Nová úprava v oblasti pracovněprávních vztahů

Otcovská dovolená

Koncem roku 2022 byla do zákoníku práce zavedena nová překážka v práci na straně zaměstnance, a to otcovská dovolená (ust. § 195a ZPr). Čerpání otcovské dovolené je navázáno na čerpání dávky nemocenského pojištění otcovské poporodní péče. Tu může zaměstnanec, který je otcem dítěte, pobírat v rozsahu až dvou týdnů v prvých 6 týdnech po narození dítěte.

Do doby zavedení otcovské dovolené byla nepřítomnosti zaměstnance v práci při pobírání otcovské poporodní péče omlouvána čerpáním rodičovské dovolené.

Důvodem zavedení otcovské dovolené byla skutečnost, že zákon o nemocenském pojištění předvídá možnost pobírání otcovské poporodní péče i při úmrtí dítěte, přičemž podmínky čerpání rodičovské dovolené a podmínky pobírání otcovské poporodní péče nejsou v tomto případě zcela totožné. Právě uvedené je de facto jediným rozdílem mezi dosavadním a novým stavem.

Z hlediska pravidel při návratu z překážky v práci, z hlediska ochrany před rozvázáním pracovního poměru, nebo čerpání dovolené atd. je otcovská dovolená postavena naroveň mateřské dovolené.

Pracovně-lékařské prohlídky

S účinností od 1. ledna 2023 došlo ke změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., jejímž prostřednictvím se provádí zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Vyhláška krom jiného specifikuje obsah pracovně-lékařských služeb, včetně podoby a četnosti pracovně-lékařských prohlídek. Změna právní úpravy nemá vliv na povinnost provádět vstupní pracovně-lékařské prohlídky, příp. na povinnost provádět prohlídky shodného typu při zařazení zaměstnance na jinou práci, pro níž prozatím jeho zdravotní stav posuzován nebyl.

Nově se upravuje, primárně ve vztahu k pracím, které jsou zařazeny do prvého a druhého stupně rizikovosti, rozsah a četnost dohledu na pracovištích zaměstnavatele, podoba a rozsah pracovně-lékařských prohlídek, stejně jako jejich provádění a četnost.

V případě prací, které jsou (zjednodušeně řečeno) zařazeny do prvého a do druhého stupně rizikovosti, se nově periodické pracovně-lékařské prohlídky v předepsaných termínech provádí pouze tehdy, pokud to zaměstnanec nebo zaměstnavatel vyžadují.

Dále se změny týkají například povinnosti provádět prohlídky po skončení překážek v práci, konkrétně mateřské a rodičovské dovolené, a několika dalších oblastí.

Sleva na pojistném

S účinností od 1. února 2023 byla do zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nově zavedena možnost uplatnění slevy na pojistném (ust. § 7a až § 7c) ve vztahu k vyjmenované skupině zaměstnanců, kteří mají pracovní úvazek sjednaný na kratší pracovní dobu.

Slevu na pojistném ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů lze uplatnit například ve vztahu k zaměstnancům, kteří jsou starší 55 let, nebo naopak mladší 21 let, příp. v posledních 12 měsících podstoupili rekvalifikaci u Úřadu práce, či pečují o dítě mladší 10 let atd.

Zákonná úprava pro uplatnění slevy předvídá řadu dalších podmínek. Za všechny lze poukázat zejména na to, že rozsah pracovního úvazku zaměstnance, vůči němuž má být sleva uplatněna, musí být mezi 8 až 30 hodinami týdně, že vyměřovací základ pojistného v kalendářním měsíci nesmí přesahovat 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, či že právo na slevu náleží pouze jednomu zaměstnavateli, konkrétně tomu, který ji uplatní jako první.

Podrobnější informace ke slevě na pojistném jsou k dispozici na webové stránce České správy sociálního zabezpečení ZDE.

Velká novela zákoníku práce

V současné době stále probíhají přípravy rozsáhlejší novely zákoníku práce, jejímž prostřednictvím by mělo dojít mj. k transpozici evropské směrnice o slaďování soukromého a pracovního života a současně také směrnice o transparentních a spravedlivých pracovních podmínkách.

V průběhu února byla novela projednána v poradních orgánech Vlády a následně lze předpokládat (zřejmě v průběhu března 2023) její předložení do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Novela se dotkne informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci při vzniku pracovního poměru. Dále lze očekávat změnu právní úpravy výkonu práce na dálku, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců, doručování, či elektronického uzavírání smluv a dohod v pracovněprávních vztazích.

Jelikož mezi sociálními partnery nepanuje úplná shoda o obsahu předmětné novely, resp. o podobě jednotlivých navržených institutů a změn, a dále i s ohledem na stávající způsob komunikace Vlády a opozice lze mít za to, že novela nebude přijata obratem, jak se tomu stalo u poslední velké novely zákoníku práce v roce 2020.

Pokud bude návrh projednáván způsobem, který je pro pracovněprávní legislativu typický, lze očekávat účinnost novely nejdříve na podzim roku 2023.