Rok 2022 přinese poměrně významné změny v oblasti pracovního práva. Jednou z nich je dlouho očekávaná paušální náhrada zaměstnavatelům, kterou zavádí novela občanského soudního řádu. Na co konkrétně se mohou zaměstnavatelé těšit?
Novela účinná od začátku roku 2022 zaměstnavatelům (nebo terminologií výkonu rozhodnutí „plátcům mzdy“) nově přiznává právo na náhradu nákladů spojených s prováděním srážek ze mzdy povinného zaměstnance. Novela reaguje na dlouhodobé stesky zaměstnavatelů, kteří mají povinnost v rámci výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, srážky na svůj náklad provádět. To jim vedle administrativních nákladů přináší i odpovědnost v případě nesprávně provedených srážek. Důsledkem byla proto i menší ochota zaměstnavatelů osoby „v exekuci“ zaměstnávat.
Nově se uvedená nerovnováha řeší možností zaměstnavatele srážet ze mzdy paušální náhradu nákladů. Ta se přitom přímo neváže na náklady skutečné, když důvodová zpráva připouští, že největší administrativu mají zaměstnavatelé zejména při zahájení a ukončení srážek.
Před otevíráním šampaňského u příležitosti konce roku by si ale měli zaměstnavatelé uvědomit, že paušální náhrada nákladů neplatí pro již zahájená vymáhací řízení. Uplatní se totiž až pro řízení nová. Stejně tak se paušální náhrada nepoužije pro srážky v rámci insolvence.
Na druhou stranu je tato novinka špatnou zprávou pro oprávněné. Paušální náhrada nákladů zaměstnavatele se totiž uspokojuje v rámci první třetiny mzdy před všemi ostatními pohledávkami a na úplné uhrazení svých pohledávek si tak často budou muset počkat déle.
Je uplatňování paušální náhrady dobrovolné? Jaká bude její výše a kde ji najdeme upravenou?
Ano, paušální náhrada je z pohledu zaměstnavatele dobrovolná, může se tedy rozhodnout ji vůči zaměstnanci neuplatňovat. Setkal jsem se už s případy, kdy někteří zaměstnavatelé tento postup upřednostňují, když preferují co nejrychlejší uhrazení dluhu zaměstnance před náhradou vlastních nákladů na administraci srážek.
Takové rozhodnutí zaměstnavatele je ale zpětně nevratné, protože pokud paušální náhradu před vyplacením mzdy nesrazí, právo na ni mu zaniká. Zákonodárce se tak snaží předcházet vzniku dlouhodobě kumulovaných dluhů, které by mohly ekonomickou pozici zaměstnance opětovně rozkolísat.
Paušální náhradu nákladů stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou, která zatím nebyla vydána. Její výše se očekává 50 korun měsíčně.
Jsou nějaké subjekty, na které se paušální náhrada nebude vztahovat?
Paušální náhrada se neuplatní v některých případech na veřejnoprávní subjekty. Vyloučeny jsou typicky opakované výplaty dávek, které se sice z pohledu srážek postihují jako mzda, ale mají výraznou sociální funkci – například dávky státní sociální podpory, nemocenského pojištění, náhrady za ztrátu na výdělku nebo výsluhové příspěvky. Cílem novely je kompenzovat náklady povinných plátců mzdy, nikoli vylepšovat stav veřejných rozpočtů na úkor povinných.
Od ledna příštího roku zaznamenáme změny i v dalších oblastech, jako je dlouhodobé ošetřovné nebo otcovská dovolená. O jaké změny se jedná a jaké další nás ještě čekají?
Otcovská je dávkou nemocenského pojištění kompenzující výpadek příjmů otce během péče o dítě současně s matkou v době po jeho narození. Hlavní změnou roku 2022 je zdvojnásobení její délky z jednoho na dva týdny. Je to jistě krok správným směrem, ale určitě nepředstavuje revoluci.
Další změnou je rozšíření osob oprávněných čerpat ošetřovné i na osoby mimo domácnost. Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění kompenzující výpadek příjmu při krátkodobé péči o blízkou osobu. Dosud mohli čerpat ošetřovné pro péči o osoby starší 10 let jen členové společné domácnosti. Na dávku nově dosáhnou i blízcí rodinní příslušníci, konkrétně příbuzní v přímé linii, sourozenci a manžel/registrovaný partner a jejich rodiče. Odstraňuje se tím nelogičnost, kdy právní úprava penalizovala péči o blízké osoby, které nežily ve společné domácnosti.
Změkčují se i podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné, tedy dávky nemocenského pojištění, kompenzující výpadek příjmu při dlouhodobé péči o blízkou osobu. Zkracuje se podmínka délky předchozí hospitalizace ze 7 na 4 dny a nově je možné dlouhodobé ošetřovné čerpat i na nezbytnou péči o nevyléčitelné nemocné.
Pokud byste měl zpětně zhodnotit rok 2021 jak z pohledu zaměstnavatele, tak z pohledu zaměstnance, jaké nejvýznamnější pracovněprávní novinky přinesl? Co naopak chybělo a čeho jsme se nedočkali?
Rok 2021 byl z pohledu zaměstnavatelů uspokojivý, ale rozhodně ne revoluční. Začal platit zbytek novinek poslední větší novely zákoníku práce. Vedle pozitivních změn, jako byla alespoň částečná novelizace dlouhodobě obsoletní úpravy doručování v zákoníku práce, přišly i změny kontroverzní, jako byla změna výpočtu dovolené ze dnů. Firmy ale s ulehčením zjistily, že s nimi dokáží celkem dobře fungovat.
Celkově byl ale rok 2021 z pohledu pracovního práva především promarněnou příležitostí, když nedošlo na legislativní úpravu pracovněprávních elektronických jednání, ani na alespoň trochu smysluplnou úpravu práce na dálku.
Diskuze k článku ()