Připravované změny pracovnělékařských služeb - část II. Zdroj: Fotolia

Připravované změny pracovnělékařských služeb - část II.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Mgr. Eva Ostruszka Klusová

Mgr. Eva Ostruszka Klusová

advokátka FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Eva Ostruszka Klusová

advokátka FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Dominik Šolc

Mgr. Dominik Šolc

advokátní koncipient FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Dominik Šolc

advokátní koncipient FORLEX s.r.o., advokátní kancelář

Posudkové závěry

Novela rovněž přináší výslovné zakotvení již dosud dovozovaného pravidla, že posudkový závěr o zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance je vyhrazen pro vstupní lékařské prohlídky (tedy lékařské prohlídky absolvované zaměstnancem před vznikem pracovního poměru či před změnou pracovního zařazení či podmínek výkonu práce). V ostatních případech by měla být případná nezpůsobilost zaměstnance k práci v lékařském posudku za trvání pracovního poměru zaměstnance vyjádřena výhradně posudkovým závěrem o dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance. Posudkový závěr, že zaměstnanec nesmí nadále konat dosavadní práci pro nemoc z povolání, přitom může být, je-li to účelné a možné, vydán již v rámci prvního lékařského posudku vydaného smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, nebo může být obsahem druhého posudku vydaného jiným oprávněným poskytovatelem navazujícího na posudek vydaný smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele s posudkovým závěrem o dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti bez specifikace příčiny. I s ohledem na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu tak lze v kontextu nové právní úpravy popsané výše doporučit, aby lékařské posudky obsahovaly volbu mezi těmito posudkovými závěry (i) zdravotně způsobilý, (ii) zdravotně způsobilý s podmínkou, (iii) zdravotně nezpůsobilý (vyhrazeno pro vstupní lékařské prohlídky), (iv) dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost pro obecné onemocnění, (v) nesmí nadále konat dosavadní práci pro nemoc z povolání či pracovní úraz a případně také (vi) dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost (bez další specifikace pro případ, že sám poskytovatel pracovnělékařských služeb není schopen posoudit, zda jde o obecné onemocnění či nemoc z povolání, resp. pracovní úraz, přičemž volba tohoto posudkového závěru by měla vést zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnanci nadále nepřiděloval dosavadní práci a odeslal jej na prohlídku k poskytovateli, který je oprávněn posoudit důvody ztráty zdravotní způsobilosti a vydat posudek o uznání či neuznání nemoci z povolání či pracovního úrazu).

V souvislosti s volbou posudkového závěru Zákon přináší také praktickou novinku v podobě jednoznačného vymezení, co se rozumí dlouhodobou ztrátou zdravotní způsobilosti. Tato je nově výslovně definována jako stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Trvání v délce 180 dnů přitom logicky navazuje na úpravu ukončení dočasné pracovní neschopnosti v zákoně o nemocenském pojištění. Lze jen doufat, že zavedení této legální definice alespoň zmírní zdrženlivost poskytovatelů pracovnělékařských služeb vydávat posudky o dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti, s níž se dosud zaměstnavatelé v praxi relativně často potýkali.

I ve vztahu k posuzování nemocí z povolání dochází k dalším zpřesněním. Ve vztahu k udělení povolení k uznávání nemocí z povolání se ne příliš nápadně mění možnost správního uvážení ministerstva zdravotnictví, jestli povolení udělí (srov. udělí × může udělit). Poskytovatelům oprávněným uznávat nemoci z povolání může nově být povolení také odebráno, dopustí-li se závažného nebo opakovaného porušení povinností spojených s uznáváním nemocí z povolání. Zákonodárce v důvodové zprávě mezi tato závažná porušení řadí například situaci, kdy příslušný poskytovatel „neprovádí nebo nezajistí všechna potřebná vyšetření pro stanovení diagnózy.“

V případě, kdy dojde k zániku povolení k uznávání nemocí z povolání, je na tuto skutečnost rovněž navázána pravomoc ministerstva zdravotnictví rozhodnout ex offo o tom, který z poskytovatelů oprávněných uznávat nemoc z povolání bude tyto služby nově na předmětném území zajišťovat.

Delší lhůta při nemoci z povolání a pracovním úrazu

Problematickým se jeví změna § 43 Zákona spočívající v prodloužení lhůty pro vydání lékařského posudku o nemoci z povolání z 30 na 45 dní a zavedení 45denní lhůty pro vydání lékařského posudku o tom, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Zákonodárce k této změně v důvodové zprávě uvádí, že stanovení, zda se jedná nebo nejedná o nemoc z povolání a důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti má významný ekonomický a sociální dopad na zaměstnance a zaměstnavatele. Proto je potřebné pro tyto posudky vytvořit dostatečný časový prostor.

S názorem zákonodárce uvedeným v důvodové zprávě se v obecné rovině dá ztotožnit, nicméně je třeba mít na paměti, že prodloužením lhůty pro vydání lékařského posudku se rovněž prodlužuje doba, kdy ještě zaměstnavatel nemá možnost dát zaměstnanci na základě tohoto lékařského posudku výpověď. Vezmeme-li v úvahu, že výpověď je možné zaměstnanci dát až po uplynutí lhůty k podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2206/2012), je zaměstnavatel v nejistotě ohledně zdravotní způsobilosti zaměstnance po dobu bezmála dvou měsíců.

Zákon nově ukládá také další povinnosti týkající se nemocí z povolání, konkrétně ověřování podmínek jejich vzniku. Zaměstnavatel je již v současnosti povinen umožnit vstup na pracoviště, jakožto i poskytnout informace potřebné k hodnocení rizikovosti daného pracoviště. Nově tak však bude muset učinit výslovně i v případě, kdy bude na pracovišti docházet k ověřování podmínek vedoucích ke vzniku nemocí z povolání či k pracovních úrazů.

Úhrady

Poslední drobnou, avšak pro praxi zcela zásadní změnou, kterou novela přináší a které bychom se v rámci tohoto článku rádi věnovali, je otázka úhrad pracovnělékařských služeb.

Předně dochází ke změně v možnostech úhrady nákladů spojených se vstupní pracovnělékařskou prohlídkou. Nezměněn zůstal princip, že vstupní lékařskou prohlídku hradí sám uchazeč o zaměstnaní a zaměstnavatel je povinen uhradit náklady na vstupní lékařskou prohlídku tomu uchazeči, kterého příjme do zaměstnání. Možnost, aby se zaměstnavatel domluvil s uchazečem či zaměstnancem, že mu náklady na vstupní lékařskou prohlídku proplaceny nebudou, však nadále Zákon nepřipouští. Nově tak bude muset zaměstnavatel uhradit náklady na vstupní lékařskou prohlídku všem uchazečům, s nimiž pracovněprávní vztah uzavře, a to v souladu s Úmluvou o závodních zdravotních službách (Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161).

Potřebného zpřesnění se pak dočkala rovněž úprava stanovující, které pracovnělékařské služby jsou hrazeny zaměstnavatelem a které z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Úprava obsažená v § 58 Zákona je zpřehledněna, přičemž úmyslem zákonodárce bylo upustit od dosavadního formálního výkladu založeného na chybném umístění čárky. Nově je tak jednoznačné, že z prostředků veřejného zdravotního pojištění je kromě posuzování nemocí z povolání hrazeno i sledování (i) vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a (ii) vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce.

První část článku si můžete přečíst ZDE.

pracovní právo pracovnělékařská prohlídka

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články