Flexinovela zákoníku práce VII.: výpověď ze zdravotních důvodů
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Změny a novinky se převážně s účinností od 1. června 2025 dotknou mnoha pracovněprávních oblastí a institutů, jejichž přehled se základními informacemi nalezete i v našem informačním letáku.
Připravili jsme pro Vás také sérii článků o jednotlivých změnách, které flexinovela přináší, a v tomto díle se blíže podíváme na změny, které se týkají výpovědi pro ztrátu zdravotní způsobilosti.
Současná úprava výpovědi
Zákoník práce upravuje výpověď jako jeden ze způsobů rozvázání pracovního poměru, přičemž stanovuje rozdílná pravidla pro výpověď danou zaměstnavatelem a výpověď danou zaměstnancem.
V rámci ochrany zaměstnance může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce. A právě jedním z těchto důvodů je i ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance, kterou v tomto díle rozebereme.
Aktuálně je tento důvod rozdělen do dvou písmen § 52 zákoníku práce, a to do písm. d) a e). První z uvedených se vztahuje na případy, kdy zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a nemůže tak konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice. Písmeno e) pak upravuje obecnou dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti, přičemž pod toto písmeno spadají ostatní případy, které nelze podřadit pod písm. d).
Ke skončení pracovního poměru je u obou možností potřeba lékařský posudek o ztrátě zdravotní způsobilosti nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.
Nová formulace výpovědi pro ztrátu zdravotní způsobilosti
Nově je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zařazeno pod jeden výpovědní důvod podle § 52 písm. d). Všechny případy, ať už z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo obecných zdravotních důvodů se tedy sloučily do jednoho písmene a pro ukončení pracovního poměru není rozlišující bližší důvod ztráty zdravotní způsobilosti. Jestliže zaměstnanec ztratí zdravotní způsobilost, zaměstnavatel nebude muset zkoumat důvody její ztráty, v případě že s tímto zaměstnancem bude chtít rozvázat pracovní poměr.
Do písm. e) zákonodárce vyčlenil pouze případ, kdy zaměstnanec dosáhne nejvyšší přípustné expozice na pracovišti. To znamená, že zaměstnanec byl v nejvyšší přípustné míře vystaven určitým nepříznivým vlivům pracovního prostředí (např. některým chemickým látkám, prachu), přičemž jestli se tak stalo, určuje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Náhrady spojené se ztrátou zdravotní způsobilosti
Doposud náleželo zaměstnanci, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d), od zaměstnavatele odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Nově pokud bude prokázáno, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebude mu již náležet odstupné, ale jednorázová kompenzace při ukončení pracovního poměru, rovněž ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Při částečné liberaci zaměstnavatele z důvodů podle § 270 an. zákoníku práce se tato jednorázová náhrada poměrně sníží. Tato kompenzace navíc bude osvobozena od daně a její úhrada bude kryta z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Splatnost jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru nastává v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu následujícím po skončení pracovního poměru.
Co změny přinesou v praxi?
Novelizací dochází ke sjednocení výpovědního důvodu pro dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel nebude muset rozlišovat, zda jde o pracovní úraz, nemoc z povolání nebo jiné zdravotní důvody, a nebude muset detailně zdůvodňovat příčinu ve výpovědi. V praxi to zrychlí administrativní proces na straně zaměstnavatele a sníží riziko neplatnosti výpovědi, kvůli nimž se tato změna zavádí.
Na straně zaměstnanců se změní to, že pokud jejich způsobilost zanikla kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, nedostanou plnění ve formě odstupného, ale jednorázovou náhradu – tu ovšem platí pojišťovna zaměstnavatele, což zaměstnavatelům sníží finanční zátěž při ukončení pracovního poměru. Při dosažení nejvyšší přípustné expozice zůstává odstupné zachováno v současné výši.
Shrnutí
Flexinovela přináší hned několik zásadních změn, které budou mít značný přesah do každodenního fungovaní zaměstnaneckých vztahů.
Jednou z nejzásadnějších změn, kterou flexinovela představila, je nová formulace výpovědního důvodu pro dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti. Dochází ke zpřehlednění a zjednodušení tohoto důvodu a zároveň se mění způsob náhrady pro zaměstnance z odstupného na jednorázovou kompenzaci.
Přečtěte si i ostatní díly seriálu o flexinovele:
- Flexinovela zákoníku práce I.: ukončení pracovního poměru – lhůty a dovolená
- Flexinovela zákoníku práce II.: zkušební doba
- Flexinovela zákoníku práce III.: pracovnělékařské prohlídky a programy podpory zdraví
- Flexinovela zákoníku práce IV.: rodičovská a děti
- Flexinovela zákoníku práce V.: práce mladistvých v létě
- Flexinovela zákoníku práce VI.: výpovědní doba
- Flexinovela zákoníku práce VIII.: mlčenlivost o mzdových podmínkách
- Flexinovela zákoníku práce IX.: mzda a mzdový výměr
Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.




