět pojištění vztahovat i na tzv. dohodáře.

Současně byla zavedena oznamovací povinnost při vzniku, změnách a zániku vztahů z dohod vůči České správě sociálního zabezpečení a rovněž pravidelná reportovací povinnost ohledně příjmů z dohod bez limitu (vždy do 20. dne následujícího měsíce).

Hlavní změny, které rok 2025 přináší, jsou:

• zvýšení limitů pro odvod pojistného pro DPP i DPČ,
• nárok dohodářů na ošetřovné,
• nárok dohodářů na otcovskou,
• možnost sjednání odměny s přihlédnutím k některým zákonným poplatkům (již od srpna 2024),
• nezavedení režimu tzv. oznámené dohody,
• možnost samorozvrhování práce.

Níže si detailněji rozebereme některé z výše zmiňovaných novinek.

Vyšší limity pro odvody pojistného

Zákonodárce nově zvýšil limit pro odvod pojistného u DPP pro rok 2025 – místo dosavadních 10.000,- Kč se musí dohodáři účastnit na nemocenském pojištění až od měsíčního výdělku ve výši 11.500,- Kč u jednoho zaměstnavatele.

Upozorňujeme, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se příjmy u jednoho zaměstnavatele nadále sčítají, naopak u různých zaměstnavatelů k sčítání nedochází. Jako doposud se pojistné odvádí již z rozhodné částky 11.500,- Kč, která odpovídá po zaokrouhlení 25 % průměrné mzdy pro rok 2025.

Od 1. 1. 2025 vzrostl také rozhodný měsíční příjem pro zaměstnání malého rozsahu, tedy nejčastěji pro zaměstnance pracující na základě DPČ. Dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí musí takoví zaměstnanci odvádět pojistné v momentě, kdy si vydělají 4.500,- Kč včetně či více, namísto původních 4.000,- Kč.

Více o této změně i v tomto našem článku.

Nárok na ošetřovné a otcovskou

Pokud se dohodář, ať už na DPP či DPČ, účastní nemocenského pojištění vzhledem k limitům zmiňovaným výše, má nově nárok na ošetřovné a otcovskou. Podmínkou těchto dávek je, že dohodář musí být pojištěn minimálně tři měsíce před vznikem sociální události, která zakládá nárok na ošetřovné či otcovskou, a potřeba ošetřování, resp. otcovské, vznikla nejdříve 1. 1. 2025.

Stejně jako jiní zaměstnanci musí i dohodáři splnit ostatní podmínky, které zákon stanovuje pro vznik nároků na uvedené dávky. Pro ošetřovné to je mimo jiné potřeba péče o dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, která vyžaduje ošetřování druhou osobou. Dvoutýdenní otcovská náleží pouze otci dítěte v souvislosti s péčí o novorozené dítě nebo pojištěnci, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů.

V oblasti nemocenského pojištění se tím dohodáři významně vyrovnávají zaměstnancům pracujícím na základě hlavního pracovního poměru.

Výše odměny s ohledem na příplatky

Již od 1. 8. 2024 si lze u dohod sjednat odměnu s přihlédnutím k případné práci v noci, o víkendu či ve ztíženém pracovním prostředí.

Tato možnost nadále zůstává i v roce 2025, díky čemuž zaměstnavatelé nemusí v případě výslovného písemného sjednání této možnosti vyčíslovat příplatky dle zákoníku práce zvlášť a vyhnou se tím administrativní zátěži, ač musejí dané příplatky kvalifikovaně odhadnout, a i nadále evidovat.

Oznámená DPP nebude

Co se nakonec nezavedlo, je režim tzv. oznámené dohody, který měl zamezit řetězení dohod a obcházení limitů. Finanční motivací zde byla možnost využít u DPP vyšší limit pro účast na pojištění a placení pojistného.

Došlo ale ke zrušení druhé vlny změn u DPP, a proto stále platí pouze povinnost evidence a měsíčního reportingu všech zaměstnanců pracujících na DPP u ČSSZ účinná již od 1. 7. 2024. Zaměstnavatelé musí u všech dohodářů oznamovat nástup, skončení a změny a podávat měsíční hlášení o jejich příjmech, a to vždy do 20. dne následujícího měsíce.

Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem

Zajímavou novinkou, která se dotýká jak zaměstnanců pracujících na základě hlavního pracovního poměru, tak dohodářů, je samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem.

Podle § 87a zákoníku práce účinného od 1. 1. 2025 si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednat dohodu o samorozvrhování práce, na základě které si zaměstnanec sám plánuje pracovní dobu. Musí přitom ale dodržet pravidla jako je délka sjednané pracovní doby (typicky 8 hodin denně) a povinné limity pro odpočinek a přestávky. Pracovní doba zároveň nesmí přesáhnout 12 hodin denně.

Důležitou podmínkou je písemná forma dohody o samorozvrhování práce a zároveň i případné výpovědi této dohody. Co se týče výpovědní doby, základní délka je 15 dní, ale strany si mohou sjednat odlišnou délku, pro zaměstnance i zaměstnavatele ale musí být stejná.

Výhodou této úpravy je, že se vztahuje na všechny zaměstnance, neplatí tedy jen pro zaměstnance pracující na dálku, ale i pro klasické zaměstnance docházející na pracoviště.

Více k samorozvrhování naleznete v našem článku zde.

Závěrem

Nová úprava v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr přináší další dílčí změny, které reagují na aktuální situaci, v praxi se ale počet dohod pravděpodobně moc nezmění.

Dohodáři se mohou těšit z vyšší míry ochrany a jistého vyrovnání podmínek se zaměstnanci v hlavním pracovním poměru. Vítané jsou jistě i vyšší limity pro odvody pojistného.

Je otázkou, jakou cestou se vydají další změny týkající se DPP a DPČ, a to jak v oblasti jejich právní úpravy, tak přístupu kontrol státních orgánů.