Máte sociální sítě? A neplníte oznamovací povinnost?
Oznamovací povinnost zavedla od září roku 2022 novela zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání („AVZ“). Novela zavedla do AVZ změnu týkající se oznamovací povinnost poskytovatele audiovizuální služby.
Bližší výklad rozsahu oznamovací povinnosti nabídla tisková zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání („RRTV“) ze dne 21. listopadu 2024, konkrétně RRTV dovozuje, že oznamovací povinnost se vztahuje rovněž:
„(…) na fyzické osoby, které vytvářejí audiovizuální mediální obsah (např. vloggeři, influenceři) a nabízejí jej na platformách typu Instagram, Facebook, TikTok apod., pokud jimi poskytovaná služba naplňuje definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání,“
protože:
„(…) jestliže je tato služba provozována jako hospodářská činnost, tedy, když tvůrce svou činností sleduje generování zisku; dále, když hlavním účelem služby je informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost, resp. oslovovat širokou veřejnost prostřednictvím audiovizuálních obsahů, které jsou pod redakční kontrolou tvůrce.“
Na koho se tato povinnost ale ve skutečnosti vztahuje?
Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) AVZ platí, že poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání je podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost.
Toto vnímáme jako rozporné s výkladem vzniku oznamovací povinnosti dle RRTV.
Influenceři sice mají redakční odpovědnost, avšak nemají možnost určovat způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání („Příspěvky“). Organizaci totiž určuje zpravidla daná sociální síť, a to prostřednictvím algoritmů zobrazování Příspěvků.
Účelem a smyslem AVZ, který potvrzuje i RRTV ve své tiskové zprávě, je ochrana dětských diváků, regulace reklamy či jiných obchodních sdělení, ochrana spotřebitelů, jakož i ochranu práv jednotlivců i skupin osob.
Proto je třeba na definici poskytovatele dle AVZ nahlížet právě hlediskem diváků či sledujících. Influencer nemá možnost, jakkoliv ovlivnit to, co sledující uvidí, právě z důvodu užívání algoritmů například na cílení reklamy na jednotlivé cílové skupiny. Algoritmy samotných sociálních sítí nefungují pouze jako prostředek na cílení reklamy, ale také na blokování případného nevhodného obsahu.
Z výše uvedeného tedy platí, že oznamovací povinnost se vztahuje pouze na takové poskytovatele audiovizuální mediální služby, kteří nejen že nesou redakční odpovědnost, ale ve všech možných případech mohou určovat komu se zobrazí konkrétní Příspěvek na sociální síť.
Novela není žádnou novinkou, zato extenzivní výklad, kterým RRTV interpretuje AVZ, ano. Z důvodové zprávy jak k AVZ tak ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách („Směrnice“) plyne, že se jedná o reakci na rozvoj VoD služeb, které od roku 2010 jsou přímou konkurencí lineárního televizního vysílání a se kterými tehdy dosavadní předpisy nepočítaly.
Oznamovací povinnost dle RRTV
Poskytovatel je povinen doručit ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění RRTV písemné oznámení o zahájení své činnosti. Pokud takto ve stanovené lhůtě neučiní, dopouští se tím přestupku nesplnění oznamovací povinnosti a hrozí mu pokuta ve výši až jednoho milionu korun.
Pokud by oznamovací povinnost měla splnit každá osoba dle výkladu RRTV, pak by to znamenalo, že nejen influenceři, ale každý podnikatel, který propaguje své podnikání na internetu je povinen zaslat RRTV oznámení. V roce 2023 bylo v ČR 2.452.846 podnikatelů[1]. I kdyby jen polovina z těchto osob používala internet k propagaci svého podnikání, a tedy i za účelem zisku, pak by zcela jistě muselo dojít k praktickému přehlcení RRTV a zpracování žádostí o registrace.
Ve světle výše uvedeného jsme tedy toho názoru, že výklad RRTV není správný. Výklad RRTV zcela opomíjí účel a smysl zákona, kterým je snaha reagovat na nový způsob produkování a šíření obsahu nelineárním způsobem službami typu Netflix či Voyo a rozšířit působnost RRTV pro kontrolu těchto služeb, aby tyto služby neměly konkurenční výhodu.
Aktuální vývoj
Kvůli v současnosti probíhajícím jednáním mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury je na místě vyčkat do chvíle, kdy bude znám další vývoj oznamovací a registrační povinnosti. Aktuální vývoj situace bedlivě sledujeme a o jakémkoli posunu Vás budeme informovat.
[1] Dle statistického údaje MPO.
Další články
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?



