Doručení písemnosti určené zaměstnavateli má účinky, i když zaměstnavatel písemnost fakticky nepřevezme a neseznámí se s ní
Poměrně často se v praxi vyskytují případy, kdy zaměstnanec není schopen doručit svému zaměstnavateli písemnost týkající se vzniku, změn či skončení pracovního poměru. A to jednoduše proto, že zaměstnavatel odmítá písemnost převzít.
Zaměstnanec se pak může ocitnout v situaci, kdy se domnívá, že ani z vlastní vůle nemůže svůj pracovní poměr rozvázat, neboť zaměstnavatel jeho písemnost s výpovědí roztrhá či si ji nevyzvedne na poště. Někteří zaměstnanci mívají dokonce za to, že pro platnost své výpovědi potřebují podpis zaměstnavatele. A tak mnohdy i proti své vůli zůstávají v zaměstnání, ve kterém již dávno být nechtějí.
Česká republika se momentálně potýká s nedostatkem pracovní síly napříč obory i regiony.[1] Lze tak očekávat, že zaměstnavatelé nebudou chtít své stávající zaměstnance propustit a odmítnou pracovní poměr rozvázat. Už tak se v pracovněprávních vztazích často řeší spory ohledně skončení pracovního poměru. Můžeme očekávat jejich nárůst? Anebo se většina zaměstnanců prostě smíří s tím, že jejich zaměstnavatel nebude souhlasit s ukončením pracovního poměru?
Jak může zaměstnanec rozvázat pracovní poměr?
Úvodem nutno připomenout, že ve smyslu § 48 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) může zaměstnanec pracovní poměr rozvázat buď:
- dohodou,
- výpovědí,
- okamžitým zrušením, nebo
- zrušením ve zkušební době.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
