Nový kompenzační program – COVID – Nepokryté náklady
Nový program COVID – Nepokryté náklady je alternativou k rovněž schválenému programu COVID – 2021.
Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo 1. dubna 2021 výzvu v souvislosti s usnesením vlády č. 278 ze dne 8. března 2021 a v souladu s ustanoveními § 14 až § 14q zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která představuje nový program COVID – Nepokryté náklady (dále jen „Program“).
Je třeba upozornit, že Program je alternativou k programu COVID – 2021, o kterém jsme Vás informovali v našem předchozím článku. Žadatelé o podporu si budou moci vybrat jednu z těchto dvou kompenzací, která pro ně bude výhodnější.
Obecně
Cílem Programu je kompenzovat podnikatelským subjektům část ztráty (tedy nepokrytých nákladů) a formou finanční kompenzace jim pomoci vyrovnat se s poklesem tržeb v souvislosti s protipandemickými krizovými opatřeními vlády. Program má pomoci subjektům, jejichž obrat kvůli pandemii koronaviru poklesl během rozhodného období nejméně o 50 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, s úhradou části nákladů/výdajů, které nejsou pokryty výnosy/příjmy. Dotace bude poskytována jako plošná podpora bez ohledu na sektor.
Podmínky programu
Za rozhodné období, k němuž se vztahuje podpora dle výzvy, se považuje období od 1. ledna 2021 do 31. března 2021 (dále jen „Rozhodné období“). Výše podpory činí 60 % nepokrytých nákladů za Rozhodné období, respektive 40 % nepokrytých nákladů za Rozhodné období pro podnikatele s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku ČR. Maximální výše podpory činí 40 mil. Kč/žadatele.
Kdo může o podporu žádat
O podporu může zažádat žadatel, který splňuje následující podmínky:
- je podnikatelem, fyzickou, nebo právnickou osobou, a vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem;
- v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 mu v rámci jeho podnikatelské činnosti poklesl obrat za Rozhodné období oproti srovnávacímu období alespoň o 50 % (obrat pro účely této výzvy bude vykazován dle Přílohy 2 výzvy):
- jako srovnávací období si žadatel zvolí období od 1. ledna 2019 do 31. března 2019 nebo od 1. ledna 2020 do 31. března 2020;
- žadatel, který vznikl (resp. stal se osobou samostatně výdělečně činnou) až po 1. lednu 2020, si jako srovnávací období může zvolit kterékoliv tři po sobě jdoucí měsíce v roce 2020;
- žadatel, jehož podnikatelská činnost byla jak v průběhu období od 1. ledna 2019 do 31. března 2019, tak v průběhu období od 1. ledna 2020 do 31. března 2020 utlumena v důsledku relevantní skutečnosti (mateřská dovolená, doba čerpání rodičovského příspěvku, přerušení provozování živnosti z důvodu dlouhodobé nemoci apod.), si jako srovnávací období může zvolit období od 1. ledna do 31. března bezprostředně předcházející této skutečnosti, nebo kterékoliv 3 po sobě jdoucí měsíce od října 2019 do konce roku 2020;
- prokáže nepokryté náklady za Rozhodné období (detaily dle výzvy);
- k 31. prosinci 2019 nebyl podnikem v obtížích ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014, případně byl mikropodnikem nebo malým podnikem [ve smyslu přílohy 1 nařízení Komise (EU) č. 651/2014], vůči kterému nebylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení a neobdržel podporu na záchranu nebo podporu na restrukturalizaci;
- pokud mu byla poskytnuta podpora za záchranu a restrukturalizaci, musí mít k datu poskytnutí dotace tuto podporu splacenou;
- ke dni podání žádosti nebylo rozhodnuto o jeho úpadku podnikatele dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), s výjimkou úpadku, kdy soud mezi 1. 1. 2020 a dnem podání žádosti povolil reorganizaci;
- ke dni podání žádosti soud nebo správní orgán nevydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí na jeho majetek nebo nenařídil exekuci jeho majetku;
- ke dni podání žádosti nebyl v úpadku nebo v likvidaci;
- ke dni podání žádosti podnik, respektive podnikatelská aktivita, nesplňuje podmínky zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro zahájení kolektivního úpadkového řízení s výjimkou těch podniků, respektive podnikatelských aktivit, které splňují podmínky pro zahájení kolektivního úpadkového řízení v důsledku šíření onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2;
- ke dni podání žádosti není nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;
- ke dni podání žádosti nemá žádné nedoplatky vůči vybraným institucím a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Dohoda o splátkách nebo posečkání daně podle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nejsou stavem, kdy by byl žadatel o podporu v prodlení. Za nedoplatky se nepovažují opožděné platby daní či odvodů v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 na základě liberačních balíčků Ministerstva financí či opatření Ministerstva práce a sociálních věcí́. Za nedoplatky se nepovažují ani platby daní či odvodů, které byly přihlášeny v rámci insolvenčního řízení žadatele, kterému byla povolena reorganizace. Za prodlení s platbou se nepovažuje ani situace, kdy má́ žadatel stanoven splátkový́ kalendář̌ v souvislosti se šířením onemocnění́ COVID-19 a je tedy povazován za bezdlužného;
- dosud nevyčerpal podporu do maximální možné výše 1,8 milionu EUR na jednoho žadatele dle bodu 3.12. Dočasného rámce Evropské komise (odkaz na originální znění dočasného rámce: https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/covid_19.html).
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



