Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát proces směřující k uzavření pracovního poměru jako zcela běžná činnost bez možných nástrah, číhají na ně ovšem při jeho uzavírání různá úskalí, kterým bych se na ploše vymezené tomuto článku rád krátce věnoval. 

Na co si dát pozor při sjednávání pracovního poměru

Konkurenční doložka je závazkem směřujícím k omezení výkonu konkurenční činnosti jedné ze smluvních stran ve prospěch druhé ze stran. Toto ujednání se pravidelně vyskytuje v pracovněprávních vztazích, ve vztazích korporace a bývalého člena jejího orgánu, dále pak ve smlouvách o obchodním zastoupení, event. i v dalších smluvních typech. V tomto článku se budeme zabývat institutem konkurenční doložky v pracovně právních vztazích, a to ve světle nejnovější judikatury ústavního a nejvyššího soudu.

Konkurenční doložka v pracovním právu ve světle nejnovější judikatury

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele při sporech se zaměstnanci

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

Home Office a usnesení vlády ČR ze dne 26.10.2020 č. 1102 o přijetí krizového opatření

S novým rokem vstoupila v platnost novinka v oblasti bonusů pro zaměstnance, a to tzv. stravenkový paušál.

Co přináší nově zavedený stravenkový paušál

Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem

Zákoník práce a související pracovněprávní legislativa podrobně upravují postavení a ochranu zaměstnance, která vzniká uzavřením pracovní smlouvy (event. v omezeném rozsahu pak i uzavřením dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti).

Některé odlišnosti mezi pracovněprávním vztahem a smlouvou o výkonu funkce statutárního orgánu

V souvislosti s nově zavedeným peněžitým příspěvkem na stravování neboli stravenkovým paušálem (dále jen „stravenkový paušál“) vyvstává dle našeho názoru i zajímavá otázka, nakolik může tento příspěvek za shodných podmínek jako zaměstnanec čerpat i člen orgánu právnické osoby, jež není ke společnosti v pracovním poměru (dále jen „jednatel“).

Stravenkový paušál a jednatel společnosti

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

Nejvyšší soud a jeho judikát ve věci mzdy sjednané s přihlédnutím k práci přesčas

Právo v Plzni

Víte, za co všechno je odpovědný jednatel společnosti?

Webinář: Znáte a plníte povinnosti jednatele?

Jste zaměstnavatel a používáte při organizaci práce zaměstnanců automatizované systémy řízení či hodnocení práce (programy, aplikace)? Nebo jste zaměstnanec, kterému je práce přidělována prostřednictvím webové aplikace?

Pracovní podmínky ve světle digitálních technologií

Unikátní konference se špičkami právního světa je určená pro širokou právnickou veřejnost. Klíčovými tématy konference budou aktuální otázky justice, postavení rozhodčího soudu vůči soudní soustavě, veřejné právo, stavební zákon a veřejné zakázky včetně legislativního procesu.

Jsou to již dva roky, kdy Soudní dvůr EU sdělil (nejen) českým soudům, že jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat v případě sporů ze spotřebitelských úvěrů, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

Kam až sahá úřední povinnost přezkumu spotřebitelských úvěrů?

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

Milost

Časové souvislosti tomu chtěly, že Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 6. 1. 2022 může být chápáno i jako novoroční předsevzetí.

Bude v novém roce právo jednodušší?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora