Články s tagem: pracovní právo

V tomto článku Vám ve stručnosti informujeme o několika aktuálních novinkách v oblasti pracovního práva.

V září loňského roku jsme vás informovali o zásadních změnách, kterých má české pracovní právo doznat v důsledku novely zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se vypořádalo se stovkami připomínek, které se sešly k původnímu návrhu novely zákoníku práce, a koncem ledna tohoto roku předložilo vládě upravený návrh.

Poslední lednový den byl zveřejněn přepracovaný návrh zákoníku práce z dílny MPSV. Novela má za cíl jednak transponovat do českého právního řádu dvě evropské směrnice – tzv. Work-life balance směrnici a Směrnici o předvídatelných pracovních podmínkách – a dále upravit dvě oblasti, po jejichž změně zaměstnavatelé volají již delší dobu – Home office a elektronické doručování pracovněprávní dokumentace.

Řadu důležitých změn letos přinese dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce. V účinnost vejde pravděpodobně už v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejdůležitější novinky pro vás Frank Bold Advokáti shrnují v přehledném článku.

Autor si dává za cíl v tomto článku představit typy profesních organizací a vysvětlit jejich postavení v rámci českého právního řádu.

Od tohoto roku mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5 % na sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem. Cílem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je motivovat k zaměstnávání osob, které z důvodu věku nebo různých životních situací nemohou pracovat na plný úvazek.

Starostky a starostové nemají pod svými křídly pouze obec samotnou, ale rovněž osoby, které se na jejím chodu podílejí. Zaměstnanci obce se nicméně nezodpovídají jen starostovi ale i jiným osobám v rámci obecní hierarchie. Jak se vyznat v pracovněprávních vztazích v obci?

V prvním pololetí 2022 se podle Českého statistického úřadu v práci zranilo 23 278 zaměstnanců, téměř stejně jako za identické období v loňském roce. Přibylo ovšem zraněných žen.

Kamery na pracovišti, kontroly e-mailů a historie prohlížení, GPS ve služebních vozidlech. To vše jsou spolehlivé způsoby, jak zaměstnavatelé můžou sledovat, zda zaměstnanci opravdu pracují. Co na to ale říkají zákony?

Porušování pracovních povinností neboli porušování „pracovní kázně“ může být důvodem pro výpověď z pracovního poměru.

Úmyslné předstírání výkonu práce může dle názoru Nejvyššího soudu představovat zvlášť hrubé porušení povinnosti ze strany zaměstnance.

Práce přesčas je jedním z institutů pracovního práva, jehož výkon připouští zákoník práce pouze ve výjimečných případech, přičemž je s ním tak spojena i řada právních konsekvencí, které mohou při nesprávném způsobu dodržování zákonných pravidel nastat.

Chceme vás informovat o plánované zásadní změně v českém pracovním právu, kterou iniciovalo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Jde o dlouho očekávanou novelu zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů.

Potřeba adekvátní právní úpravy posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu práce je neoddiskutovatelná.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) šetřil podnět týkající se instalace kamerového systému, který měl sloužit ke kontrole zaměstnanců.

Postavení zaměstnance si dle Nejvyššího soudu zasluhuje zvláštní ochranu i v kontextu problematiky přímé odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě.

Marie Janšová z advokátní kanceláře LEGALITÉ je specialistkou na pracovní právo. Ačkoli „Ukrajina“ bude jen jedna z částí jejího příspěvku na blížícím se 10. ročníku kongresu Právní prostor, dnešních pět otázek věnujeme právě této závažné a nadmíru aktuální situaci.

Ústavní soud publikoval nález, ve kterém se zabýval možností zaměstnavatele odstoupit po dobu trvání pracovního poměru od konkurenční doložky sjednané se zaměstnancem bez udání důvodu.

JUDr. Antonín Havlík, Ph.D., je právníkem v Generali Česká pojišťovna a.s., a také zprostředkovatelem a rozhodcem pro řešení kolektivních sporů podle zákona o kolektivním vyjednávání. Jako expert na pracovní právo vede v Unii podnikových právníků ČR sekci Pracovněprávní. V příslušné kategorii získal ocenění v anketě Právník roku 2012.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

I v roce 2021 nálezy Ústavního soudu a judikatura vyšších soudů významně zasáhly do výkladu sporných situací upravujících vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, případně zcela zvrátily soudy doposud zastávaná stanoviska.

Rok 2022 přináší významné legislativní změny v oblasti pracovního práva. Co zaměstnavatele a zaměstnance čeká a jistě nemine? Jakých změn dozná otcovská dovolená a jak je to s paušální náhradou zaměstnavatelům? Mgr. Tomáš Procházka, advokát a specialista na pracovní právo, nám představí ty nejzásadnější z nich.

Zaměstnavatelé čelí v souvislosti s pandemií covid-19 velmi komplikované situaci. Dlouhodobý nárůst nakažených, rychle se měnící mimořádná opatření a nedostatek jasného právního rámce ochrany zdraví na pracovišti představují každodenní realitu většiny zaměstnavatelů. Tento článek přináší přehled vybraných institutů, které mohou zaměstnavatelům organizaci práce zjednodušit.

Případ, kterým se letos v červnu zabýval Nejvyšší správní soud, ukazuje, že výkon nelegální práce může mít negativní dopady nejen do pracovněprávní oblasti, ale i na oprávnění cizince legálně pobývat na území České republiky.

Od 1. 1. 2022 se prodlužuje placená otcovská dovolená. Z původních 7 dní je nyní nově prodloužena na 14 dní.