Mgr. Jakub Málek

V pátek 16. října 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) druhou výzvu k programu COVID – Nájemné. Výzva byla připravena v reakci na první vlnu podzimního omezování podnikatelských aktivit dle usnesení Vlády ČR č. 407/2020 Sb. z 12. října 2020.

Členské státy Evropské unie musí do 17. prosince 2021 transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnici o whistleblowingu) (dále jen „Směrnice“).

Digitální obsah nebo digitální služby se dnes často poskytují v případech, kdy spotřebitel za ně nutně neplatí, nýbrž namísto toho poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Takové obchodní modely se již používají v různých formách na velké části trhu. Ačkoli dosavadní právní úprava plně uznává, že ochrana osobních údajů je jedním ze základních práv a osobní údaje tudíž nemohou být považovány za komoditu, je třeba je respektovat, aby spotřebitelé měli v souvislosti s těmito obchodními modely právo na smluvní prostředky nápravy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo dne 19. června 2020 Výzvu k programu COVID – Nájemné, přičemž žádosti o tuto podporu bude možné podávat od 26. června 2020, 9:00 hodin do 30. září 2020, pouze on-line prostřednictvím informačního systému zpřístupněného z webu www.mpo.cz a ověření identity žadatele bude probíhat prostřednictvím NIA – elektronické identity (www.eidentita.cz).

Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.

V našem článku z počátku letošního roku s názvem Očekávaná novela zákoníku práce předložena zákonodárcům – souhrn plánovaných změn jsme v obecné rovině shrnuli významné změny, které by pro zaměstnance a zaměstnavatele přineslo případné schválení dlouho očekáváné novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která byla na počátku letošního roku předložena Poslanecké sněmovně k projednání (dále jen „Novela“).

V souvislosti s postupným rozvolňováním restriktivních opatření přijatých v rámci nouzového stavu za účelem zamezení šíření nákazy koronaviru (COVID-19) v České republice, se stávají čím dál tím více aktuální otázky spojené s obnovou funkce zasažených oblastí společenského života, a to i v oblasti zaměstnávání. Zaměstnanci se již často chtějí vracet zpátky na pracoviště a zaměstnavatelé tak zvažují alespoň částečné obnovení běžného fungování kanceláří.

Vláda ČR schválila dne 31. března 2020 úvodní podmínky programu Antivirus kompenzujícího náhrady mezd zaměstnanců zaměstnavatelům dotčeným dopady či opatřeními v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19). Ačkoliv bylo přijetí opatření logické a pro ochranu zdraví občanů nutné, mělo do budoucna rovněž negativní dopad na zaměstnavatele, neboť tato opatření jsou nyní častou příčinou vzniku tzv. překážek v práci na straně zaměstnavatele omezujících činnost zaměstnavatele.

Sdělovací prostředky jsou v současné době plné zpráv o šíření tzv. koronaviru (přesněji COVID-19) po světě. Virus se nyní vyskytuje již i na evropském kontinentu a prognózy hovoří o jeho dalším šíření. Cílem tohoto článku není šířit paniku, ale poskytnout základní pohled na problematiku šíření viru z pohledu zaměstnavatele ve vztahu k jeho zaměstnancům a nastínit, co mohou čeští zaměstnavatelé dělat pro to, aby minimalizovali rizika zavlečení viru na své pracoviště.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne podpořit dnes oblíbený trend flexibility pracovněprávních vztahů, a dopřeje svým zaměstnancům kromě komfortu v podobě pracovních benefitů, jakými jsou služební telefon, notebook či tablet, také benefity typu práce z domova - homeoffice, telepráce nebo práce na zavolanou, neměla by mu uniknout ani rizika, která z této flexibility ve spojení s digitalizací pracovního prostředí mohou vyplývat, a to i pokud jde o duševní zdraví zaměstnance.