ESRS standardy, reportingový obsah a obecné reportovací informace
Směrnice Evropské unie CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování, přináší postupně od roku 2024 nové povinnosti při poskytování podrobnějších a srovnatelnějších informací o udržitelnosti společností a o nefinančních aspektech jejich podnikání. ESRS (European Sustainability Reporting Standards) poskytují vodítko, jaké informace a jak budou povinné společnosti reportovat.
Povinnost nefinančního reportingu čeká a nemine značnou část společností působící v členských státech EU, ale i mimo. Obsah reportingu je stanoven zejména směrnicemi CSRD a dalšími právními dokumenty legislativy EU a značnou roli budou hrát i prováděcí akty a legislativa členských států. Aby informace v reportech a obecně výstupech společností týkající se ESG byly srozumitelné a srovnatelné, je nezbytné mít společné standardy, postupy a terminologii. Právě zde vstupují do hry ESRS – standardy EU pro vykazování udržitelnosti, které nyní dostaly finální podobu.
V následujícím článku Vám shrnujeme základní informace o ESRS standardech, jaký mají význam, pro koho jsou závazné a jaké konkrétní požadavky na zveřejňování informací obsahují.
Co jsou to standardy EU pro vykazování udržitelnosti?
Standardy EU pro vykazování udržitelného rozvoje, přijaté Evropskou Komisí v přenesené pravomoci (European Sustainability Reporting Directive – ESRS), jsou nové povinné standardy EU, kterým musí společnosti v rámci CSRD přizpůsobit svůj ESG reporting. Cílem těchto standardů je zajistit, aby společnosti, které spadají do jejich působnosti, vykazovaly srovnatelné, relevantní a spolehlivé informace o udržitelném rozvoji, a zároveň aby bylo naprosto jasné, co se od nich očekává, že budou vykazovat. Poprvé v historii na úrovni celé EU budou informace o životním prostředí, sociální oblasti a správě a zveřejňování informací o udržitelnosti podniků vyžadovány ve standardizovaném, srovnatelném a konzistentnějším formátu – stejně jako finanční výkaznictví.
ESRS standardy nyní dostaly finální podobu a po skončení kontrolního období a po vstupu v platnost, tedy od 1. 1. 2024, budou hlavním zdrojem informací pro sestavení zprávy o nefinančním výkaznictví – ESG reportu, které bude pro řadu společností od roku 2024 povinné. Jak první drafty uveřejněné v listopadu 2022, tak i současné aktuální a finální znění ESRS standardů připravovala Evropská Komise ve spolupráci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG[1]).
ESRS standardy se skládají z jednotlivých standardů, které pokrývají různé aspekty udržitelnosti chodu podniku. Mezi ně patří například environmentální dopad podniku, sociální a pracovní podmínky, etika a řízení, dodavatelský řetězec, zákaznická odpovědnost a další relevantní oblasti. Tyto standardy poskytují přesné definice ukazatelů, metody měření a způsoby zpráv, které mají společnosti využít při podávání zpráv o udržitelnosti (blíže dále v článku).
Dvanáct ESRS je rozděleno do kategorií (i) obecné zásady reportingu, (ii) průřezové požadavky na zveřejňování informací a (iii) tematické standardy na zveřejňování informací o tématech ESG (o těchto více dále v článku).
Co má reporting obsahovat?
Klíčové oblasti a požadavky pro podávání zpráv o udržitelnosti dle ESRS jsou následující:
ESRS 1 - Obecné požadavky:
- definují základní obecné normy a předpisy pro reportování o udržitelnosti.
ESRS 2 - Obecné informace:
- obsahují základní informace o společnosti, včetně identifikace, období zprávy a dalších základních údajů.
ESRS E1 až E5 – Environmentální aspekty:
- E1: Změna klimatu;
- E2: Znečištění;
- E3: Vodní a mořské zdroje;
- E4: Biologická rozmanitost a ekosystémy;
- E5: Využívání zdrojů a oběhové hospodářství.
ESRS S1 až S4 – Sociální aspekty:
- S1: Vlastní pracovní síla;
- S2: Pracovníci v hodnotovém řetězci;
- S3: Dotčené komunity;
- S4: Spotřebitelé a koncoví uživatelé.
ESRS G1 – Správa a governance:
tato část obsahuje požadavky týkající se správy společnosti a způsobu jakým řídí své iniciativy o udržitelnosti.
Každá z těchto oblastí a podsekcí obsahuje specifické požadavky a normy pro reportování informací o udržitelnosti v daném tématu či oblasti, aby společnosti poskytovaly komplexní pohled na své aktivity a jejich dopad na životní prostředí, sociální sféru a správu[2].
Odložení účinnosti pro určité podniky
Evropská komise představila nový návrh na změnu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, jenž směřuje k posunutí termínu pro implementaci ESRS standardů pro podniky působící v určitých odvětvích a některé subjekty ze třetích zemí až do 30. června 2026. Cílem tohoto opatření je usnadnit administrativní postupy pro podniky působící v EU, včetně podniků ze třetích zemí. Tato úprava má za úkol usnadnit podnikům adaptaci na nové požadavky, aniž by to narušilo klíčové cíle v oblasti udržitelného rozvoje, zvýšit efektivitu a dostupnost ohlašovacích povinností, a to s důrazem na podporu malých a středních podniků.
Závěrem
ESRS určují harmonizovaný formát pro prezentaci nefinančního reportingu. Pro povinné subjekty je klíčové rozumět konkrétním požadavkům a naučit sbírat požadovaná data. Ujistěte se tedy, že veškeré informace ohledně vaší společnosti jsou řádně dokumentovány a připraveny k začlenění do vašich zpráv.
Dále je nutné sledovat aktuální informace a případné změny v ESRS, abyste mohli snadno a rychle přizpůsobit své procesy reportování novým požadavkům. Zajištění, že vaše nefinanční repoty jsou v souladu s ESRS je důležité pro dodržení předpisů a normativů Evropské unie. Důkladná příprava a implementace procesů v souladu s těmito standardy jsou klíčové pro zajištění přesnosti a důvěryhodnosti vašich reportů. Jednotlivé oblasti požadavků na zveřejňované informace (zejména environmentální, sociální a správní aspekty) jsou poměrně obsáhlé a detailně v ESRS rozvedené. Těm se budeme jednotlivě věnovat v našich následujících článcích.
[1]Více informací naleznete na odkaze: https://www.efrag.org/About/Facts
[2]Více informací naleznete na odkaze: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=PI_COM:C(2023)5303
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




