Návrh směrnice o zelených (environmentálních) tvrzeních

Tento článek se zabývá návrhem směrnice o zelených environmentálních tvrzeních a nastiňuje okolnosti s ním související.

Co je to greenwashing?

Greenwashing je termín vycházející z kombinace pojmů „green“ (přeneseně ekologický) a „whitewashing“ (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění). V praxi se jedná o klamné či zavádějící prezentování výrobků, služeb nebo obecně podnikání jakožto ekologicky šetrného, udržitelného nebo příznivého pro životní prostředí, i když tomu tak ve skutečnosti není. Tyto dezinformace slouží ke zlepšení veřejného mínění a image daného subjektu a tím k jednoduššímu získání si zákazníků. Tyto praktiky jsou však čím dál tím více spotřebitelům známy a vedou tak k postupně navyšující se skepsi spotřebitelů vůči ekologickým tvrzením obecně.

Na greenwashing můžeme narazit například v reklamách, kdy některé společnosti jsou poměrně vynalézavé. V některých případech využívají zelené zbarvení nebo přírodní motivy na svých obalech nebo v reklamních kampaních.

Pokud máme zájem na tom, abychom podporovali skutečně environmental-friendly výrobce, je třeba mít se na pozoru a informace si ověřovat.

Jak na to reaguje nový návrh směrnice?

Ačkoliv greenwashing není novým pojmem, v posledních letech se rozšířil ještě více v závislosti na uspokojení poptávky spotřebitelů po ekologicky šetrném zboží a službách. Nové předpisy mají za cíl odradit společnosti od používání greenwashingu ke klamání spotřebitelů. Uvedené informace o udržitelnosti si totiž málokdo skutečně důkladně ověřuje, a proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení fungují většinou velmi dobře a spotřebitele oklamou.

Návrh směrnice byl naposledy projednán v rámci legislativního procesu v Radě EU dne 26. 10. 2023.

Má za cíl posílit ochranu spotřebitele a nastolit přísnější požadavky pro podnikatele, kteří tvrdí nebo chtějí tvrdit, že jejich produkty jsou ekologické. Jak? Pomocí následujících klíčových prvků:

• Definice a standardizace zelených tvrzení

Stanovení přesných a jasných definic a standardizace zelených tvrzení a označování pomůže spotřebitelům snáze porozumět informacím o výrobcích a službách a porovnávat je.

• Transparentnost

Pomocí doložení zelených tvrzení spolehlivými důkazy přímo na produktu nebo na jeho obalu s posouzením vlivu na životní prostředí se zvýší důvěryhodnost těchto tvrzení v očích spotřebitelů. V dnešní době je běžné, že se například módní výrobky označují jako „conscious“ (v překladu „vědomý“). Když se však kupující zajímá, v čem že je daný výrobek „conscious“ odpověď je často neurčitá. Dotčené subjekty by proto měly například v případě používání recyklovaných materiálů uvádět, z jakých recyklovaných materiálů konkrétně se výrobek skládá a jestli v celkovém složení výrobku recyklované materiály převládají nebo jich je tam jen zanedbatelné množství.

• Specifikace a udržitelnost

Společnosti a organizace budou muset specifikovat, jestli se uvedené tvrzení vztahuje na celý produkt nebo jen na jeho část. Tímto se myslí nejen výrobní proces, ale například také doprava, materiálová úspornost, recyklace apod. Tento krok se dá zjednodušit například pomocí QR kódu vedoucí na internetové stránky, kde budou tyto informace přehledně dohledatelné.

• Sankce za nedodržování

Zavedení sankcí na jednotlivých vnitrostátních úrovních a povolání kontrolních orgánů v případě, že dojde k porušení pravidel stanovených směrnicí by mělo posílit dodržování a vymáhání předpisů.

Ekologické certifikáty a značky

Směrnice upravuje i činnost subjektů vydávajících ekologické certifikáty pomocí požadavků kladených na veřejné instituce i na soukromé subjekty. Mezi takové patří například značka FSC – Forest Stewardship Council, která označuje dřevo a výrobky z něj, které pocházejí z šetrně obhospodařovaných lesů.

Mezi další značky patří například známější Fair Trade, která označuje produkty vyrobené pod férovými pracovními podmínkami a za spravedlivou odměnu. Méně známou je pak například certifikace Cradle to Cradle zaměřující se na udržitelnost a recyklovatelnost výrobků a jejich obalů. EU Ecolabel je pak oficiální značkou Evropské unie.

Výše zmíněné značky a certifikace by měly být podrobněji kontrolovány třetí stranou a měly by nabídnout spotřebitelům jistější možnost, díky jejich umístění na produktu. V současné době existuje přes 200 různých eko značení, což přispívá ke zmatení spotřebitelů a jejich tendenci těmto označením nedůvěřovat. V případě nedodržení požadavků kladených na ochranná označení zde bude možnost odebrat nebo pozastavit jejich používání.

Sankce

Po přijetí návrhu směrnice budou muset členské státy EU zajistit ověřování a vymáhání povinností stanovených touto směrnicí. Sankce by měly být upraveny na vnitrostátní úrovni a budou spočívat v udělení peněžní pokuty, propadnutí zisku, vyloučení na veřejných zakázkách nebo zamezení přístupu k dotacím.

Závěr

Připravovaná směrnice má spolehlivěji zajistit, že ekologická značení a tvrzení budou důvěryhodná a umožní spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o koupi produktů. Greenwashing je výzvou jak pro stranu spotřebitele, tak i pro prodejce, kteří nabízejí výrobky a služby s ekologickými tvrzeními. Uspokojivé řešení vyžaduje společné úsilí na vytvoření pravidel a standardů, které podpoří pravdivé a důvěryhodné environmentální tvrzení.

Vzhledem k rostoucímu povědomí o ESG faktorech, jejich významu a povinností vyplývajících z ESG legislativy, je klíčové, abychom pokračovali ve zkoumání a vývoji těchto konceptů. Pouze tak můžeme zajistit trvalý pozitivní dopad na naši společnost, životní prostředí a budoucí generace.

Vývoj návrhu směrnice o zelených tvrzeních pro Vás budeme i nadále sledovat.