Skutečná výše kompenzačního bonusu

Výše kompenzačního bonusu pro OSVČ od února 2021

Jaká je podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 skutečná výše kompenzačního bonusu?

referent Odboru řízení rizik Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
LP
referent Odboru vymáhacího Územního pracoviště pro Prahu 4 Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
Skutečná výše kompenzačního bonusu

…neboli kompenzační bonus pro OSVČ není 1 000 Kč, ale AŽ 1 000 Kč. Institut kompenzačního bonusu pro OSVČ, vzniklý v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 a následně přijatými krizovými opatřeními (např. zákaz maloobchodního prodeje a jiné), je s účinností ode dne 27. února 2021 upraven v pořadí již třetím zákonem, a to zákonem č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „třetí zákon o KB“). Přestože třetí zákon o KB obsahuje právní úpravu kompenzací též pro další subjekty (společníci malých s.r.o., tzv. „dohodáři“ a subjekty v karanténě) je předložený článek zaměřen pouze na skupinu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Zásadní deklarovanou změnou je navýšení kompenzačního bonusu až na 1 000 Kč, tedy nikoliv na pevnou částku 1 000 Kč, což podrobně rozebereme na řádcích níže.

Právní úprava kompenzačního bonusu pro OSVČ podle třetího zákona o KB

Subjektem kompenzačního bonusu pro OSVČ je osoba, která byla ke dni 5. října 2020 osobou samostatně výdělečně činnou, anebo jejíž samostatná výdělečná činnost byla přerušena po 12. březnu 2020. (§ 2 třetího zákona o KB).

Předmětem kompenzačního bonusu pro OSVČ je výkon samostatné výdělečné činnosti v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:

  • nutnosti uzavření či omezení provozovny,
  • karantény nebo izolace OSVČ nebo jeho zaměstnance,
  • péče o dítě v případě OSVČ nebo překážky v práci při péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
  • omezení poptávky po výrobcích nebo službách OSVČ nebo
  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon podnikání OSVČ (§ 6 odst. 1 třetího zákona o KB)

Další podmínkou je, že převažující část příjmů OSVČ ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více shora uvedených činností; přičemž se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. (§ 6 odst. 2 třetího zákona o KB) 

Namísto převažující části příjmů lze zde zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti a namísto srovnávacího období lze použít rozhodné období. (§ 6 odst. 4 třetího zákona o KB) Rozhodným obdobím je období od 1. června 2020 do 30. září 2020. (§ 5 odst. 4 věta první třetího zákona o KB) 

Významně dotčená činnost znamená, když výše příjmů z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše příjmů (plynoucích z téže činnosti) v období srovnávacím (§ 8 odst. 1 třetího zákona o KB) 

Srovnávané období je měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období a srovnávací období jsou 3 po sobě jdoucí měsíce od listopadu 2018 do prosince 2020, jejichž názvy se shodují se 3 měsíci bezprostředně předcházejícími bonusovému období. Lze-li takto vybrat vícero období, OSVČ si srovnávací období zvolí. Pokud OSVČ začala podnikat později než v první den srovnávacího období, je srovnávací období kterékoliv období 3 po sobě jdoucích měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu OSVČ podnikala. (§ 8 odst. 2, 3 a 4 třetího zákona o KB) 

OSVČ nevzniká nárok na a) podporu v nezaměstnanosti za den, za který obdržel kompenzační bonus, b) kompenzační bonus za den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti, c) kompenzační bonus za den, za který obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru „koronavirovou“ podporu, s výjimkou programu Antivirus a podpory k úhradě nájemného. Nárok na kompenzační bonus vzniká za kalendářní den pouze jednou bez ohledu na počet významně dotčených činností. Kompenzační bonus je započitatelný příjem pro stanovení nároku na vyplacení dávek pomoci v hmotné nouzi a sociální podpory. [§ 9 odst. 1 písm. a) až c), odst. 2 písm. c), a odst. 3 třetího zákona o KB]

Bonusové období je únor 2021 nebo březen 2021, přičemž vláda může nařízením stanovit další měsíční bonusová období až do konce roku 2021, a to pro měsíce, v nichž se předpokládá trvání krizových opatření. (§ 11 třetího zákona o KB) 

Výše kompenzačního bonusu

Ustanovení § 10 odst. 1 a 2 třetího zákona o KB: „(1) Výše kompenzačního bonusu činí 1000 Kč za každý kalendářní den bonusového období. (2) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období. …“

Považujeme za nezbytné se pozastavit nad výše uvedenou doslovnou citací ustanovení § 10 odst. 1 a 2 třetího zákona o KB, neboť rozbor těchto dvou odstavců je meritem předloženého článku. Po zběžném zhlédnutí samotného prvního odstavce se lze domnívat, že je výše kompenzačního bonusu 1 000 Kč, nicméně jak upřesňuje odstavec druhý, není tomu tak a výše kompenzačního bonusu je de facto v rozmezí 0 Kč až 1 000 Kč. Pro právního laika, živnostníka s manuální oborovou specializací, nemusí být tato kombinace odstavců zcela pochopitelná, když se v zákoně jasně píše, že kompenzační bonus je 1 000 Kč. Jsme toho názoru, že nelze spravedlivě po OSVČ požadovat, aby zkoumali „proč výše kompenzačního bonusu činí dle textu zákona 1 000 Kč, když ve skutečnosti je to AŽ 1000 Kč“. V žádném případě se tímto nechceme dotknout jakéhokoliv živnostníka, neboť předmětná věc „nedává smysl“ ani nám.

Uvažujeme-li o výkladu ustanovení § 10 odst. 1 a 2 třetího zákona o KB, pak se nelze spokojit např. s gramatickým, logickým nebo systematickým výkladem, neboť se v daném případě tyto metody neosvědčily. Je tedy záhodno vykládat zákonodárcův úmysl teleologicky ve smyslu e ratione legis a zaměřit se na důvodovou zprávu. 

Z obecné části důvodové zprávy k vládnímu návrhu třetího zákona o KB: „…Jak bylo uvedeno výše, bude maximální výše kompenzačního bonusu činit 1 000 Kč (tedy celkem 31 000 Kč za měsíc s 31 dny). … Výše kompenzačního bonusu bude současně individuálně zastropována tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci v případě subjektů s malými tržbami (např. důchodce či student, který si přivydělává jako podnikatel), v jejichž případě by jinak mohla výše kompenzačního bonusu několikanásobně převýšit jejich příjmy z doby před epidemií. …“ 

Ze zvláštní části (k ustanovení § 10) důvodové zprávy k vládnímu návrhu třetího zákona o KB: „… Výše kompenzačního bonusu připadající na kalendářní den je zvýšena na dvojnásobek (z 500 Kč na 1 000 Kč). … Vzhledem k tomu, že subjektem kompenzačního bonusu může být i osoba, která disponuje dalšími příjmy, které nespadají pod § 6, § 7 nebo § 9 zákona o daních z příjmů, může být propad jejích relevantních příjmů podle § 8 odst. 1 v absolutní částce velmi nízký (typicky důchodci, studenti či osoby na mateřské či rodičovské dovolené, které si podnikatelskou činností pouze přivydělávají). Měsíční příjem ve výši cca 30 tisíc Kč tak pro takovou osobu bude znamenat ve srovnání s jinými postiženými podnikateli nespravedlivě vysokou kompenzaci a současně demotivaci pro to, aby vyvíjela svou podnikatelskou činnost více než na 50 % oproti srovnávacímu období. Navrhuje se proto zastropovat výši měsíčního kompenzačního bonusu částkou odpovídající propadu relevantních příjmů. …“ 

Na základě předestřených citací si nelze nepovšimnout setrvávající jazykové nekonzistence prostupující důvodovou zprávu, když v obecné části zákonodárce používá 1 000 Kč jako maximum pro kompenzační bonus, aby následně v části zvláštní konstatoval: „…je zvýšena na dvojnásobek (z 500 Kč na 1 000 Kč).“ Tímto je potvrzena neúčelnost, resp. bezvýslednost, použití již zmíněných výkladových metod. Třebaže je předmětná nesourodost důvodové zprávy jakkoliv matoucí, tak e ratione legis vyplývá z dalších indicií. Máme tedy za to, že snahou zákonodárce bylo odstranit nebo zmírnit „nespravedlivost“ kompenzačního institutu tak, aby např. důchodci, studenti či osoby na mateřské či rodičovské dovolené, které si podnikatelskou činností pouze přivydělávají, nebyly nespravedlivě „překompenzováváni“. Vyplývá tedy, že kompenzační bonus není a nemůže být pevných 1 000 Kč, ale „AŽ 1 000 Kč“, příp. „OD 0 Kč DO 1 000 Kč“.

Zavádějící mediální zkratky

Velký problém spatřujeme také v mediálním prostoru, kde byly použity zavádějící mediální zkratky v nadpisech článků věnovaných dané problematice. V žádném případě nehodláme kritizovat konkrétní média, pročež níže uvádíme některé příklady bez uvedení zdrojů:

"Kompenzační bonus mění podmínky a zvýší se na 1000 Kč. Máme velký manuál"

"OSVČ dostanou 1000 Kč denně. Vláda schválila novou podobu kompenzací"

"Kompenzační bonus bude od února 1000 Kč denně. Dosáhne na něj více lidí"

"Z 500 na 1000 Kč korun denně. Vláda schválila nový systém kompenzací firám a podnikatelům" 

Závěr

Jak z předloženého článku vyplynulo, výše kompenzačního bonusu podle třetího zákona o KB je formulována nesrozumitelným způsobem, neboť litera zákona se odchyluje od ducha zákona. Lze rovněž rozvinout úvahy o tom, že výše kompenzačního bonusu mohla být chybně prezentována, komunikována nebo interpretována.

Především se pak domníváme, že vzhledem k některým mediálním zkratkám a nesrozumitelně formulovanému zákonu, mohli někteří podnikatelé nabýt dojmu, že jim náleží kompenzační bonus ve výši 1 000 Kč a není danou věc potřeba blíže zkoumat. Naše hypotéza by se mohla potvrdit tím, že budou na podatelny Finančních úřadů zasílány žádosti o kompenzační bonusy v neoprávněné výši. U těchto žádostí by byly (zřejmě ex post) zahajovány postupy k odstranění pochybností, což by v důsledku vedlo k neúměrnému zahlcení daňového aparátu. 

Protože nemáme ambici, aby se naše nepříznivá hypotéza naplnila (ba naopak), tak věříme, že předložený článek upozorní na tento problém jak odbornou veřejnost, tak samotné subjekty kompenzačního bonusu. Z důvodu, aby se v příštích týdnech snížilo riziko podávání neoprávněných žádostí o kompenzační bonus, apelujeme tímto na zákonodárce k přehodnocení úpravy de lege lata, a tedy ve smyslu de lege ferenda navrhujeme novelizovat ustanovení § 10 odst. 1 třetího zákona o KB, takto: „Výše kompenzačního bonusu činí 1000 Kč za každý kalendářní den bonusového období.“, tedy přidat slovo „až“.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdelku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu