Mgr. Jakub Málek

Neuběhlo sotva ani pár měsíců od účinnosti poslední části významné novely zákoníku práce a vláda přišla s dalšími návrhy zasahujícími do pracovněprávní sféry. Připravili jsme si proto pro Vás článek, ve kterém se zaměříme na nedávno schválenou transpoziční novelu zákoníku práce, k jejíž účinnosti dochází v její většině k 1. 8. 2024. Některá ustanovení týkající se samorozvrhování směn zaměstnancem pak nabydou účinnosti k 1. 1. 2025.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Směrnice Evropské unie CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování, přináší postupně od roku 2024 nové povinnosti při poskytování podrobnějších a srovnatelnějších informací o udržitelnosti společností a o nefinančních aspektech jejich podnikání. ESRS (European Sustainability Reporting Standards) poskytují vodítko, jaké informace a jak budou povinné společnosti reportovat.

Vláda České republiky dne 10. ledna 2024 projednala a následně schválila dlouho očekávaný a odbornou veřejností diskutovaný návrh novely zákona o advokacii, kterou nyní čeká první čtení v Poslanecké sněmovně („Návrh“ a „ZA“).

Již 1. října minulého roku nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla mnoho významných změn v pravidlech pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

V posledním čtvrtletí loňského roku jsme se konečně dočkali novely zákoníku práce, která k 1. 10. 2023 zavedla řadu významných změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Nejen vzhledem k množství, ale zejména k důležitosti těchto změn jsme se rozhodli pro Vás připravit osmidílný cyklus článků, ve kterých se postupně zaměříme na jednotlivé dílčí oblasti do detailu.

Již 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přináší mnoho významných změn do pracovněprávních vztahů.

Vedle zásadní novely zákoníku práce, ve své většině účinné již od 1. října 2023, která významným způsobem změnila právní úpravu mnoha oblastí pracovního práva, je dalším podzimním rozcestníkem na poli pracovního práva tzv. konsolidační balíček veřejných financí.

Orientace v environmentálních značeních uváděných na výrobcích je v dnešní době pro mnohé spotřebitele obtížná. A nejen pro spotřebitele, také výrobci často neví, jak mají k informacím o environmentálních aspektech svých produktů přistupovat. K přiblížení této problematiky by mělo dojít na základě připravované směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací, o tzv. green claims, kterou vydala Evropská komise 22. března 2023.

Předávání osobních údajů do třetích zemí je zejména od účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“) významným tématem, které se aktuálně dostává do povědomí širší veřejnosti.

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), nabyl účinnosti 1. 8. 2023 a pro povinné subjekty to mj. znamená povinnost zavést účinný vnitřní oznamovací systém k tomuto dni, přičemž povinné subjekty zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti Zákona od 50 do 250 zaměstnanců mají dobu k implementaci delší, a to konkrétně do 15. 12. 2023.

Zákon o ochraně oznamovatelů, (dále jen „Zákon“) nabyl konečné podoby a byl publikován dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů. Česká republika tím splnila svůj závazek implementovat do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 (dále jen „Směrnice“), i když tak učinila se značným zpožděním, jelikož transpoziční lhůta pro implementaci Směrnice uplynula již 17. 12. 2021.

Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.

Jaké změny pro zaměstnavatele přinese zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící v České republice institucionální ochranu oznamovatelů, který čeká na schválení Senátem?

V současnosti intenzivně diskutovaným tématem v rámci Evropské unie je téma udržitelnosti. Unijní orgány v posledních letech postupně vydaly a časem i průběžně aktualizují právní dokumenty a opatření, které toto téma pokrývají. Nejvýznamnějšími z nich jsou směrnice CSRD, NFRD a CSSD. Jaká je legislativní historie a právní závaznost těchto směrnic, jaký je mezi nimi vztah a zejména, jaké nové povinnosti povinným subjektům zavádí, se můžete dočíst v tomto článku.

Cookies jsou již dnes zcela běžnou součástí internetového prohlížení a architektury většiny moderních internetových stránek. Snad i proto se oblast cookies a jejich právní regulatorika stále vyvíjí, zejména ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů jejich prostřednictvím.

Dočasná ochrana občanů Ukrajiny prchajících před válečným konfliktem, kteří o ni požádali a jež jim umožnila pobyt a volný přístup na trh práce v České republice je platná pouze do 31. 3. 2023.

S příchodem Tří králů nastala dne 6. ledna 2023 účinnost velmi očekáváné a do této doby nejrozsáhlejší novely občanského práva, které se právě ve spojení s okamžikem její účinnosti přezdívá tříkrálová novela a/nebo v souvislosti s částí jejího obsahu také tlačítková novela. Publikována byla ve Sbírce zákonů pod č. 374/2022 Sb. (dále jen „Novela“).

Od začátku ledna je účinná novela zákona o ochraně spotřebitele, která zejména transponuje dvě směrnice EU a obsahuje řadu významných změn v oblasti spotřebitelského práva.