Postřehy Úřadu pro ochranu osobních údajů, které se týkaly stížností zaměstnanců
Jakou činnost vyvinul Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za minulý rok v oblasti pracovněprávních vztahů?
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) v publikované výroční zprávě za rok 2022 mimo jiné popisuje závěry z kontrol, které se týkaly stížností zaměstnanců na možná porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).
Dle publikovaných informací jsou poměrně časté stížnosti zaměstnanců na pochybení zaměstnavatelů jako správců spočívající v nevyřízení žádosti zaměstnance nebo bývalého zaměstnance související s výkonem jeho práv podle GDPR. Dle závěrů ÚOOÚ se pak nejčastěji jedná o žádosti subjektů údajů o výmaz.
Dle čl. 17 GDPR má subjekt údajů (zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec) právo na to, aby správce (zaměstnavatel) bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají. Správce má potom povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z důvodů předvídaných čl. 17 odst. 1 GDPR. Ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci bude relevantním důvodem pro žádost o výmaz zejména fakt, že osobní údaje subjektu údajů již nejsou potřebné pro účely, pro které byly správcem shromážděny nebo jinak zpracovány.
ÚOOÚ ve výroční zprávě shrnuje, že k nápravě pochybení v oblasti žádosti o výmaz ve většina případů stačilo upozornění správce ze strany úřadu. Zaměstnavatelé po takovém upozornění poskytli subjektu údajů odpověď, obvykle vysvětlili i původní důvod absence reakce na žádost a zaměstnanci se omluvili. Ze sdělení ÚOOÚ vyplývá, že v případě rychlé nápravy pochybení ze strany správců pak nepovažoval ÚOOÚ za nutné zahájit správní řízení.
Mezi další porušení, kterých se zaměstnavatelé podle ÚOOÚ dopouštěli, potom dle výroční zprávy patří např. nezrušení pracovní e-mailové schránky v případě ukončení pracovního poměru se zaměstnancem. V takovém případě ÚOOÚ kritizoval další zpracování osobních údajů v rozsahu e-mailové adresy, která obvykle obsahuje jméno a příjmení zaměstnance. Společně s doménou správce se potom jedná o osobní údaje vlastníka schránky, pro jejichž zpracování je třeba mít zákonný základ ve smyslu GDPR. V některých případech nedošlo ke zrušení e-mailové schránky bývalého zaměstnance kvůli nedbalosti na straně zaměstnavatele, jindy však ÚOOÚ zjistil cílené přesměrování e-mailů na jiné zaměstnance zaměstnavatele a pokračující monitoring, v jehož důsledku dle názoru ÚOOU docházelo i k porušování listovního tajemství. V takových případech ÚOOÚ správce upozorňoval na možná porušení GDPR a současně dotčené bývalé zaměstnance informoval o jejich právu na náhradu případné újmy.
Z popsaných závěrů vyplývá, že se ÚOOÚ poměrně často setkává se stížnostmi zaměstnanců, které se týkají plnění povinností zaměstnavatele jako správce na úseku GDPR. Lze shrnout, že je vždy dobré mít efektivní systém ochrany osobních údajů, jakož i mechanismus pro včasné poskytování reakcí na žádosti a stížnosti subjektů údajů o výkon práv v oblasti ochrany osobních údajů. Z kontrolní činnosti vyplývá, že se zaměstnavatelům v případech, kdy zajistili nápravu svých pochybení bezodkladně, podařilo vyhnout zahájení řízení. V případě, že obdržíte žádost nebo stížnost zaměstnance nebo bývalého zaměstnance v oblasti ochrany osobních údajů, je tedy vždy třeba na takovou žádost reagovat a zajistit, že jsou splněny všechny povinnosti zaměstnavatele dle GDPR.
Zdroj:
Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2022
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




