Výkon práce na dálku v novele zákoníku práce
Velká novela zákoníku práce, která má provádět evropskou legislativu, bude dále projednána v Poslanecké sněmovně. Plánované změny se dotknou také výkonu práce na dálku.
Novela zákoníku práce, která provádí evropskou legislativu, již v rámci legislativního procesu prošla tzv. druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Transponovanými předpisy jsou evropská směrnice 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dále směrnice 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Další projednání novely bylo navrženo na pořad 70. schůze Poslanecké sněmovny od 27. června 2023. Vzhledem k tomu, že transpoziční lhůta obou zmíněných směrnic uplynula již v srpnu 2022, lze předpokládat, že přijetí novely zákoníku práce proběhne v nadcházejících měsících. Protože legislativní proces stále probíhá, je možné, že během dalšího projednávání novely může dojít ke změnám.
Novela zavádí podstatné změny pro zaměstnavatele i zaměstnance. Z očekávaných změn může být zajímavá plánovaná úprava výkonu práce na dálku, jakož i poskytování náhrady nákladů, které v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikají. Novela zákoníku práce stanovuje, že výkon práce na dálku bude možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Závazek z dohody o práci na dálku bude možné rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej bude možné vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Novela zákoníku práce také připouští, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět. Uvedená pravidla představují novinku oproti stávající úpravě zákoníku práce.
Novela zákoníku práce dále předpokládá, že zaměstnavatel zaměstnanci poskytne náhrady nákladů při výkonu práci na dálku. Konkrétně by měl zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo zaměstnavatel poskytne paušální částku náhrady nákladů. Novela zákoníku práce však také stanovuje, že si zaměstnavatel a zaměstnanec budou moci písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci v plném či částečném rozsahu nepřísluší. Zaměstnanci pracující na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr automaticky nezískají nárok na náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, na jejich poskytnutí se však lze dohodnout.
Lze tedy konstatovat, že projednávané znění novely zákoníku práce zjednodušuje poskytování náhrad nákladů zaměstnancům, neboť bude na rozhodnutí zaměstnavatele, jakým způsobem budou náhrady zaměstnanci poskytovány. Novela také umožňuje uzavření dohody, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší. Navrhovaná úprava novely zákoníku práce přinese větší jistotu do právních vztahů týkajících se nákladů na výkon práce na dálku, jakož i bližší konkretizaci právních aspektů takové práce.
Zdroj: Sněmovní tisk 423
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
