Připravované změny pracovnělékařských služeb - část I. Zdroj: Fotolia

Připravované změny pracovnělékařských služeb - část I.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Mgr. Eva Ostruszka Klusová

Mgr. Eva Ostruszka Klusová

advokátka FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Eva Ostruszka Klusová

advokátka FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Dominik Šolc

Mgr. Dominik Šolc

advokátní koncipient FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Dominik Šolc

advokátní koncipient FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Lékařské posudky a agenturní zaměstnávání

Ke snížení administrativní i finanční zátěže zaměstnavatelů by měla v případě přejímání agenturních zaměstnanců do kmene přispět praktická novinka v podobě pravidla, že lékařský posudek ukončením pracovněprávního vztahu nepozbývá platnosti, je-li dosavadním zaměstnancem agentury práce uzavřen pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem – dřívějším uživatelem, a to za podmínek, že se jedná o výkon stejné práce, za stejných podmínek a nedošlo ke změně zdravotního stavu zaměstnance.

Nastupuje-li tak zaměstnanec k zaměstnavateli, ke kterému byl předtím již na stejnou pozici přidělen agenturou práce, není nově zásadně vyžadována nová vstupní lékařská prohlídka. I v takovém případě však má zaměstnavatel právo provedení vstupní lékařské prohlídky požadovat a pokud tak učiní, je zaměstnanec povinen se standardní lékařské prohlídce podrobit.

Také další z novinek týkajících se agenturních zaměstnanců reflektuje potřeby praxe. Nově Zákon totiž umožňuje, aby pro agenturu jakožto zaměstnavatele, poskytoval pracovnělékařské služby smluvní poskytovatel uživatele (který poměry na pracovišti uživatele zná již ze své činnosti pro uživatele), a to aniž by agentura sama musela mít s tímto poskytovatelem uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Podmínky poskytování pracovnělékařských služeb však v takovém případě musí být sjednány písemně v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené mezi agenturou a uživatelem.

Dohled poskytovatelů pracovnělékařských služeb na pracovišti

Pozitivní změnou pro zaměstnavatele v podobě snížení jejich administrativní a ekonomické zátěže (jakož i zátěže v dnešní době nedostatkových poskytovatelů pracovnělékařských služeb) by mělo být zrušení povinnosti dohledu na pracovištích a poskytování poradenství při výkonu prací zařazených do tzv. „čisté“ kategorie první (tedy kategorie I s vyloučením prací, kde jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy nebo prováděcím právním předpisem).

Zdánlivě nepatrnou změnou, která však může mít významný praktický dopad, je pak nová úprava v § 57a Zákona, která výslovně umožní, aby poskytovatel pracovnělékařských služeb poskytoval tyto služby prostřednictvím jiného poskytovatele. Fakticky se tedy jedná o uzákonění subdodávek pracovnělékařských služeb. Z pohledu zákonodárce se jedná o reakci na skutečnost, že v některých oblastech poptávka zaměstnavatelů výrazně převyšuje počet poskytovatelů pracovnělékařských služeb (z nichž ne všichni jsou ochotni zajišťovat pro zaměstnavatele komplexní pracovnělékařské služby). Uzákonění možnosti zajistit poskytnutí byť i jen některé z povinné škály pracovnělékařských služeb (typicky dohledu na pracovišti) by tak mohla dostupnost pracovnělékařských služeb na trhu zlepšit.

Přísnější pravidla pro registrující lékaře zaměstnanců

Novela zavádí několik nových pravidel pro vydávání výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícími lékaři zaměstnanců. Tyto výpisy byly dosud bez výjimky nezbytné pro vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Nově však Zákon stanoví, že tento výpis není potřeba požadovat, pokud to s ohledem na důvody posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo jiné předložené podklady není nezbytné. Konkrétní důvody pak mají být stanoveny prováděcím právním předpisem (který však dosud nebyl vydán, resp. novelizován). Dále nově může být výpis ze zdravotnické dokumentace nahrazen také jednodušším potvrzením o tom, že nebyla od posledního vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace zjištěna změna zdravotního stavu zaměstnance, a to v situaci, kdy o výpis žádá (i třeba prostřednictvím posuzované osoby) stejný poskytovatel, který již dříve vydal lékařský posudek a zároveň nedošlo od předchozího vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace ke změně zdravotního stavu či zdravotní způsobilosti zaměstnance. Zákon nově zavádí i lhůtu pro vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace, resp. potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, a to v délce 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. Podklady jsou pak použitelné po dobu nejdéle 90 dnů ode dne jejich vydání registrujícím poskytovatelem. Zejména zavedení lhůty pro vydání výpisu by mělo přispět ke zrychlení celého procesu vydávání lékařských posudků, který se dnes mnohdy zadrhne už ve fázi získávání výpisu ze zdravotnické dokumentace zaměstnancova registrujícího lékaře. Žádná konkrétní sankce za nedodržení této povinnosti registrujícím lékařem však do Zákona novelizací přidána nebyla.

Zaměstnavatelé by také nově měli mít častěji možnost získat informace o možné ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance (např. mezi pracovnělékařskými prohlídkami), o níž se dosud dovídali v zásadě výhradně z dobrovolného oznámení zaměstnancem. Novelou je totiž do Zákona doplněna povinnost lékařů, a to jak poskytovatelů pracovnělékařských služeb, tak obecně ošetřujících lékařů zaměstnanců, podat podnět v případě, kdy by v návaznosti na změnu zdravotního stavu pacienta-zaměstnance došlo ke změně jeho způsobilosti k výkonu práce (např. u zaměstnance pracujícího ve výškách jeho ošetřující lékař diagnostikuje epilepsii apod.). Ošetřující lékař tak bude povinen informovat příslušného poskytovatele pracovnělékařských služeb, který má dále stejnou povinnost vůči zaměstnavateli. Tomu však také odpovídá i rozšíření povinnosti zaměstnavatele zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku na základě takového podnětu poslat, když dosud tak byl zaměstnavatel povinen učinit pouze na žádost zaměstnance.

Účinnost lékařského posudku

V souvislosti se vstupní lékařskou prohlídkou, dochází ke sjednocení terminologie v § 59 Zákona a § 32 zákoníku práce, a to tak, že vstupní lékařské prohlídce se zaměstnanci musí i dle právní úpravy pracovnělékařských služeb nově podrobit až před vznikem pracovního poměru (nikoliv již nutně před uzavřením pracovní smlouvy). S ohledem na rigiditu právní úpravy ukončování pracovního poměru (zvlášť v případě nesjednání zkušební doby) lze však i nadále spíše doporučit postup, kdy je pracovní smlouva se zaměstnanci uzavírána až v situaci, kdy má zaměstnavatel k dispozici lékařský posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Dále pak novela Zákona podstatně vychází vstříc praxi v problematické oblasti přezkoumatelnosti lékařského posudku. Nově bude zaměstnanec oprávněn vzdát se, a to jak písemně, tak ústně, práva na přezkoumání lékařského posudku. Praktický dopad bude mít tato změna zejména na případy, kdy se zaměstnanci podrobují lékařské prohlídce méně než 10 pracovních dnů (což je lhůta pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku) před nástupem do zaměstnání. V praxi se tak stává, že zaměstnanci, kteří nastupují do zaměstnání, se sice podrobili lékařské prohlídce, obdrželi lékařský posudek se závěrem o zdravotní způsobilosti, ale jelikož ještě marně neuplynula lhůta pro podání návrhu na jeho přezkoumání, nenabyl tento posudek právních účinků. Nelze tak ani zcela vyloučit, že by i po nástupu do práce např. zaměstnanec podal návrh na přezkum lékařského posudku a v případě přehodnocení jeho zdravotního stavu by se tak zaměstnavatel mohl dostat i do situace, kdy pro něj práci na základě původního neúčinného posudku vykonával zaměstnanec zdravotně nezpůsobilý. Nový institut vzdání se práva na přezkum lékařského posudku (které může zaměstnanec vůči poskytovateli učinit např. při převzetí posudku) může v tomto ohledu zaměstnavateli poskytnout právní jistotu.

Přezkum posudku i nadále náleží příslušnému krajskému úřadu, který poskytovateli pracovnělékařských služeb vydal povolení podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Rovněž zůstala zachovaná autoremedura, tedy pravomoc poskytovatele pracovnělékařských služeb vyhovět návrhu na přezkoumání samostatně, aniž by byla věc postupována krajskému úřadu. Zákon již však nadále nevylučuje možnost dalšího přezkumu rozhodnutí krajského úřadu. Nicméně možnosti dotčených subjektů jsou zde i přesto jen velice omezené, jelikož podle § 47 odst. 4 Zákona proti rozhodnutí krajského úřadu není ani nadále přípustné odvolání a dle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu[1] není přípustný ani soudní přezkum rozhodnutí. Pro úplnost je pak třeba dodat, že výše zmíněným však rozhodně není dotčena možnost domáhat se zadostiučinění v soukromoprávní rovině, pokud by zaměstnavatel prokázal (s největší pravděpodobností za užití znaleckých posudků), že příslušný poskytovatel pracovnělékařských služeb při vydávání lékařského posudku pochybil. S tímto postupem by však byly samozřejmě spojeny podstatně větší nároky na prokázání jak tohoto pochybení, tak potenciální existence a výše vzniklé újmy.

Konečně lze přivítat zpřesnění v oblasti možnosti prominout zmeškání lhůty pro podání návrhu na přezkoumání, a to nově pouze ze závažných důvodů a v Zákonem přesně stanovených lhůtách. Subjektivní lhůta nově činí 10 pracovních dnů ode dne, kdy pominul důvod, který bránil v podání návrhu na přezkoumání. Druhá lhůta – objektivní šedesátidenní – počíná běžet ode dne, kdy měl být podán návrh na přezkoumání (tj. po uplynutí 10 pracovních dnů od doručení posudku ve smyslu § 46 odst. 1 Zákona). Další zpřesnění pak nastává v okruhu osob, které mají být o prominutí zmeškání lhůty informovány.

Praktickou novinkou je pak také zavedení pravidla, že bude-li periodická prohlídka provedena ve lhůtě 90 dnů před koncem platnosti předchozího posudku, doba platnosti předchozího lékařského posudku zůstává nezměněna, což by mělo zamezit průběžnému zkracování lhůt pro periodické prohlídky zaměstnanců. To ovšem platí za předpokladu, že nebude shledána změna zdravotního stavu zaměstnance, a to jak v podobě ztráty, tak i omezení zdravotní způsobilosti zaměstnance. V opačném případě je totiž nový posudek účinný i nadále již dnem doručení zaměstnavateli (nikoliv skončením platnosti dosavadního posudku).

Druhou část článku si můžete přečíst ZDE.


[1] Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 4 Ads 81/2005-125, ve kterém Nejvyšší správní soud konstatoval, že lékařský posudek není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a proto nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví.

pracovní právo pracovnělékařská prohlídka

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články