Výkon práce na dálku v novele zákoníku práce
Velká novela zákoníku práce, která má provádět evropskou legislativu, bude dále projednána v Poslanecké sněmovně. Plánované změny se dotknou také výkonu práce na dálku.
Novela zákoníku práce, která provádí evropskou legislativu, již v rámci legislativního procesu prošla tzv. druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Transponovanými předpisy jsou evropská směrnice 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dále směrnice 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Další projednání novely bylo navrženo na pořad 70. schůze Poslanecké sněmovny od 27. června 2023. Vzhledem k tomu, že transpoziční lhůta obou zmíněných směrnic uplynula již v srpnu 2022, lze předpokládat, že přijetí novely zákoníku práce proběhne v nadcházejících měsících. Protože legislativní proces stále probíhá, je možné, že během dalšího projednávání novely může dojít ke změnám.
Novela zavádí podstatné změny pro zaměstnavatele i zaměstnance. Z očekávaných změn může být zajímavá plánovaná úprava výkonu práce na dálku, jakož i poskytování náhrady nákladů, které v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikají. Novela zákoníku práce stanovuje, že výkon práce na dálku bude možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Závazek z dohody o práci na dálku bude možné rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej bude možné vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Novela zákoníku práce také připouští, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět. Uvedená pravidla představují novinku oproti stávající úpravě zákoníku práce.
Novela zákoníku práce dále předpokládá, že zaměstnavatel zaměstnanci poskytne náhrady nákladů při výkonu práci na dálku. Konkrétně by měl zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo zaměstnavatel poskytne paušální částku náhrady nákladů. Novela zákoníku práce však také stanovuje, že si zaměstnavatel a zaměstnanec budou moci písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci v plném či částečném rozsahu nepřísluší. Zaměstnanci pracující na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr automaticky nezískají nárok na náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, na jejich poskytnutí se však lze dohodnout.
Lze tedy konstatovat, že projednávané znění novely zákoníku práce zjednodušuje poskytování náhrad nákladů zaměstnancům, neboť bude na rozhodnutí zaměstnavatele, jakým způsobem budou náhrady zaměstnanci poskytovány. Novela také umožňuje uzavření dohody, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší. Navrhovaná úprava novely zákoníku práce přinese větší jistotu do právních vztahů týkajících se nákladů na výkon práce na dálku, jakož i bližší konkretizaci právních aspektů takové práce.
Zdroj: Sněmovní tisk 423
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
