Musí zaměstnanec danit firemní benefit ve formě očkování proti chřipce?
Očkování proti chřipce jako nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a možný zdanitelný příjem na straně zaměstnance je potřeba posoudit z několika pohledů.
Když se zaměstnavatel rozhodne poskytnout svým zaměstnancům nadstandardní zdravotní péči (benefit) ve formě úhrady poplatků za očkování proti chřipce, půjde o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele. Pro zaměstnance mohou nastat dvě níže uvedené varianty z hlediska posouzení možného zdanění tohoto benefitu.
Za situace, kdy faktura za vakcíny bude vystavena zdravotnickým zařízením přímo na zaměstnavatele, bude se jednat na straně zaměstnavatele o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Na straně zaměstnanců pak půjde o poskytnutí nepeněžního plnění, a tedy o příjem osvobozený od daně z příjmů [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP] i od odvodu zdravotního a sociálního pojištění.
V případě však, že by zaměstnavatel proplatil očkování přímo zaměstnancům, jednalo by se o příspěvek na zdravotní péči v peněžní podobě, a tedy o příjem zdanitelný, vstupující do základu daně z příjmů a vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.
Zdroj: bnt journal
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
