Mgr. Jakub Málek

Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil).

Stejně jako v minulých letech i letos budou stovky tisíc ukrajinských občanů řešit, zda a za jakých podmínek budou moci pobývat a pracovat na území České republiky. Legislativní úprava, která výše uvedené pokrývá, vychází primárně z tzv. Lex Ukrajina VII[1] (a souvisejících provádějících právních předpisů), který byl přijat a vešel v účinnost v minulém roce.

Největší změna farmaceutických pravidel EU za posledních dvacet let je na světě. Rada EU a Evropský parlament se dohodly na podobě tzv. farmaceutického balíčku, který zásadně promění dostupnost léčiv, podmínky pro inovace i vstup generik na trh. Jaké konkrétní dopady bude mít nová legislativa na výrobce, držitele registrací a distribuci léčiv v celé Unii?

Nakupování prostřednictvím internetu se v posledních dvou desetiletích stalo jedním z hlavních způsobů uzavírání spotřebitelských smluv. Tento vývoj přinesl nesporné výhody v podobě rychlosti, dostupnosti a pohodlí, zároveň však zásadně proměnil podmínky, za nichž dochází ke zpracování osobních údajů zákazníků.

Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.

Evropský trh se čím dál častěji setkává s produkty, jejichž povaha se nachází na hranici mezi léčivy, potravinami, doplňky stravy či potravinami pro zvláštní lékařské účely, což vytváří značnou regulační nejistotu pro podniky i vnitrostátní orgány.

Od 1. listopadu 2025 je v České republice účinný zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „NZKB“), který se do českého právního řádu implementuje evropskou směrnici NIS2 a představuje zásadní milník v oblasti kybernetické regulace na území České republiky za poslední roky.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o zvýšení transparentnosti podnikání a o větší důraz na udržitelnost. Přijetím směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“) byla povinnost nefinančního reportingu zásadně rozšířena.

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o kritické infrastruktuře, který transponuje směrnici CER. Co nový zákon o kritické infrastruktuře přináší a jak souvisí s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti? Na to se podíváme dále v tomto článku.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Poslanecká sněmovna v pátek 8. 3. 2025 schválila dlouho diskutovanou tzv. flexinovelu, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy a přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují důležitý nástroj pracovního práva, který umožňuje flexibilní a rychlé řešení krátkodobých pracovních úkolů. Dohoda o provedení práce (DPP) i dohoda o pracovní činnosti (DPČ) poskytují zaměstnancům a zaměstnavatelům možnost efektivně reagovat na aktuální potřeby trhu práce, ač byly v nedávné době dotčeny mnohými změnami.

Stejně, jako minulý rok, se od 1. ledna museli zaměstnavatelé připravit hned na několik změn v oblasti pracovního práva, které byť na poslední chvíli, ale přeci, úspěšně prošly legislativním procesem.

Oznamovací povinnost zavedla od září roku 2022 novela zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání („AVZ“). Novela zavedla do AVZ změnu týkající se oznamovací povinnost poskytovatele audiovizuální služby.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.

Rok 2024 by se v pracovněprávním kontextu dal označit jako „rok novel“. Změn, které v tomto roce v rámci pracovněprávní oblasti vešly v účinnost, byly přijaty, nebo jejichž návrhy se nyní v rámci legislativního procesu projednávají, je nespočet.