Musí zaměstnanec danit firemní benefit ve formě očkování proti chřipce?
Očkování proti chřipce jako nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a možný zdanitelný příjem na straně zaměstnance je potřeba posoudit z několika pohledů.
Když se zaměstnavatel rozhodne poskytnout svým zaměstnancům nadstandardní zdravotní péči (benefit) ve formě úhrady poplatků za očkování proti chřipce, půjde o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele. Pro zaměstnance mohou nastat dvě níže uvedené varianty z hlediska posouzení možného zdanění tohoto benefitu.
Za situace, kdy faktura za vakcíny bude vystavena zdravotnickým zařízením přímo na zaměstnavatele, bude se jednat na straně zaměstnavatele o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Na straně zaměstnanců pak půjde o poskytnutí nepeněžního plnění, a tedy o příjem osvobozený od daně z příjmů [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP] i od odvodu zdravotního a sociálního pojištění.
V případě však, že by zaměstnavatel proplatil očkování přímo zaměstnancům, jednalo by se o příspěvek na zdravotní péči v peněžní podobě, a tedy o příjem zdanitelný, vstupující do základu daně z příjmů a vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.
Zdroj: bnt journal
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
