ESRS standardy, reportingový obsah a obecné reportovací informace
Směrnice Evropské unie CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování, přináší postupně od roku 2024 nové povinnosti při poskytování podrobnějších a srovnatelnějších informací o udržitelnosti společností a o nefinančních aspektech jejich podnikání. ESRS (European Sustainability Reporting Standards) poskytují vodítko, jaké informace a jak budou povinné společnosti reportovat.
Povinnost nefinančního reportingu čeká a nemine značnou část společností působící v členských státech EU, ale i mimo. Obsah reportingu je stanoven zejména směrnicemi CSRD a dalšími právními dokumenty legislativy EU a značnou roli budou hrát i prováděcí akty a legislativa členských států. Aby informace v reportech a obecně výstupech společností týkající se ESG byly srozumitelné a srovnatelné, je nezbytné mít společné standardy, postupy a terminologii. Právě zde vstupují do hry ESRS – standardy EU pro vykazování udržitelnosti, které nyní dostaly finální podobu.
V následujícím článku Vám shrnujeme základní informace o ESRS standardech, jaký mají význam, pro koho jsou závazné a jaké konkrétní požadavky na zveřejňování informací obsahují.
Co jsou to standardy EU pro vykazování udržitelnosti?
Standardy EU pro vykazování udržitelného rozvoje, přijaté Evropskou Komisí v přenesené pravomoci (European Sustainability Reporting Directive – ESRS), jsou nové povinné standardy EU, kterým musí společnosti v rámci CSRD přizpůsobit svůj ESG reporting. Cílem těchto standardů je zajistit, aby společnosti, které spadají do jejich působnosti, vykazovaly srovnatelné, relevantní a spolehlivé informace o udržitelném rozvoji, a zároveň aby bylo naprosto jasné, co se od nich očekává, že budou vykazovat. Poprvé v historii na úrovni celé EU budou informace o životním prostředí, sociální oblasti a správě a zveřejňování informací o udržitelnosti podniků vyžadovány ve standardizovaném, srovnatelném a konzistentnějším formátu – stejně jako finanční výkaznictví.
ESRS standardy nyní dostaly finální podobu a po skončení kontrolního období a po vstupu v platnost, tedy od 1. 1. 2024, budou hlavním zdrojem informací pro sestavení zprávy o nefinančním výkaznictví – ESG reportu, které bude pro řadu společností od roku 2024 povinné. Jak první drafty uveřejněné v listopadu 2022, tak i současné aktuální a finální znění ESRS standardů připravovala Evropská Komise ve spolupráci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG[1]).
ESRS standardy se skládají z jednotlivých standardů, které pokrývají různé aspekty udržitelnosti chodu podniku. Mezi ně patří například environmentální dopad podniku, sociální a pracovní podmínky, etika a řízení, dodavatelský řetězec, zákaznická odpovědnost a další relevantní oblasti. Tyto standardy poskytují přesné definice ukazatelů, metody měření a způsoby zpráv, které mají společnosti využít při podávání zpráv o udržitelnosti (blíže dále v článku).
Dvanáct ESRS je rozděleno do kategorií (i) obecné zásady reportingu, (ii) průřezové požadavky na zveřejňování informací a (iii) tematické standardy na zveřejňování informací o tématech ESG (o těchto více dále v článku).
Co má reporting obsahovat?
Klíčové oblasti a požadavky pro podávání zpráv o udržitelnosti dle ESRS jsou následující:
ESRS 1 - Obecné požadavky:
- definují základní obecné normy a předpisy pro reportování o udržitelnosti.
ESRS 2 - Obecné informace:
- obsahují základní informace o společnosti, včetně identifikace, období zprávy a dalších základních údajů.
ESRS E1 až E5 – Environmentální aspekty:
- E1: Změna klimatu;
- E2: Znečištění;
- E3: Vodní a mořské zdroje;
- E4: Biologická rozmanitost a ekosystémy;
- E5: Využívání zdrojů a oběhové hospodářství.
ESRS S1 až S4 – Sociální aspekty:
- S1: Vlastní pracovní síla;
- S2: Pracovníci v hodnotovém řetězci;
- S3: Dotčené komunity;
- S4: Spotřebitelé a koncoví uživatelé.
ESRS G1 – Správa a governance:
tato část obsahuje požadavky týkající se správy společnosti a způsobu jakým řídí své iniciativy o udržitelnosti.
Každá z těchto oblastí a podsekcí obsahuje specifické požadavky a normy pro reportování informací o udržitelnosti v daném tématu či oblasti, aby společnosti poskytovaly komplexní pohled na své aktivity a jejich dopad na životní prostředí, sociální sféru a správu[2].
Odložení účinnosti pro určité podniky
Evropská komise představila nový návrh na změnu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, jenž směřuje k posunutí termínu pro implementaci ESRS standardů pro podniky působící v určitých odvětvích a některé subjekty ze třetích zemí až do 30. června 2026. Cílem tohoto opatření je usnadnit administrativní postupy pro podniky působící v EU, včetně podniků ze třetích zemí. Tato úprava má za úkol usnadnit podnikům adaptaci na nové požadavky, aniž by to narušilo klíčové cíle v oblasti udržitelného rozvoje, zvýšit efektivitu a dostupnost ohlašovacích povinností, a to s důrazem na podporu malých a středních podniků.
Závěrem
ESRS určují harmonizovaný formát pro prezentaci nefinančního reportingu. Pro povinné subjekty je klíčové rozumět konkrétním požadavkům a naučit sbírat požadovaná data. Ujistěte se tedy, že veškeré informace ohledně vaší společnosti jsou řádně dokumentovány a připraveny k začlenění do vašich zpráv.
Dále je nutné sledovat aktuální informace a případné změny v ESRS, abyste mohli snadno a rychle přizpůsobit své procesy reportování novým požadavkům. Zajištění, že vaše nefinanční repoty jsou v souladu s ESRS je důležité pro dodržení předpisů a normativů Evropské unie. Důkladná příprava a implementace procesů v souladu s těmito standardy jsou klíčové pro zajištění přesnosti a důvěryhodnosti vašich reportů. Jednotlivé oblasti požadavků na zveřejňované informace (zejména environmentální, sociální a správní aspekty) jsou poměrně obsáhlé a detailně v ESRS rozvedené. Těm se budeme jednotlivě věnovat v našich následujících článcích.
[1]Více informací naleznete na odkaze: https://www.efrag.org/About/Facts
[2]Více informací naleznete na odkaze: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=PI_COM:C(2023)5303
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.




