Články s tagem: osvč

Práce programátorů, stejně jako jiných IT specialistů, je na pracovním trhu v České republice často vykonávána nikoli v pracovněprávních vztazích, ale na základě smluv o dílo či smluv o poskytování služeb, kdy tito specialisté vystupují jako osoby samostatně výdělečně činné a za svou práci objednateli vystavují faktury. Taková práce může, ale nemusí vykazovat znaky závislé práce, a to v závislosti na nastavení podmínek takové spolupráce.

Dne 26. března 2026 představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zcela nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“), který transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem („PWD směrnice“). Nová právní úprava se bude týkat zejména digitálních pracovních platforem, avšak dopadne i na další zaměstnavatele, neboť mění definici závislé práce a přináší nové povinnosti v oblasti BOZP.

Platformová práce bourá zažité škatulky a nutí pracovní právo hledat nové odpovědi. I proto se toto téma dostalo do letošního programu kongresu Právní prostor, kde jej představí doc. Jakub Morávek. Ochutnávku nabízíme už teď v podobě pěti otázek a odpovědí.

Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce loňského roku ve věci provozovatele služby Rohlík.cz je varováním pro firmy spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ).

Praha 28. února (ČTK) - V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu.

Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit.

Důvodem je především rušení daňových slev a snížení hranice pro progresivní daň.

V dnešním rozhovoru se zaměříme na klíčové otázky, které trápí mnohé podnikatele – jak se vyhnout nejčastějším chybám v oblasti daní a jak efektivně optimalizovat daňové povinnosti.

Praha 7. května (ČTK) - Ošetřovné by od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se měly elektronicky začít vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné. Počítá s tím navrhovaná novela o nemocenském pojištění, kterou dnes schválila vláda.

Stanovení výše výživného má být v první řadě ponecháno na dohodě rodičů. V případě, kdy se rodiče nedohodnou nebo je dohoda zjevně proti zájmům dítěte, rozhoduje o výživném soud. Výši výživného soud zpravidla určuje na základně potvrzení o výši příjmu, které je pokládáno za jedno z nejprokazatelnějších vodítek k určení majetkových poměrů rodičů. Jak se ovšem vypočítává výživné, když je rodič osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která nemá potvrzení o výši příjmu a uplatňuje paušální výdaj?

Cílem tohoto článku je přiblížit veřejnosti, jakým způsobem lze založit realitní kancelář. Článek obsahuje, jak informace o podmínkách, které musí osoba, jež si chce založit realitní kancelář, splňovat. Tak i popis získání živnostenského oprávnění a založení společnosti s ručením omezeným.

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

Počátkem letošního roku došlo k povinnému zřízení datových schránek všem podnikatelům. K čemu datová schránka slouží a jak ji lze efektivně využít?

Sexuální orientace nemůže být důvodem k odmítnutí uzavřít smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou

Každý začínající podnikatel si musí na začátku svého podnikání položit zásadní otázku, a to, zda bude podnikat jako fyzická osoba OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná nebo také „živnostník“), anebo si založí právnickou osobu, tedy nějakou formu obchodní společnosti.

Jaká je podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 skutečná výše kompenzačního bonusu?

V souvislosti s opatřeními orgánů veřejné moci vyvolanými nutností reagovat na pandemii viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19 (dále jen jako „koronavirus”) došlo k přijetí zákona č. 159/2020 Sb., o o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jako „zákon o kompenzačním bonusu” nebo jako „zákon o KD”).

V souvislosti s utlumením hospodářské činnosti na základě opatření při pandemii schválily obě komory Parlamentu ČR zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“). Tento zákon má zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a šířením onemocnění Covid-19 na osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), jejichž činnost byla úplně či částečně utlumena, čímž došlo k zásadnímu negativnímu zásahu do jejich podnikání.[1]

Za účelem zmírnění ekonomických dopadů krizových opatření vlády České republiky a Ministerstva zdravotnictví, jejichž cílem je omezit šíření virového onemocnění COVID-19, prošlo zjednodušeným legislativním procesem mnoho mimořádných zákonů z dílny vlády České republiky, zavádějících kompenzačních opatření, daňové liberační balíčky a jiné benefity pro některé podnikatele a jejich zaměstnance.

Praha 22. dubna (ČTK) - Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Vládní návrh, kterým se mění již schválený zákon o takzvaném kompenzačním bonusu, dnes přijala Sněmovna. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Zákon vládě dává možnost, aby pouze svým nařízením mohla prodloužit období pro vyplácení peněz až do konce srpna.

Po rozsáhlé kritice nesprávně stanovené podmínky snížení příjmů (ať již z důvodů uvedených v předchozím článku nebo i z důvodů jiných) byla navržena celá řada pozměňovacích návrhů a sněmovna schválila text návrhu zákona v odlišném znění.

Vláda ČR na svém jednání dne 31. 3. 2020 usnesením č. 351 schválila vládní návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními týkajícími se výskytu koronaviru SARS CoV-2, publikovaný pod č. j. OVA 302/20 (dále jen „návrh zákona“). Cílem návrhu je zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena.

Ministerstvo financí a Finanční správa představují program přímé podpory pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru. Program bude administrován Finanční správou a jeho cílem je, aby žadatelé získali finanční prostředky již v průběhu měsíce dubna.

Praha 26. března (ČTK) - Stejně jako zaměstnanci budou mít také živnostníci nárok na ošetřovné, a to za péči o děti do 13 let bez určení spodní hranice věku dítěte. Živnostníkům bude náležet 424 korun za den, maximální částka bude 13.144 korun měsíčně. Na základě čestného prohlášení bude možné o ošetřovné žádat na živnostenských úřadech od 1. dubna. Žádost bude možné podat také elektronicky. Na ošetřovné budou mít osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok do doby, než budou otevřeny školy. Po dnešním jednání vlády, která ošetřovné schválila, to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Senátoři 25. března schválili zákon ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, který odpouští platby povinného důchodového pojištění a příspěvku na politiku zaměstnanosti všem živnostníkům. OSVČ tak od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám na důchodové pojištění za půl roku. Tato částka se živnostníkům zcela promine. Zákon by měl být účinný už od března, zbývá jen podpis prezidenta republiky.