Návrh směrnice o zelených (environmentálních) tvrzeních
Orientace v environmentálních značeních uváděných na výrobcích je v dnešní době pro mnohé spotřebitele obtížná. A nejen pro spotřebitele, také výrobci často neví, jak mají k informacím o environmentálních aspektech svých produktů přistupovat. K přiblížení této problematiky by mělo dojít na základě připravované směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací, o tzv. green claims, kterou vydala Evropská komise 22. března 2023.
Tento článek se zabývá návrhem směrnice o zelených environmentálních tvrzeních a nastiňuje okolnosti s ním související.
Co je to greenwashing?
Greenwashing je termín vycházející z kombinace pojmů „green“ (přeneseně ekologický) a „whitewashing“ (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění). V praxi se jedná o klamné či zavádějící prezentování výrobků, služeb nebo obecně podnikání jakožto ekologicky šetrného, udržitelného nebo příznivého pro životní prostředí, i když tomu tak ve skutečnosti není. Tyto dezinformace slouží ke zlepšení veřejného mínění a image daného subjektu a tím k jednoduššímu získání si zákazníků. Tyto praktiky jsou však čím dál tím více spotřebitelům známy a vedou tak k postupně navyšující se skepsi spotřebitelů vůči ekologickým tvrzením obecně.
Na greenwashing můžeme narazit například v reklamách, kdy některé společnosti jsou poměrně vynalézavé. V některých případech využívají zelené zbarvení nebo přírodní motivy na svých obalech nebo v reklamních kampaních.
Pokud máme zájem na tom, abychom podporovali skutečně environmental-friendly výrobce, je třeba mít se na pozoru a informace si ověřovat.
Jak na to reaguje nový návrh směrnice?
Ačkoliv greenwashing není novým pojmem, v posledních letech se rozšířil ještě více v závislosti na uspokojení poptávky spotřebitelů po ekologicky šetrném zboží a službách. Nové předpisy mají za cíl odradit společnosti od používání greenwashingu ke klamání spotřebitelů. Uvedené informace o udržitelnosti si totiž málokdo skutečně důkladně ověřuje, a proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení fungují většinou velmi dobře a spotřebitele oklamou.
Návrh směrnice byl naposledy projednán v rámci legislativního procesu v Radě EU dne 26. 10. 2023.
Má za cíl posílit ochranu spotřebitele a nastolit přísnější požadavky pro podnikatele, kteří tvrdí nebo chtějí tvrdit, že jejich produkty jsou ekologické. Jak? Pomocí následujících klíčových prvků:
- Definice a standardizace zelených tvrzení
Stanovení přesných a jasných definic a standardizace zelených tvrzení a označování pomůže spotřebitelům snáze porozumět informacím o výrobcích a službách a porovnávat je.
- Transparentnost
Pomocí doložení zelených tvrzení spolehlivými důkazy přímo na produktu nebo na jeho obalu s posouzením vlivu na životní prostředí se zvýší důvěryhodnost těchto tvrzení v očích spotřebitelů. V dnešní době je běžné, že se například módní výrobky označují jako „conscious“ (v překladu „vědomý“). Když se však kupující zajímá, v čem že je daný výrobek „conscious“ odpověď je často neurčitá. Dotčené subjekty by proto měly například v případě používání recyklovaných materiálů uvádět, z jakých recyklovaných materiálů konkrétně se výrobek skládá a jestli v celkovém složení výrobku recyklované materiály převládají nebo jich je tam jen zanedbatelné množství.
- Specifikace a udržitelnost
Společnosti a organizace budou muset specifikovat, jestli se uvedené tvrzení vztahuje na celý produkt nebo jen na jeho část. Tímto se myslí nejen výrobní proces, ale například také doprava, materiálová úspornost, recyklace apod. Tento krok se dá zjednodušit například pomocí QR kódu vedoucí na internetové stránky, kde budou tyto informace přehledně dohledatelné.
- Sankce za nedodržování
Zavedení sankcí na jednotlivých vnitrostátních úrovních a povolání kontrolních orgánů v případě, že dojde k porušení pravidel stanovených směrnicí by mělo posílit dodržování a vymáhání předpisů.
Ekologické certifikáty a značky
Směrnice upravuje i činnost subjektů vydávajících ekologické certifikáty pomocí požadavků kladených na veřejné instituce i na soukromé subjekty. Mezi takové patří například značka FSC – Forest Stewardship Council, která označuje dřevo a výrobky z něj, které pocházejí z šetrně obhospodařovaných lesů.
Mezi další značky patří například známější Fair Trade, která označuje produkty vyrobené pod férovými pracovními podmínkami a za spravedlivou odměnu. Méně známou je pak například certifikace Cradle to Cradle zaměřující se na udržitelnost a recyklovatelnost výrobků a jejich obalů. EU Ecolabel je pak oficiální značkou Evropské unie.
Výše zmíněné značky a certifikace by měly být podrobněji kontrolovány třetí stranou a měly by nabídnout spotřebitelům jistější možnost, díky jejich umístění na produktu. V současné době existuje přes 200 různých eko značení, což přispívá ke zmatení spotřebitelů a jejich tendenci těmto označením nedůvěřovat. V případě nedodržení požadavků kladených na ochranná označení zde bude možnost odebrat nebo pozastavit jejich používání.
Sankce
Po přijetí návrhu směrnice budou muset členské státy EU zajistit ověřování a vymáhání povinností stanovených touto směrnicí. Sankce by měly být upraveny na vnitrostátní úrovni a budou spočívat v udělení peněžní pokuty, propadnutí zisku, vyloučení na veřejných zakázkách nebo zamezení přístupu k dotacím.
Závěr
Připravovaná směrnice má spolehlivěji zajistit, že ekologická značení a tvrzení budou důvěryhodná a umožní spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o koupi produktů. Greenwashing je výzvou jak pro stranu spotřebitele, tak i pro prodejce, kteří nabízejí výrobky a služby s ekologickými tvrzeními. Uspokojivé řešení vyžaduje společné úsilí na vytvoření pravidel a standardů, které podpoří pravdivé a důvěryhodné environmentální tvrzení.
Vzhledem k rostoucímu povědomí o ESG faktorech, jejich významu a povinností vyplývajících z ESG legislativy, je klíčové, abychom pokračovali ve zkoumání a vývoji těchto konceptů. Pouze tak můžeme zajistit trvalý pozitivní dopad na naši společnost, životní prostředí a budoucí generace.
Vývoj návrhu směrnice o zelených tvrzeních pro Vás budeme i nadále sledovat.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




