Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Co se mění pro zaměstnavatele
Od 1. dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je zjednodušit administrativu – nově se podává jedno hlášení, které postupně nahradí více dosavadních povinností.
Co JMHZ nahrazuje
Nové hlášení postupně nahradí zejména:
- Přehled o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Oznámení o nástupu a skončení zaměstnání
- Přílohy k žádosti o dávky
- Evidenční list důchodového pojištění
- Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Výkazy o mzdách a zaměstnanosti pro ČSÚ a ISPV)
- Hlášení o volných pracovních místech (pro Úřad práce)
Informace o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením
Jak a kdy se hlášení podává
Hlášení se podává:
- výhradně elektronicky
- ve formátu XML
- do 20. dne následujícího měsíce
Za období leden až březen 2026 je nutné podat jednotlivá hlášení zpětně v období od 1. dubna do 30. června 2026.
Povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele.
Nová evidence zaměstnanců
Součástí nové právní úpravy je i nová evidence zaměstnanců. Od 1. července 2026 bude nutné:
- předregistrovat zaměstnance před nástupem
- doplnit zbývající údaje o zaměstnanci do 8 dnů od nástupu
- odhlásit zaměstnance do 8 dnů od skončení zaměstnání
U zahraničních zaměstnanců platí přísnější pravidlo – registrace musí proběhnout ještě před prvním výkonem práce.
Nové identifikátory
Každému zaměstnanci bude přiděleno:
- osobní identifikační číslo (OIČ)
- identifikátor zaměstnání (IZ), který identifikuje každý pracovněprávní vztah
Například při souběhu pracovního poměru a dohody:
- jeden zaměstnanec = jedno OIČ
- každý pracovněprávní vztah = vlastní IZ
Bez těchto identifikátorů není možné hlášení podat.
Platby odvodů a zdravotní pojištění
Do budoucna by se měla zjednodušit i platba odvodů – zaměstnavatel bude odesílat jednu platbu, která se rozdělí mezi jednotlivé instituce.
Zdravotní pojišťovny však do systému zapojeny nejsou. To znamená, že:
- odvody zdravotního pojištění se nadále hradí samostatně
- hlášení se podávají přímo pojišťovnám
Na co si dát pozor
Chybné nebo opožděné hlášení může vést:
- k pokutám
- k posouzení zaměstnání jako nelegální práce
Přechod na nový systém klade důraz zejména na:
- správnou registraci zaměstnanců
- správné přidělení identifikátorů
- dodržení lhůt
Závěr pro praxi
Zavedení JMHZ představuje významnou změnu v oblasti mzdové a personální agendy.
Ačkoliv má administrativu zjednodušit, samotný přechod na nový systém vyžaduje pečlivou přípravu a nastavení interních procesů.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




