Nedostatky návrhu zákona o kompenzačním bonusu pro OSVČ podruhé

Po rozsáhlé kritice nesprávně stanovené podmínky snížení příjmů (ať již z důvodů uvedených v předchozím článku nebo i z důvodů jiných) byla navržena celá řada pozměňovacích návrhů a sněmovna schválila text návrhu zákona v odlišném znění.

Mgr. Bc. Adam Ptašnik, Ph.D.Advokát www.eak.cz, Ústav práva a technologií PrF MU

Předchozí článek naleznete zde.

Sněmovnou schválený text zákona je dostupný dostupný např. zde (zbývá schválení senátem, podpis prezidenta a publikace ve Sbírce zákonů – zde se však již další změny neočekávají). V dnešním článku rozebereme podstatné změny a analyzujeme, zda nadále nepředstavují určité problémy.

Text návrhu zákona schválený poslaneckou sněmovnou (dále jen „současný návrh zákona“) se od původního textu schváleného vládou („původní návrh zákona“) liší kromě několika spíše technických detailů ve třech bodech, které si podrobněji rozebereme níže:

1. Předmět úpravy.

2. Rozšíření o subjekty s přerušenou živností.

3. Podmínky pro nárok na kompenzační bonus.

Předmět úpravy

V předchozím článku jsme kritizovali nejasnost, zda se mají kompenzovat pouze přímé následky krizových opatření, nebo i jiné hospodářské dopady související s pandemií koronaviru. Přitom jsme vyzývali k širšímu výkladu zejména z důvodu teleologického výkladu původního návrhu zákona. Toto ustanovení bylo upraveno tak, že již dalšího výkladu není třeba, neboť podle § 1 současného návrhu zákona mají být kompenzovány některé hospodářské následky jak související s krizovými opatřeními, tak s pouhým ohrožením zdraví (v souvislosti s výskytem SARS CoV-2). Ve stejném smyslu byl upraven také text § 3 odst. 1. současného návrhu zákona zabývající se podmínkami pro nárok na kompenzační bonus. Je tedy zřejmé, že jde o kompenzaci také např. snížené poptávky pro obavu zákazníků o své zdraví.

Rozšíření o subjekty s přerušenou živností

Současný návrh zákona rozšiřuje okruh OSVČ také o ty, kteří přerušili činnost po 31. 8. 2019 [§ 2 odst. 2 písm. b) současného návrhu zákona]. Na základě této změny by bylo možné se domnívat, že nově mají ke kompenzačnímu bonusu přístup také OSVČ, kteří svou činnost vůbec nevykonávají. Tato domněnka je oprávněná, nicméně podle § 3 odst. 1 současného návrhu zákona je podmínkou, že OSVČ nevykonává svou činnost v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření. Pokud tedy OSVČ přerušila svou činnost z jiného důvodu a nadále ji ze stejného důvodu nevykonává, nemá na kompenzační bonus nárok. Pouze pokud by přerušení chtěla ukončit, ale brání jí v tom právě události související s koronavirovou pandemií.

Podmínky pro nárok na kompenzační bonus

Podmínky pro nárok na kompenzační bonus byly nejkritizovanějším bodem původního návrhu zákona. Rozsáhle je kritizoval také předchozí článek, kde jsme dokonce uvedli, že z nesprávně nastavených podmínek plyne, že zákon takového znění by nemohl naplnit svůj cíl. Současný návrh zákona zcela opustil kriterium srovnání tržeb a nastavil zcela novou podmínku, a sice nemožnost (částečnou, či úplnou) výkonu samostatné výdělečné činnosti z důvodů vyjmenovaných v § 3 odst. 1 písm. a) až e). Podle mého názoru stanovení takto poměrně volné podmínky není pro aplikaci zákona problematické, jak jsme již uvedli v předchozím článku. Výplata kompenzačního bonusu má být rychlá. To je zajištěno tím, že splnění podmínky se zkoumá pouze na základě čestného prohlášení [§ 7 odst. 1 písm. a) současného návrhu zákona]. Odpovědnost se tak přenáší na OSVČ, které budou muset prokázat splnění podmínek teprve při následné případné kontrole (obdobně jako při přiznání a placení daní). Každá OSVČ tak musí zvážit, zda podmínku splňuje (nastal u ní některý z uvedených důvodů), a pro prokázání splnění podmínky si uchovat potřebné doklady.

Poměrně dobře se budou prokazovat důvody uvedené pod písmeny a) až c), tj. nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz (podkladem budou příslušná krizová opatření), karanténa OSVČ nebo zaměstnance (rozhodnutí o karanténě) a péče o dítě OSVČ nebo zaměstnance (stejné doklady jako při žádosti o ošetřovné nebo „ošetřovné“ pro OSVČ). Poněkud volnější jsou již důvody podle písm. d) a e), tedy omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech a omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti. V tomto případě doporučujeme OSVČ zaznamenávat si rozdíly oproti předchozímu stavu, a to i konkrétně ve vztahu ke konkrétním obchodním partnerům. Obecně lze později prokazovat srovnáním skutečně realizovaných tržeb (případně nákupů) a tržeb (nákupů) očekávaných.

Péče o dítě OSVČ

Jedním z důvodů nemožnosti výkonu činnosti OSVČ je také péče o dítě. OSVČ, která pečuje o dítě a z tohoto důvodu nemůže vykonávat svou činnost. Ta může kromě kompenzačního bonusu požádat také o dotaci v dotačním programu Ministerstva průmyslu a obchodu podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 „Ošetřovné“ pro OSVČ. Podle dotazů a odpovědí na stránkách finanční správy bylo úmyslem zákonodárce umožnit čerpat OSVČ obě podpory souběžně. Je to podle současného návrhu zákona skutečně možné?

Při čerpání ošetřovného zaměstnancem je situace zřejmá. Zaměstnanec čerpá ošetřovné a ze stejného důvodu čerpá OSVČ kompenzační bonus [§ 3 odst. 1 písm. c) současného návrhu zákona].

Jestliže OSVČ zaměstnává jednoho zaměstnance, na činnosti se tak podílí 2 osoby, a jedna z nich se na činnosti dočasně podílet nemůže, protože pečuje o dítě, bylo by absurdní, pokud by byl absolutní rozdíl v tom, kdo z nich ošetřovné (či „ošetřovné“) čerpá (zvláště pak, jestliže by byli rodiči stejného dítěte). Text současného návrhu zákona skutečně žádnou překážku souběhu nevytváří. OSVČ tak z důvodu péče o dítě může čerpat „ošetřovné“ a kompenzační bonus podle § 3 odst. 1 písm. c) současného návrhu zákona.

Bude-li OSVČ žádat o „ošetřovné“, musí vyplnit žádost, jejíž součástí je čestné prohlášení. V rámci tohoto prohlášení prohlašuje také: „že o výplatu dotace z uvedeného důvodu žádám pouze jednou a nebudu žádat o příspěvek ze stejného důvodu z jiného kompenzačního programu a podpor realizovaných orgány státní správy a samosprávy.“ (viz interaktivní formulář žádosti). Podle tohoto čestného prohlášení tedy OSVČ nemůže žádat o „ošetřovné“, jestliže požádá o kompenzační bonus podle § 3 odst. 1 písm. c) současného návrhu zákona.

Domníváme se, že vzhledem k prohlášením vlády, informací finanční správy (i když byly publikované před existencí současného návrhu zákona) a účelu těchto nástrojů, jde o chybně zpracovaný text žádosti o dotaci. Podle dotačního programu „Ošetřovné“ pro OSVČ (dostupný zde) ani podle jeho výzvy č. 1 (dostupná zde) není podmínkou čerpání dotace nečerpání jiné podpory ze stejného důvodu. Naopak v dotačním programu pod bodem 8 je uvedeno: „Na způsobilé výdaje projektu podpořeného z tohoto programu je možné získat jinou podporu v režimu Nařízení de minimis, maximálně však do celkové výše způsobilých výdajů a při zachování všech aplikovatelných ustanovení Nařízení de minimis, především tříletého limitu všech podpor de minimis ve výši 200 000 EUR.“ Dokonce v bodě 9 programu, který uvádí, jaká čestná prohlášení mají být součástí žádosti, toto prohlášení není. Jediné omezení souběhu podpor spočívá v tom, že na stejné dítě nemůže čerpat tuto dotaci nebo jiný kompenzační příspěvek jiná osoba. Jde zejména o vyloučení čerpání stejné dotace, nebo ošetřovného druhým z rodičů.

Domníváme se tedy, že je nutné upravit čestné prohlášení v žádosti tak, aby odpovídalo vypsanému dotačnímu programu (případně je třeba toto prohlášení takto vykládat), a také je třeba vykládat „jiný kompenzační prostředek“ ve smyslu vypsaného programu tak, že nejde o kompenzační bonus pro OSVČ, což je zřejmé z formulace, že se zamezuje čerpání (obdobného) kompenzačního příspěvku na jedno dítě jinou osobou.

Shrnutí

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že současný návrh zákona odstranil oproti původnímu návrhu všechny nedostatky, které jsme kritizovali v předchozím článku. V této souvislosti se však projevil jiný nedostatek spočívající v tom, že podle čestného prohlášení v žádosti o „ošetřovné“ pro OSVČ nemůže OSVČ zároveň čerpat kompenzační bonus z důvodu péče o dítě. To již však není nedostatkem současného návrhu zákona, nýbrž nedostatkem „ošetřovného pro OSVČ“ a to především textu čestného prohlášení uvedeného v žádosti. Toto čestné prohlášení by se mělo upravit tak, aby bylo v souladu s vypsaným dotačním programem. Pokud již někdo takovou žádost podal, čestné prohlášení by mělo být vykládáno teleologickým výkladem v souladu s dotačním programem tak, že OSVČ dotaci nebude čerpat dvakrát, stejně tak nebude čerpat ošetřovné pro zaměstnance.

 

Hodnocení článku
57%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři