Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Co se mění pro zaměstnavatele
Od 1. dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je zjednodušit administrativu – nově se podává jedno hlášení, které postupně nahradí více dosavadních povinností.
Co JMHZ nahrazuje
Nové hlášení postupně nahradí zejména:
- Přehled o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Oznámení o nástupu a skončení zaměstnání
- Přílohy k žádosti o dávky
- Evidenční list důchodového pojištění
- Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Výkazy o mzdách a zaměstnanosti pro ČSÚ a ISPV)
- Hlášení o volných pracovních místech (pro Úřad práce)
Informace o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Jak a kdy se hlášení podává
Hlášení se podává:
- výhradně elektronicky
- ve formátu XML
- do 20. dne následujícího měsíce
Za období leden až březen 2026 je nutné podat jednotlivá hlášení zpětně v období od 1. dubna do 30. června 2026.
Povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele.
Nová evidence zaměstnanců
Součástí nové právní úpravy je i nová evidence zaměstnanců. Od 1. července 2026 bude nutné:
- předregistrovat zaměstnance před nástupem
- doplnit zbývající údaje o zaměstnanci do 8 dnů od nástupu
- odhlásit zaměstnance do 8 dnů od skončení zaměstnání
U zahraničních zaměstnanců platí přísnější pravidlo – registrace musí proběhnout ještě před prvním výkonem práce.
Nové identifikátory
Každému zaměstnanci bude přiděleno:
- osobní identifikační číslo (OIČ)
- identifikátor zaměstnání (IZ), který identifikuje každý pracovněprávní vztah
Například při souběhu pracovního poměru a dohody:
- jeden zaměstnanec = jedno OIČ
- každý pracovněprávní vztah = vlastní IZ
Bez těchto identifikátorů není možné hlášení podat.
Platby odvodů a zdravotní pojištění
Do budoucna by se měla zjednodušit i platba odvodů – zaměstnavatel bude odesílat jednu platbu, která se rozdělí mezi jednotlivé instituce.
Zdravotní pojišťovny však do systému zapojeny nejsou. To znamená, že:
- odvody zdravotního pojištění se nadále hradí samostatně
- hlášení se podávají přímo pojišťovnám
Na co si dát pozor
Chybné nebo opožděné hlášení může vést:
- k pokutám
- k posouzení zaměstnání jako nelegální práce
Přechod na nový systém klade důraz zejména na:
- správnou registraci zaměstnanců
- správné přidělení identifikátorů
- dodržení lhůt
Závěr pro praxi
Zavedení JMHZ představuje významnou změnu v oblasti mzdové a personální agendy.
Ačkoliv má administrativu zjednodušit, samotný přechod na nový systém vyžaduje pečlivou přípravu a nastavení interních procesů.
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.




