IMOFA
Právní Prostor

Některé rozdíly mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

Některé rozdíly mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými

To nás může vést k otázkám, jaké lze nalézt rozdíly mezi výkonem práce u OSVČ a prací zaměstnanců pracujících v pracovním poměru k zaměstnavateli (dále jen „zaměstnavatel“). Je pak zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. V našem článku se budeme zabývat pouze nastíněním těch několika nejdůležitějších.

Hlavní rozdíl pramení z toho, že zaměstnanec je, na rozdíl od OSVČ, primárně chráněný na základě ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), zatímco u OSVČ tomu tak není. Mezi OSVČ a zaměstnanci tak existuje řada rozdílů v oblastech organizace pracovní doby, nároků na peněžitou pomoc v mateřství, nároků vyplývajících z nemoci z povolání a dalších.“

Zaměstnanec má poté např. při nemoci z povolání zejména následující nároky:

  1. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem nemoci z povolání a plnou výši nemocenského (viz § 271a zákoníku práce),
  2. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu (více v § 271b zákoníku práce),
  3. Nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c zákoníku práce), která se poskytuje zaměstnanci podle přílohy č.1 až č. 4 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v platném znění nebo u příslušníků bezpečnostních sborů pak podle vyhlášky č. 277/2015 Sb., v platném znění.
  4. Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení jako jsou např. doplatky za léky, které souvisí s nemocí z povolání, viz. ustanovení § 271d) zákoníku práce.
  5. Nárok na náhradu věcné škody jako např. vrácení poplatku, který musel postižený zaplatit za lékařský posudek o bolestném a ztížení společenského uplatnění dle ustanovení § 271e) zákoníku práce.
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD

Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Články

Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky

Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Články

Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat

Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Články

Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně

Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
Články

Zločiny sportovních fanoušků

Zločiny sportovních fanoušků
IMOFA