Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Co se mění pro zaměstnavatele
Od 1. dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je zjednodušit administrativu – nově se podává jedno hlášení, které postupně nahradí více dosavadních povinností.
Co JMHZ nahrazuje
Nové hlášení postupně nahradí zejména:
- Přehled o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Oznámení o nástupu a skončení zaměstnání
- Přílohy k žádosti o dávky
- Evidenční list důchodového pojištění
- Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Výkazy o mzdách a zaměstnanosti pro ČSÚ a ISPV)
- Hlášení o volných pracovních místech (pro Úřad práce)
Informace o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Jak a kdy se hlášení podává
Hlášení se podává:
- výhradně elektronicky
- ve formátu XML
- do 20. dne následujícího měsíce
Za období leden až březen 2026 je nutné podat jednotlivá hlášení zpětně v období od 1. dubna do 30. června 2026.
Povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele.
Nová evidence zaměstnanců
Součástí nové právní úpravy je i nová evidence zaměstnanců. Od 1. července 2026 bude nutné:
- předregistrovat zaměstnance před nástupem
- doplnit zbývající údaje o zaměstnanci do 8 dnů od nástupu
- odhlásit zaměstnance do 8 dnů od skončení zaměstnání
U zahraničních zaměstnanců platí přísnější pravidlo – registrace musí proběhnout ještě před prvním výkonem práce.
Nové identifikátory
Každému zaměstnanci bude přiděleno:
- osobní identifikační číslo (OIČ)
- identifikátor zaměstnání (IZ), který identifikuje každý pracovněprávní vztah
Například při souběhu pracovního poměru a dohody:
- jeden zaměstnanec = jedno OIČ
- každý pracovněprávní vztah = vlastní IZ
Bez těchto identifikátorů není možné hlášení podat.
Platby odvodů a zdravotní pojištění
Do budoucna by se měla zjednodušit i platba odvodů – zaměstnavatel bude odesílat jednu platbu, která se rozdělí mezi jednotlivé instituce.
Zdravotní pojišťovny však do systému zapojeny nejsou. To znamená, že:
- odvody zdravotního pojištění se nadále hradí samostatně
- hlášení se podávají přímo pojišťovnám
Na co si dát pozor
Chybné nebo opožděné hlášení může vést:
- k pokutám
- k posouzení zaměstnání jako nelegální práce
Přechod na nový systém klade důraz zejména na:
- správnou registraci zaměstnanců
- správné přidělení identifikátorů
- dodržení lhůt
Závěr pro praxi
Zavedení JMHZ představuje významnou změnu v oblasti mzdové a personální agendy.
Ačkoliv má administrativu zjednodušit, samotný přechod na nový systém vyžaduje pečlivou přípravu a nastavení interních procesů.
Další články
Reklamace dovolené: Manuál úspěšného uplatnění práv z vadného plnění
Je tu léto, nastaly prázdniny a doba přející cestování, jímž mnozí vyplňují své volné dny věnované, namísto povinnostem, zaslouženému odpočinku. Jednoduše je obvyklé vyrážet v tomto období „na dovolenou“. Co když ale služby poskytované v průběhu cestování subjektem, u něhož si je za tímto účelem sjednáme, neodpovídají našim představám?
Za balíček z Číny může nečekaně přijít ještě druhá účtenka. Clo budou primárně řešit přepravci
Nová evropská pravidla pro malé zásilky z Číny a dalších zemí mimo EU začaly platit od 1. července. Balíčky do hodnoty 150 eur, které byly dosud osvobozeny od cla, nově podléhají paušálnímu clu.
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.




