Články s tagem: pracovní právo

Očkování proti chřipce jako nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a možný zdanitelný příjem na straně zaměstnance je potřeba posoudit z několika pohledů.

Poměrně často se v praxi vyskytují případy, kdy zaměstnanec není schopen doručit svému zaměstnavateli písemnost týkající se vzniku, změn či skončení pracovního poměru. A to jednoduše proto, že zaměstnavatel odmítá písemnost převzít.

Ústavní soud nedávno významně zasáhl do dosavadní rozhodovací praxe obecných soudů, když posuzoval otázku platnosti odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky bez udání důvodu.[1]

Zajištění tzv. work-life balancu, tedy rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je sílícím trendem na pracovním trhu a v mnoha firmách již standardem.

V praxi naší advokátní kanceláře se pravidelně setkáváme s požadavky klientů z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů na revize pracovních smluv a souvisejících pracovněprávních dokumentů.

Účelem tohoto příspěvku je pojednat o problematice práva zaměstnanců na odpojení z práce mimo jejich pracovní dobu.

Je pro nárok zaměstnance na náhradu škody nebo nemajetkové újmy významná skutečnost, že zaměstnanec trpěl jiným onemocněním již před pracovním úrazem?

S novým rokem vstoupila v platnost novinka v oblasti bonusů pro zaměstnance, a to tzv. stravenkový paušál.

Novela zákoníku práce přinesla kromě již mediálně známých změn v oblasti dovolené též dílčí změny v oblasti náhrady újmy na zdraví, které mají zmenšit rozdíly mezi občanskoprávní a pracovněprávní úpravou této oblasti.

Vzhledem k současné situaci přinášíme přehled některých z možností, které mohou nyní podnikatelé využít při snižování svých personálních nákladů.

Vzhledem k aktuálnímu šíření koronaviru, je v zájmu zaměstnavatele minimalizovat riziko přenosu onemocnění mezi zaměstnanci, například zavedením home office, tedy práce z domu, pokud to její povaha dovoluje. I to má ale svá pravidla.

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce přináší novou úpravu dovolené. Hlavním cílem je spravedlivější výpočet a podmínky čerpání dovolené. Co bude tedy od ledna platit? Léto a hlavní období dovolených je sice za námi, ale o to víc se mnoho z nás, i s ohledem na současnou situaci pandemie koronaviru, již teď těší na další možnost někam vycestovat a odpočinout si.

Poslanecká sněmovna schválila návrh ministerstva financí ČR, který ruší tzv. superhrubou mzdu a provádí změnu výpočtu daně z příjmů. Zrušením superhrubé mzdy si zaměstnanci finančně polepší.

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

V poslední době se zvyšuje počet případů, kdy zaměstnavatelé (firmy) porušují zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce). Potvrzují to nejen poznatky advokátů z praxe, na něž se často obracejí zaměstnanci o pomoc, ale i výsledky kontrolní činnosti inspektorátů práce na pracovištích.

Nejvyšší soud dospěl v jednom ze svých posledních rozhodnutí k závěru, že sociálně-ekonomické poměry v jednotlivých regionech ČR nemohou ovlivňovat výši mzdy.

K okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem může v souladu s ustanovení § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“) dojít pouze ze dvou taxativně stanovených důvodů. Zatímco výklad a aplikace prvního důvodu, tj. spáchání úmyslného trestného činu ve stanovené délce [§ 55 odst. 1 písm. a) ZP], zpravidla nečiní v praxi větších problémů, v případě druhého důvodu, tj. porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem [§ 55 odst. 1 písm. b) ZP], se jedná o relativně neurčitou hypotézu právní normy, jejíž výklad závisí na úvaze soudu v konkrétním případě. Cílem tohoto článku je shrnout, jak na zvlášť hrubý způsob porušení povinností zaměstnancem nazírají české soudy.

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Praha 25. září (ČTK) - Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.

Přes vládní programy na podporu zaměstnanosti, které byly zaměstnavateli hojně využity, je již nyní zřejmé, že řada zaměstnavatelů musí či v dohledné době bude muset přistoupit k propouštění svých zaměstnanců. Ne všem zaměstnavatelům se totiž daří obnovit podnikatelskou činnost v původním rozsahu a se stejným objemem zakázek.

Praha 28. srpna (ČTK) - Česká pošta podá ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, že nemůže vyplácet rozdílnou mzdu za stejnou práci v různých regionech. ČTK to dnes řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru, že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda § 110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění sociálněekonomických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru, že nikoli.

V našem článku z počátku letošního roku s názvem Očekávaná novela zákoníku práce předložena zákonodárcům – souhrn plánovaných změn jsme v obecné rovině shrnuli významné změny, které by pro zaměstnance a zaměstnavatele přineslo případné schválení dlouho očekáváné novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která byla na počátku letošního roku předložena Poslanecké sněmovně k projednání (dále jen „Novela“).

Nikdy v historii patrně nepracovalo z domova tolik lidí, jako dnes, v době koronavirové pandemie. Home office přesto zůstává v zásadě bez jakékoliv specifické právní úpravy. Nepamatuje na něj ani aktuálně připravovaná novela zákoníku práce.