Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát proces směřující k uzavření pracovního poměru jako zcela běžná činnost bez možných nástrah, číhají na ně ovšem při jeho uzavírání různá úskalí, kterým bych se na ploše vymezené tomuto článku rád krátce věnoval. 

Na co si dát pozor při sjednávání pracovního poměru

Konkurenční doložka je závazkem směřujícím k omezení výkonu konkurenční činnosti jedné ze smluvních stran ve prospěch druhé ze stran. Toto ujednání se pravidelně vyskytuje v pracovněprávních vztazích, ve vztazích korporace a bývalého člena jejího orgánu, dále pak ve smlouvách o obchodním zastoupení, event. i v dalších smluvních typech. V tomto článku se budeme zabývat institutem konkurenční doložky v pracovně právních vztazích, a to ve světle nejnovější judikatury ústavního a nejvyššího soudu.

Konkurenční doložka v pracovním právu ve světle nejnovější judikatury

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele při sporech se zaměstnanci

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

Home Office a usnesení vlády ČR ze dne 26.10.2020 č. 1102 o přijetí krizového opatření

S novým rokem vstoupila v platnost novinka v oblasti bonusů pro zaměstnance, a to tzv. stravenkový paušál.

Co přináší nově zavedený stravenkový paušál

Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem

Zákoník práce a související pracovněprávní legislativa podrobně upravují postavení a ochranu zaměstnance, která vzniká uzavřením pracovní smlouvy (event. v omezeném rozsahu pak i uzavřením dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti).

Některé odlišnosti mezi pracovněprávním vztahem a smlouvou o výkonu funkce statutárního orgánu

V souvislosti s nově zavedeným peněžitým příspěvkem na stravování neboli stravenkovým paušálem (dále jen „stravenkový paušál“) vyvstává dle našeho názoru i zajímavá otázka, nakolik může tento příspěvek za shodných podmínek jako zaměstnanec čerpat i člen orgánu právnické osoby, jež není ke společnosti v pracovním poměru (dále jen „jednatel“).

Stravenkový paušál a jednatel společnosti

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

Nejvyšší soud a jeho judikát ve věci mzdy sjednané s přihlédnutím k práci přesčas

Ačkoliv se může zdát, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákoníku práce nenese oproti jiným způsobům zrušení pracovního poměru ani pro zaměstnavatele žádné potenciální problémy, a to i proto, že toto zrušení může být provedeno dokonce bez uvedení důvodu, není to zcela jednoznačné. I tento způsob zrušení pracovního poměru s sebou nese totiž určitá, ne zcela zanedbatelná rizika, o čemž chceme pojednat v našem článku.

Rizika při zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době dle Nejvyššího soudu

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

Některé rozdíly mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými

Právnická fakulta Univerzity Karlovy otevírá od října 2025 nový postgraduální kurz „Pracovní právo v HR“.

Nový LL.M. kurz „Pracovní právo v HR“ na PFUK v Praze

Již XXXII. ročník konference Karlovarské právnické dny proběhne 12. - 14. 6. 2025. Program slibuje zajímavé hosty i témata.

XXXII. konference Karlovarské právnické dny

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi. To všechno je kongres PRÁVNÍ PROSTOR.

Kongres Právní prostor 2025

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Příspěvky autora

Právní Kontroverze s Václavem Malým: Digitalizace práva a proměna právního myšlení