Novela zákoníku práce konečně v cíli!
Dne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024.
Novela byla veřejností již dlouho čekávána, když do českého právního řádu začleňuje mezi jiným dvě evropské směrnice, tzv. work-life balance směrnici a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, u nichž uplynula lhůta pro implementaci již počátkem srpna loňského roku. V tomto článku pro vás shrnujeme hlavní změny, které novela přináší a jejich dopady do pracovněprávních vztahů.
Práce na dálku
Jednou z očekávaných změn, kterou novela přináší, je úprava výkonu práce na dálku, tzv. home office, která oproti původně navrhované úpravě dostála výrazných změn. Práce na dálku bude, až na výjimky, možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Novela současně upravuje tři možnosti úhrady nákladů při práci na dálku. Podrobnější podmínky, včetně slibované úpravy BOZP, však nakonec novela nepřináší a zaměstnavatelé tak musí i nadále spoléhat na vlastní nastavení podmínek, za kterých práci na dálku zaměstnancům umožní.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Další zásadní změna se dotkne výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP a DPČ. Zaměstnavatel bude muset tzv. „dohodářům“ rozvrhovat pracovní dobu, plnit ve vztahu k nim informační povinnost v obdobném rozsahu jako u zaměstnanců, umožnit jim čerpání překážek v práci a od 1. ledna i rozvrhovat dovolenou. Dohody tak ztratí nejen na své flexibilitě, ale stanou se pro zaměstnavatele finančně i administrativně náročnější záležitostí.
Rozšířená informační povinnost
Novela podstatně rozšiřuje informační povinnost, kterou zaměstnavatelé musí vůči zaměstnancům plnit při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Nově bude muset být zaměstnanec informován např. i o době trvání a podmínkách zkušební doby, doby odpočinku, postupu, který je zaměstnavatel nebo zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Rozšířená bude i informační povinnost u zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. Současně se výrazně zkracuje lhůta pro splnění této povinnosti z 30 na 7 dnů. Administrativní zatížení zaměstnavatelů se tak zvýší a zaměstnavatelé by měli přistoupit nejen k revizi, příp. u dohodářů k vyhotovení, informační povinnosti, ale i k revizi další související pracovněprávní dokumentace.
Elektronizace HR agendy
Naopak dobrou zprávou pro zaměstnavatele je změna v elektronickém uzavírání a doručování pracovněprávní dokumentace. Za zmínku stojí zejména, že přísná úprava elektronického podepisování a doručování by se nadále měla týkat už jen jednostranných rozvazovacích dokumentů a mzdového, resp. platového výměru. Naopak elektronické podepisování a doručování například pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se výrazně zjednoduší.
Se všemi uvedenými, i dalšími změnami, které novela přináší, vás postupně seznámíme v navazujících článcích. V prvním z nich se zaměříme na změny v úpravě práce na dálku, a to jak při výkonu práce v České republice, tak i z pohledu stále oblíbenějšího výkonu práce ze zahraničí.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?




