Jak na home office? Rady pro zaměstnavatele
Vzhledem k aktuálnímu šíření koronaviru, je v zájmu zaměstnavatele minimalizovat riziko přenosu onemocnění mezi zaměstnanci, například zavedením home office, tedy práce z domu, pokud to její povaha dovoluje. I to má ale svá pravidla.
Práci z domova nemůžete zaměstnanci nařídit, je možné ji vykonávat pouze s jeho souhlasem. Některé její aspekty lze upravit vnitřním předpisem, ale ten nesmí ukládat zaměstnancům konkrétní povinnosti. Přesné podmínky výkonu home office je proto nutné nastavit smluvně.
Ve smlouvě je vhodné upravit místo výkonu práce a dohodnout se alespoň rámcově, kdy musí být zaměstnanec dostupný na telefonu nebo prostřednictvím jiného technického prostředku. Je možné se také dohodnout na tom, jak bude zaměstnanec evidovat odpracovanou dobu, jak mu budou zadávány úkoly a další záležitosti. Zaměstnanec by se ideálně také měl zavázat, že nebude bez souhlasu zaměstnavatele vykonávat práci v noci či ve dnech pracovního volna nebo práci přesčas, aby nevznikaly náklady navíc kvůli příplatkům stanoveným zákoníkem práce.
Jako zaměstnavatel nemůžete přenášet náklady spojené s výkonem práce na zaměstnance, proto je praktické také upravit způsob a výši náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikají (např. internet, energie a další). Můžete proplácet vyúčtované náklady zpětně, ale praktičtější je dohodnout se na paušální měsíční částce. Zaměstnanci mohou být také stanoveny povinnosti k zajištění ochrany dat a osobních údajů nebo pro zacházení se svěřeným majetkem zaměstnavatele.
I na práci z domova se vztahují povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, proto by zaměstnavatel měl zajistit od zaměstnance alespoň čestné prohlášení o tom, že pracoviště splňuje požadavky na bezpečnost práce včetně zajištění požární ochrany. Ideální však je, pokud máte možnost pracovní místo pro výkon home office přímo zkontrolovat. Kvůli ústavně chráněné nedotknutelností obydlí je ale nutné omezit narušení zaměstnancova soukromí pouze na opravdu nutné případy – například pro případ vyšetřování pracovního úrazu. Možné je využít také zaslání fotografie pracovního místa, které následně posoudíte.
Home office nejen v době koronavirové – jak ho správně nastavit?
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
