Výkon práce na dálku v novele zákoníku práce
Velká novela zákoníku práce, která má provádět evropskou legislativu, bude dále projednána v Poslanecké sněmovně. Plánované změny se dotknou také výkonu práce na dálku.
Novela zákoníku práce, která provádí evropskou legislativu, již v rámci legislativního procesu prošla tzv. druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Transponovanými předpisy jsou evropská směrnice 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dále směrnice 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Další projednání novely bylo navrženo na pořad 70. schůze Poslanecké sněmovny od 27. června 2023. Vzhledem k tomu, že transpoziční lhůta obou zmíněných směrnic uplynula již v srpnu 2022, lze předpokládat, že přijetí novely zákoníku práce proběhne v nadcházejících měsících. Protože legislativní proces stále probíhá, je možné, že během dalšího projednávání novely může dojít ke změnám.
Novela zavádí podstatné změny pro zaměstnavatele i zaměstnance. Z očekávaných změn může být zajímavá plánovaná úprava výkonu práce na dálku, jakož i poskytování náhrady nákladů, které v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikají. Novela zákoníku práce stanovuje, že výkon práce na dálku bude možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Závazek z dohody o práci na dálku bude možné rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej bude možné vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Novela zákoníku práce také připouští, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět. Uvedená pravidla představují novinku oproti stávající úpravě zákoníku práce.
Novela zákoníku práce dále předpokládá, že zaměstnavatel zaměstnanci poskytne náhrady nákladů při výkonu práci na dálku. Konkrétně by měl zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo zaměstnavatel poskytne paušální částku náhrady nákladů. Novela zákoníku práce však také stanovuje, že si zaměstnavatel a zaměstnanec budou moci písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci v plném či částečném rozsahu nepřísluší. Zaměstnanci pracující na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr automaticky nezískají nárok na náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, na jejich poskytnutí se však lze dohodnout.
Lze tedy konstatovat, že projednávané znění novely zákoníku práce zjednodušuje poskytování náhrad nákladů zaměstnancům, neboť bude na rozhodnutí zaměstnavatele, jakým způsobem budou náhrady zaměstnanci poskytovány. Novela také umožňuje uzavření dohody, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší. Navrhovaná úprava novely zákoníku práce přinese větší jistotu do právních vztahů týkajících se nákladů na výkon práce na dálku, jakož i bližší konkretizaci právních aspektů takové práce.
Zdroj: Sněmovní tisk 423
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
