Pravda a mýty o čerpání dovolené
Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?
Léto je nejen obdobím prázdnin, ale také hlavním obdobím čerpání dovolených. Dle zákoníku práce platí, že nástup na dovolenou, až na výjimky, určuje zaměstnavatel. Neplatí proto přesvědčení mnoha zaměstnanců, že si „berou dovolenou“ a že zaměstnavatel je pouze tím, komu to sdělují. Dobu dovolené zaměstnavatel určuje podle rozvrhu čerpání dovolené stanoveného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo; při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a zároveň k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je pak zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem.
Zaměstnanci samozřejmě mohou zaměstnavateli předložit jimi preferovaný termín dovolené ke schválení. Zaměstnavatel však takovou žádanku s ohledem na provozní důvody může, ale nemusí schválit. Zaměstnancům lze proto doporučit, aby si svoje plánované dovolené nechali zaměstnavatelem schválit s dostatečným předstihem a letenky a zájezdy tak kupovali „na jistotu“.
Existují však i případy, kdy si nástup na dovolenou může zaměstnanec určit sám, bez souhlasu zaměstnavatele. Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, tzn. po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnanec je však v tomto případě povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené písemně alespoň 14 dnů předem.
Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci dovolenou i zrušit nebo z ní zaměstnance odvolat. Zákoník práce však konkrétní důvody, pro které může být zaměstnanec z dovolené odvolán, nebo okolnosti, za kterých může dojít ke změně určené doby čerpání dovolené blíže nespecifikuje. Zaměstnavatel k tomu samozřejmě nemůže přistoupit svévolně či bezdůvodně. Aby zrušení dovolené nebo odvolání zaměstnance z dovolené bylo opodstatněné, musí na straně zaměstnavatele nastat vážné a náhlé provozní okolnosti, jejichž řešení je vázáno právě na zaměstnance čerpajícího dovolenou. Jde tak o výjimečné právo, které je proti zneužití ze strany zaměstnavatele chráněno tím, že zaměstnavatel je povinen nahradit náklady, jež tím zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly.
Porušení pravidel v souvislosti s čerpáním dovolené může mít následky jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele, a proto je důležité věnovat dodržování těchto pravidel náležitou pozornost. Zaměstnavatelům lze v této souvislosti doporučit, aby si postup a okruh oprávněných osob pro určování a schvalování čerpání dovolené stanovili v rámci vnitřního předpisu.
Zdroj: BNT journal
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




