Články s tagem: pracovní právo

Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?

Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.

Pokud bych měla odpovědět na otázku, co mě v poslední době zaujalo, byly by to tzv. „moderní odbory“.

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Náplň práce vedoucích zaměstnanců je různorodá. Často v zastoupení zaměstnavatele, v souladu s vnitřními předpisy apod. činí i právní jednání vůči svým podřízeným kolegům, včetně těch, která se týkají vzniku, změny nebo skončení jejich pracovního poměru.

JUDr. Nataša Randlová, Ph.D., je partnerkou advokátní kanceláře Randl Partners, kde vede pracovněprávní tým, který dovedla k uznávanému členství v mezinárodní alianci Ius Laboris. V rámci sekce pracovního práva vystoupí dne 16. dubna 2019 na odborném kongresu Právní prostor - to je pro nás dobrá příležitost položit paní doktorce tradičních pět otázek.

Pracovní úrazy představují závažný problém pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jejich odškodňování je poměrně složité a výše náhrad je předmětem znaleckých posudků. Stává se, že zaměstnanec je s vypočtenou náhradou nespokojen a po zaměstnavateli požaduje náhradu vyšší. Zaměstnavatel v praxi často takový požadavek odmítá, výše náhrady pak bývá předmětem soudního řízení.

Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby?

Katedra andragogiky a personálního řízení, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, bude v rámci programu celoživotního vzdělávání opět realizovat od ledna 2019 kurz Pracovní právo pro personalisty. Garantkou tohoto kurzu je vedoucí katedry PhDr. Renata Kocianová, Ph.D.

Situace na trhu práce je v Praze oproti většině míst v České republice značně odlišná, alespoň jde-li o množství pracovních příležitostí a mzdové podmínky. Zdá se tak logické, že zaměstnavatel nabízí uchazeči o práci v Ústí nad Labem nižší odměnu než jeho pražskému kolegovi. Je však takový tržní přístup v souladu se zákonem?

Zákoník práce se k otázce požívání alkoholu či jiných návykových látek na pracovišti zaměstnancem vyjadřuje poměrně jasně. Zaměstnanec je povinen zdržet se požívání alkoholických nápojů a užívání jiných návykových látek na pracovišti zaměstnavatele.

V  současné době je v  připomínkovém řízení poměrně rozsáhlá novela zákoníku práce. Jejím obsahem jsou jak návrhy nových, tak i změny stávajících zásadnějších institutů, např. dovolené, sdílení pracovního místa či doručování, dále úpravy čistě technického významu, mající za cíl především sjednotit terminologii a odstranit ustanovení, která již neodpovídají současné realitě. V  následujícím textu představujeme nejdůležitější a nejzajímavější navrhované novinky.

Pracovní úrazy jsou nepochybně událostí, které bychom se všichni raději vyhnuli. Ve skutečnosti však v České republice každoročně na pracovištích dojde k desítkám tisíc úrazů.[1] Je proto v zájmu každého zaměstnance vědět, co vše lze vůbec za pracovní úraz považovat, jak v případě takového úrazu postupovat, kdy zaměstnanci vznikne nárok na jeho odškodnění a jakých druhů náhrad se může nárok týkat.

Téma GDPR je v poslední době velmi aktuální a diskutované, a to i ve spojení s pracovním právem či personalistikou, což je doména, které se věnuji od začátku své praxe v advokacii. Právě na propojení s oblastí personalistiky bych se rád v několika základních bodech zaměřil, a to za i pomoci stanovisek Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“), která se zabývají nejen obecnými, ale i sektorovými výklady.

JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. je odborníkem na pracovní právo. V současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s pracovním právem získával a získává jako advokát, podnikový právník nebo poradce neziskové organizace. Zastupuje Českou republiku v poradním orgánu Evropské komise European network of legal experts in gender equality and non-discrimination a v několika akademických fórech. V rozhovoru se s námi podělí o své zkušenosti, které mimo jiné zahrnují například zastupování HIV pozitivních osob v pracovněprávních sporech.

Zákoník práce a zákon o zaměstnanosti umožňují, aby agentura práce zprostředkovala pro uživatele pracovní sílu zaměstnance formou jeho zaměstnávání. Advokátka a specialistka na pracovní právo Mgr. Romana Náhlíková Kaletová se však domnívá, že se uvedené předpisy dostatečně nevěnují specifikům agenturního zaměstnávání.

Nejvyšší soud vydal v nedávné době druhé přelomové rozhodnutí ve věci přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích mezi dodavateli, a navázal tak na svůj dřívější rozsudek 21 Cdo 3712/2015.

„Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat,“ říká Mgr. Ing. Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. Domnívá se, že zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení.

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Knižní novinky ze světa odborné literatury

Při poškození zdraví zaměstnance, ke kterému došlo ve spojitosti s výkonem jeho zaměstnání, je vždy primární otázkou posouzení toho, zda byly v daném případě splněny podmínky pro posouzení úrazu jako úrazu pracovního.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Praha 18. dubna (ČTK) - Inspekce práce loni udělila 317 pokut za celkem 16,13 milionu korun kvůli porušování pravidel agenturního zaměstnávání. Další sankce za nelegální zaměstnávání pak dosáhly 75,08 milionu korun. Kontroloři odhalili 2290 pracovníků bez řádných dokladů či povolení, tři pětiny z nich pocházely ze zemí mimo EU. Výsledky kontrol dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) a generální ředitel Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zásadním způsobem zasáhl nejenom do oblasti obecné občanskoprávní náhrady újmy na zdraví, ale znatelně ovlivnil též úpravu náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění v pracovněprávních vztazích, jejíž základ je speciálně upraven v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“).