Pracovní podmínky zaměstnanců pečujících o děti ve světle novely zákoníku práce 2023
Na konci ledna 2023 MPSV zveřejnilo revidované znění novely zákoníku práce po vypořádání připomínek. Novela zákoníku práce by měla v letošním roce přinést řadu změn, které se projeví mimo jiné v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti.
Novela zákoníku práce bude klást na zaměstnavatele nové požadavky v oblasti umožnění flexibilnějších podmínek výkonu práce. Změny lze očekávat například v oblasti výkonu práce na dálku, ale také v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti. Tento článek přináší shrnutí vybraných institutů, které novela zákoníku práce v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti přináší.
Zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let mají již nyní právo žádat po zaměstnavateli kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Novela stejně jako stávající znění zákoníku práce požaduje, aby zaměstnavatel takové žádosti zaměstnance vyhověl vždy, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody.
Oproti stávajícímu znění zákoníku práce však bude novela požadovat, aby zaměstnavatel případné zamítnutí žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby písemně odůvodnil. Zaměstnavatel bude tedy nově povinen zaměstnanci písemně specifikovat, z jakých důvodů jeho žádost zamítl. Novela zákoníku práce také zavádí institut obnovení nebo částečného obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby zaměstnance, který dříve zaměstnavatele požádal o její úpravu právě v souvislosti s péči o dítě. Nyní bude zaměstnanec, jehož žádosti o úpravu pracovní doby bylo zaměstnavatelem vyhověno, oprávněn požádat o obnovení nebo částečné obnovení pracovní doby. Zaměstnavatel bude povinen písemně odůvodnit případné zamítnutí takové žádosti zaměstnance.
Novela rovněž předpokládá zavedení oprávnění zaměstnanců pečujících o děti mladší 9 let požádat zaměstnavatele o výkon práce na dálku. Jedná se o nový institut, který ve stávajícím zákoníku práce není upraven. Novela však nestanovuje zaměstnavateli povinnost takové žádosti vyhovět. Bude tedy na uvážení zaměstnavatele, zda žádosti zaměstnance o výkon práce na dálku vyhoví či nikoliv. Zaměstnavatel však bude stejně jako v případech popsaných výše povinen případné zamítnutí žádosti písemně odůvodnit.
Lze shrnout, že v roce 2023 můžeme očekávat významné změny v oblasti pracovního práva. Na finální podobu novely zákoníku práce bude však třeba ještě počkat.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




