Překážky v práci
Při překážkách na straně zaměstnance musí zaměstnavatel omluvit jejich nepřítomnost v práci. V případech stanovených právním předpisem přitom zaměstnanci náleží za tuto dobu náhrada mzdy. Například v případě karantény má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní obdobně jako v případech pracovní neschopnosti.
Na straně zaměstnavatele nastávají překážky v práci, pokud nemůže zaměstnancům přidělovat práci, potom však zaměstnancům vždy náleží náhrada mzdy. Její výše se odvíjí podle druhu překážky (například při prostoji způsobeném zpožděnými dodávkami surovin dostanou zaměstnanci 80 % průměrného výdělku, při tzv. částečné nezaměstnanosti způsobené dočasným omezením poptávky po službách nebo výrobcích 60-100 %). Při částečné nezaměstnanosti je nutné vydat rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti a přesnou výši náhrady dohodnout s odbory, pokud u zaměstnavatele působí, jinak ji může stanovit zaměstnavatel sám ve vnitřním předpisu. V případě jiné překážky na straně zaměstnavatele náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Využít částečnou nezaměstnanost je pro zaměstnavatele možné i v současné době, pokud u něj došlo ke snížení poptávky po službách či odbytu výrobků vlivem aktuálních opatření. Zaměstnanci tak mohou například dva dny v týdnu normálně pracovat a dostávat mzdu, zatímco tři dny jsou doma a náleží jim pouze náhrada mzdy nejméně 60 %. Nebo lze část zaměstnanců nechat doma, zatímco jiná část bude svou práci vykonávat.
Kurzarbeit a Antivirus
Pokud má překážka v práci souvislost s koronavirem nebo vládními opatřeními v boji proti tomuto onemocnění, mohou zaměstnavatelé žádat o příspěvek na vyplacené náhrady mzdy v programu Antivirus, který byl prodloužen až do konce roku 2020. Využitelný je zejména při částečné nezaměstnanosti, omezení dostupnosti vstupů nebo karanténě zaměstnanců. Pokud musel zaměstnavatel v důsledku opatření svůj provoz uzavřít, týká se jej nový zvýhodněný program Antivirus A plus, na základě kterého mu bude nahrazeno 100 % výdajů na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku vyplácenou pro jiné překážky na straně zaměstnavatele zaměstnancům (max. však ve výši 50.000 Kč/měsíc/zaměstnanec). Ten umožní úhradu 100 % výdajů na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku vyplácenou zaměstnancům pro jinou překážku na straně zaměstnavatele. Program Antivirus má v budoucnu nahradit zákonná úprava tzv. kurzarbeitu. Ve vládním návrhu změny zákona o zaměstnanosti se zatím počítá se státní finanční podporou ve výši 70 % průměrného hodinového čistého výdělku s tím, že příspěvek na jednoho zaměstnance nesmí překročit celostátní průměrnou mzdu. Při projednávání v Parlamentu však ještě může dojít ke změně konečného znění.
Rušení benefitů, snižování mezd
Při rušení benefitů je vždy potřeba zjistit, jakým způsobem byly zřízeny. Pokud se jedná o jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele upravené ve vnitřním předpisu nebo mzdovém výměru, může je zaměstnavatel změnit i bez souhlasu zaměstnance. O změně vnitřního předpisu je zaměstnavatel povinen informovat všechny zaměstnance nejpozději do 15 dnů. Pokud by z nějakého důvodu byly benefity zakotveny v pracovní smlouvě, nelze je změnit bez souhlasu zaměstnance.
Podobná pravidla platí i pro změnu mzdy – pokud je stanovena v pracovní smlouvě, lze ji změnit pouze po dohodě se zaměstnancem. Pokud je určena jednostranně zaměstnavatelem ve mzdovém výměru nebo vnitřním předpisu, není souhlas zaměstnance potřeba. Při těchto úpravách je důležité zachovat minimální a zaručené mzdy a také myslet na rovné zacházení se zaměstnanci, kdy je nutné dohlédnout na to, aby za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty dostali zaměstnanci stejnou odměnu. Mzdu také není možné snížit zpětně, vždy pouze do budoucna.
Dovolená a neplacené volno
V období poklesu množství práce může být pro zaměstnavatele vhodné, aby zaměstnanci využívali svou dovolenou. Její čerpání jim může zaměstnavatel určit i bez jejich souhlasu, musí je ale o rozhodnutí informovat nejméně 14 dní předem, pokud nebyl se zaměstnancem domluven na kratší době. Je možné se domluvit i na čerpání neplaceného volna bez finanční náhrady. S tím ale musí zaměstnanec výslovně souhlasit a nesmí na něj být v tomto směru vyvíjen žádný nátlak.
Snižování stavu zaměstnanců
Poslední možností bývá také propouštění zaměstnanců. Při něm je nutné striktně dodržovat zákoník práce a správně vymezit jeden ze zákonných důvodů pro propuštění zaměstnance. Pokud se společnost, v níž zaměstnanec pracuje, ruší, přemisťuje nebo dochází k organizačním změnám, náleží zaměstnancům odstupné ve výši stanovené § 67 zákoníku práce podle délky trvání pracovního poměru. Je také nutné vzít v potaz to, že rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem obecně znemožňuje zaměstnavateli čerpat na tohoto zaměstnance podporu v rámci programu Antivirus.
Diskuze k článku ()