Navrhované změny zákoníku práce v roce 2024
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákoníku práce (ZP), která má za cíl přinést větší flexibilitu pracovního trhu. Jedná se o zásadní novinky, jejichž finální podoba se však s velkou pravděpodobností ještě změní v průběhu legislativního procesu. Samotný návrh novely se momentálně připravuje, my Vám však už teď přinášíme nejzásadnější zvažované změny.
Výpověď bez udání důvodu, zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc
- Možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu. Zaměstnanci by v tomto případě náleželo vyšší odstupné (až do šesti platů). Pokud u zaměstnavatele
působí odborová organizace, bude se s ní muset zaměstnavatel na možnosti výpovědi bez udání důvodu písemně domluvit. - Zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc v případě výpovědi pro nesplňování požadavků nebo předpokladů, včetně neuspokojivých pracovních výsledků [§ 52 písm. f) ZP]; porušení
pracovní kázně [§ 52 písm. g) ZP]; a pro zvlášť hrubé porušení povinnosti v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti [§ 52 písm. h) ZP]. - Začátek běhu výpovědní doby v den doručení výpovědi (u všech výpovědí).
Sloučení výpovědních důvodů v případě dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti
- Sloučení výpovědních důvodů v případě dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance v jeden společný výpovědní důvod. Zaměstnavatel tak nebude riskovat nesprávné vyhodnocení výpovědního důvodu.
- V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bude zaměstnanci namísto odstupného náležet náhrada v dosavadní výši (12 mezd), která však bude zaměstnavateli nahrazena ze strany pojišťovny jakožto zákonného pojistitele zaměstnavatele za škodu.
Zastropování náhrady mzdy v případě sporu o neplatné rozvázání pracovního poměru
- Limitace náhrady mzdy zaměstnance na maximálně 24 mezd.
Prodloužení zkušební doby
- Možnost dodatečného prodloužení zkušební doby na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Práce na rodičovské dovolené
- Možnost uzavřít se zaměstnancem na rodičovské dovolené pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ na částečný úvazek na stejný druh práce u téhož zaměstnavatele.
- Možnost neomezeně opakovat pracovní poměr na dobu určitou v případě zaměstnávání osob zastupujících zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené.
Rozvrhování pracovní doby zaměstnancem
- Umožnění rozvrhování pracovní doby zaměstnancem na pracovišti zaměstnavatele (v současnosti je možné jen při práci na dálku).
Článek byl republikován z newsletteru Aegis Law o pracovním právu dostupného zde.
Zajímá Vás pracovní právo? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému pracovnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.





