Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát proces směřující k uzavření pracovního poměru jako zcela běžná činnost bez možných nástrah, číhají na ně ovšem při jeho uzavírání různá úskalí, kterým bych se na ploše vymezené tomuto článku rád krátce věnoval. 

Na co si dát pozor při sjednávání pracovního poměru

Konkurenční doložka je závazkem směřujícím k omezení výkonu konkurenční činnosti jedné ze smluvních stran ve prospěch druhé ze stran. Toto ujednání se pravidelně vyskytuje v pracovněprávních vztazích, ve vztazích korporace a bývalého člena jejího orgánu, dále pak ve smlouvách o obchodním zastoupení, event. i v dalších smluvních typech. V tomto článku se budeme zabývat institutem konkurenční doložky v pracovně právních vztazích, a to ve světle nejnovější judikatury ústavního a nejvyššího soudu.

Konkurenční doložka v pracovním právu ve světle nejnovější judikatury

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele při sporech se zaměstnanci

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

Home Office a usnesení vlády ČR ze dne 26.10.2020 č. 1102 o přijetí krizového opatření

S novým rokem vstoupila v platnost novinka v oblasti bonusů pro zaměstnance, a to tzv. stravenkový paušál.

Co přináší nově zavedený stravenkový paušál

Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem

Zákoník práce a související pracovněprávní legislativa podrobně upravují postavení a ochranu zaměstnance, která vzniká uzavřením pracovní smlouvy (event. v omezeném rozsahu pak i uzavřením dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti).

Některé odlišnosti mezi pracovněprávním vztahem a smlouvou o výkonu funkce statutárního orgánu

V souvislosti s nově zavedeným peněžitým příspěvkem na stravování neboli stravenkovým paušálem (dále jen „stravenkový paušál“) vyvstává dle našeho názoru i zajímavá otázka, nakolik může tento příspěvek za shodných podmínek jako zaměstnanec čerpat i člen orgánu právnické osoby, jež není ke společnosti v pracovním poměru (dále jen „jednatel“).

Stravenkový paušál a jednatel společnosti

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

Nejvyšší soud a jeho judikát ve věci mzdy sjednané s přihlédnutím k práci přesčas

Ačkoliv se může zdát, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákoníku práce nenese oproti jiným způsobům zrušení pracovního poměru ani pro zaměstnavatele žádné potenciální problémy, a to i proto, že toto zrušení může být provedeno dokonce bez uvedení důvodu, není to zcela jednoznačné. I tento způsob zrušení pracovního poměru s sebou nese totiž určitá, ne zcela zanedbatelná rizika, o čemž chceme pojednat v našem článku.

Rizika při zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době dle Nejvyššího soudu

Seminář na téma Označování a balení dle CLP a ADR

Označování a balení dle CLP a ADR

Roadshow #zOčídoOčí –⁠ projekce dokumentu Z OČÍ DO OČÍ a diskuze PRAHA

Vzdělávání v mediaci, připravené Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, je jedinečné v tom, že jejako jediné v ČR poskytované veřejnou univerzitou.

Základní výcvik v mediaci 100 hodin

Mám dojem, že my, trestní soudci, postrádáme zpětnou vazbu od osob, o jejichž osudech rozhodujeme.

Dopis vězně

V uplynulých dnech se veřejnost na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného.

Přestřelka s ministrem?

Za pár týdnů, přesně 1. září, bude slavit desetileté výročí své účinnosti zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci. Pro někoho to možná není zas až tak zásadní právní předpis, faktem ale je, že poprvé v české právní historii zakotvil pravidla pro vedení mimosoudního jednání, neboť tím mediace bezesporu je.

Kreativita je hezká věc, ale…

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora