Postřehy Úřadu pro ochranu osobních údajů, které se týkaly stížností zaměstnanců
Jakou činnost vyvinul Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za minulý rok v oblasti pracovněprávních vztahů?
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) v publikované výroční zprávě za rok 2022 mimo jiné popisuje závěry z kontrol, které se týkaly stížností zaměstnanců na možná porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).
Dle publikovaných informací jsou poměrně časté stížnosti zaměstnanců na pochybení zaměstnavatelů jako správců spočívající v nevyřízení žádosti zaměstnance nebo bývalého zaměstnance související s výkonem jeho práv podle GDPR. Dle závěrů ÚOOÚ se pak nejčastěji jedná o žádosti subjektů údajů o výmaz.
Dle čl. 17 GDPR má subjekt údajů (zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec) právo na to, aby správce (zaměstnavatel) bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají. Správce má potom povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z důvodů předvídaných čl. 17 odst. 1 GDPR. Ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci bude relevantním důvodem pro žádost o výmaz zejména fakt, že osobní údaje subjektu údajů již nejsou potřebné pro účely, pro které byly správcem shromážděny nebo jinak zpracovány.
ÚOOÚ ve výroční zprávě shrnuje, že k nápravě pochybení v oblasti žádosti o výmaz ve většina případů stačilo upozornění správce ze strany úřadu. Zaměstnavatelé po takovém upozornění poskytli subjektu údajů odpověď, obvykle vysvětlili i původní důvod absence reakce na žádost a zaměstnanci se omluvili. Ze sdělení ÚOOÚ vyplývá, že v případě rychlé nápravy pochybení ze strany správců pak nepovažoval ÚOOÚ za nutné zahájit správní řízení.
Mezi další porušení, kterých se zaměstnavatelé podle ÚOOÚ dopouštěli, potom dle výroční zprávy patří např. nezrušení pracovní e-mailové schránky v případě ukončení pracovního poměru se zaměstnancem. V takovém případě ÚOOÚ kritizoval další zpracování osobních údajů v rozsahu e-mailové adresy, která obvykle obsahuje jméno a příjmení zaměstnance. Společně s doménou správce se potom jedná o osobní údaje vlastníka schránky, pro jejichž zpracování je třeba mít zákonný základ ve smyslu GDPR. V některých případech nedošlo ke zrušení e-mailové schránky bývalého zaměstnance kvůli nedbalosti na straně zaměstnavatele, jindy však ÚOOÚ zjistil cílené přesměrování e-mailů na jiné zaměstnance zaměstnavatele a pokračující monitoring, v jehož důsledku dle názoru ÚOOU docházelo i k porušování listovního tajemství. V takových případech ÚOOÚ správce upozorňoval na možná porušení GDPR a současně dotčené bývalé zaměstnance informoval o jejich právu na náhradu případné újmy.
Z popsaných závěrů vyplývá, že se ÚOOÚ poměrně často setkává se stížnostmi zaměstnanců, které se týkají plnění povinností zaměstnavatele jako správce na úseku GDPR. Lze shrnout, že je vždy dobré mít efektivní systém ochrany osobních údajů, jakož i mechanismus pro včasné poskytování reakcí na žádosti a stížnosti subjektů údajů o výkon práv v oblasti ochrany osobních údajů. Z kontrolní činnosti vyplývá, že se zaměstnavatelům v případech, kdy zajistili nápravu svých pochybení bezodkladně, podařilo vyhnout zahájení řízení. V případě, že obdržíte žádost nebo stížnost zaměstnance nebo bývalého zaměstnance v oblasti ochrany osobních údajů, je tedy vždy třeba na takovou žádost reagovat a zajistit, že jsou splněny všechny povinnosti zaměstnavatele dle GDPR.
Zdroj:
Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2022
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




