Zákoník práce přináší nové výhody pro zaměstnance
V souvislosti s připravovanou novelou zákoníku práce mohly leckomu uniknout některé změny, které zákoník práce doznal koncem roku 2022.
Konkrétně 30. listopadu 2022 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), a některé další zákony a který mezi jiným zavádí novou překážku na straně zaměstnance v podobě otcovské dovolené a taktéž zákaz výpovědi v době, kdy se zaměstnanec nachází v karanténě.
Otcovská dovolená jako překážka v práci
S dávkou otcovské poporodní péče se novopečení tatínkové setkávají již několik let. Výše uvedená novela však postavila tzv. otcovskou na roveň mateřské a rodičovské dovolené. V zákoníku práce přibyla nová překážka v práci v podobě otcovské dovolené (§ 195a), která ukládá zaměstnavatelům povinnost poskytnout zaměstnanci otcovskou dovolenou v souvislosti s narozením dítěte a péčí o něj. Otcovská dovolená zaměstnanci přísluší po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.
Otcovská dovolená tedy přísluší zaměstnanci, který pečuje o dítě, jehož je otcem, případně které převzal do péče nahrazující péči rodičů. Ve druhém vyjmenovaném případě je však podmínkou, že dítě nesmí být ke dni převzetí starší 7 let. Zaměstnanec má nárok na otcovskou dovolenou také v případě, že se jeho dítě narodilo bez známek života, případně zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození (§ 38a ZoNP). Zákon dále stanoví, že podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny (§ 38b ZoNP).
Dle důvodové zprávy k novele zákoníku práce je smyslem přijaté úpravy otcovské dovolené poskytnutí stejné ochrany jako zaměstnankyni na mateřské dovolené. Z tohoto důvodu zákoník práce nově také upřesňuje, že otcové, kteří se vracejí do práce po skončení otcovské dovolené, musí být zařazeni na původní práci a pracoviště (§ 47 ZPr), nebo že se na ně po dobu čerpání otcovské dovolené vztahuje zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (§ 53 a 54 ZPr).
Zákaz výpovědi v době karantény
Další drobnou a snadno přehlédnutelnou, avšak podstatnou změnou, kterou novela do zákoníku práce přinesla, je pro účely zákazu výpovědi postavení karantény naroveň pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tak zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, za kterou se nově považuje i nařízená karanténa [§ 53 odst. 1 písm. a) ZPr].
Nedávná pandemie Covid-19 poukázala na nedostatek zákoníku práce, a sice toho, že zákaz výpovědi (na rozdíl od zákazu zrušení pracovního poměru ve zkušební době) se vztahoval pouze na dobu dočasné pracovní neschopnosti, a nikoliv na dobu karantény. Tento logický nedostatek nyní zákonodárce napravil, čímž zároveň posílil právní jistotu zaměstnanců v případě nařízené karantény.
Uvedené změny jsou významnými benefity pro zaměstnance. Otcovská dovolená představuje další krok ke sjednocení pracovněprávní úpravy pro všechny zaměstnance. Zákaz výpovědi v době karantény představuje posílení právní jistoty pro zaměstnance v době nařízené karantény, neboť do jejího zavedení zaměstnanci v karanténě nebyli před výpovědí nikterak chráněni. Přestože má novelizační zákon dělenou účinnost, výše popsané změny jsou účinné již od 1. prosince 2022.
Další články
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.




