Zákoník práce přináší nové výhody pro zaměstnance
V souvislosti s připravovanou novelou zákoníku práce mohly leckomu uniknout některé změny, které zákoník práce doznal koncem roku 2022.
Konkrétně 30. listopadu 2022 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), a některé další zákony a který mezi jiným zavádí novou překážku na straně zaměstnance v podobě otcovské dovolené a taktéž zákaz výpovědi v době, kdy se zaměstnanec nachází v karanténě.
Otcovská dovolená jako překážka v práci
S dávkou otcovské poporodní péče se novopečení tatínkové setkávají již několik let. Výše uvedená novela však postavila tzv. otcovskou na roveň mateřské a rodičovské dovolené. V zákoníku práce přibyla nová překážka v práci v podobě otcovské dovolené (§ 195a), která ukládá zaměstnavatelům povinnost poskytnout zaměstnanci otcovskou dovolenou v souvislosti s narozením dítěte a péčí o něj. Otcovská dovolená zaměstnanci přísluší po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.
Otcovská dovolená tedy přísluší zaměstnanci, který pečuje o dítě, jehož je otcem, případně které převzal do péče nahrazující péči rodičů. Ve druhém vyjmenovaném případě je však podmínkou, že dítě nesmí být ke dni převzetí starší 7 let. Zaměstnanec má nárok na otcovskou dovolenou také v případě, že se jeho dítě narodilo bez známek života, případně zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození (§ 38a ZoNP). Zákon dále stanoví, že podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny (§ 38b ZoNP).
Dle důvodové zprávy k novele zákoníku práce je smyslem přijaté úpravy otcovské dovolené poskytnutí stejné ochrany jako zaměstnankyni na mateřské dovolené. Z tohoto důvodu zákoník práce nově také upřesňuje, že otcové, kteří se vracejí do práce po skončení otcovské dovolené, musí být zařazeni na původní práci a pracoviště (§ 47 ZPr), nebo že se na ně po dobu čerpání otcovské dovolené vztahuje zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (§ 53 a 54 ZPr).
Zákaz výpovědi v době karantény
Další drobnou a snadno přehlédnutelnou, avšak podstatnou změnou, kterou novela do zákoníku práce přinesla, je pro účely zákazu výpovědi postavení karantény naroveň pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tak zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, za kterou se nově považuje i nařízená karanténa [§ 53 odst. 1 písm. a) ZPr].
Nedávná pandemie Covid-19 poukázala na nedostatek zákoníku práce, a sice toho, že zákaz výpovědi (na rozdíl od zákazu zrušení pracovního poměru ve zkušební době) se vztahoval pouze na dobu dočasné pracovní neschopnosti, a nikoliv na dobu karantény. Tento logický nedostatek nyní zákonodárce napravil, čímž zároveň posílil právní jistotu zaměstnanců v případě nařízené karantény.
Uvedené změny jsou významnými benefity pro zaměstnance. Otcovská dovolená představuje další krok ke sjednocení pracovněprávní úpravy pro všechny zaměstnance. Zákaz výpovědi v době karantény představuje posílení právní jistoty pro zaměstnance v době nařízené karantény, neboť do jejího zavedení zaměstnanci v karanténě nebyli před výpovědí nikterak chráněni. Přestože má novelizační zákon dělenou účinnost, výše popsané změny jsou účinné již od 1. prosince 2022.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




