Stejná práce, různá mzda aneb Ústí není Praha
Situace na trhu práce je v Praze oproti většině míst v České republice značně odlišná, alespoň jde-li o množství pracovních příležitostí a mzdové podmínky. Zdá se tak logické, že zaměstnavatel nabízí uchazeči o práci v Ústí nad Labem nižší odměnu než jeho pražskému kolegovi. Je však takový tržní přístup v souladu se zákonem?
Jeden příklad za všechny
Na vánočním večírku renomovaného obchodního řetězce, jenž má prodejny po celé České republice, potkala Alena z Prahy svojí ústeckou kolegyni Blanku. Slovo dalo slovo a prodavačky si po několika decích vína čile vyměňovaly informace o svých výplatních páskách. Jaké bylo pro Blanku překvapení, když se dozvěděla, že Aleně za stejnou práci na bankovním účtu přistane každý měsíc o zhruba 3 tisíce korun více. Blanku tato skutečnost značně zaskočila a hned po Novém roce proto napsala zaměstnavateli stížnost, kterou poukazovala na jeho rozdílný přístup k zaměstnancům v oblasti odměňování, a dožadovala se, aby jí svoji mzdovou politiku osvětlil.
Zaměstnavatel nelenil a Blance poslal přehlednou tabulku:
Praha
Ústecký kraj
Průměrná měsíční hrubá mzda[1]
39 688,- Kč
29 255,- Kč
Průměrná měsíční hrubá mzda - prodavač/ka[2]
21 176,- Kč
16 480,- Kč
Cena bytu za 1 metr čtvereční[3]
68 337,- Kč
14 171,- Kč
Cena nájmu bytu za za 1 metr čtvereční[4]
339,- Kč
139,- Kč
Spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb[5]
8 138,- Kč
7 262,- Kč
Obecná míra nezaměstnanosti[6]
2,07 %
4,55 %
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
