Změny v zákoníku práce: Co už se ví a co se blíží s flexibilní novelou?
Je to už více než rok, co nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla velkou vlnu změn v oblasti pracovního práva. Zaměstnavatelé neměli příliš času na přípravu, většina novinek totiž nabyla účinnosti pouhých pár hodin po formálním ukončení legislativního procesu a naše zkušenost ukazuje, že řada organizací novinky do své dokumentace dosud nezpracovala. Zároveň je na obzoru už další vlna novinek, které budou účinné od 1. ledna 2025, a řada dalších bude spojena s tzv. flexibilní novelou.
Valorizace minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy
Mění se stanovení minimální mzdy. Dosud její výši stanovovala vláda v nepravidelných intervalech, novela nyní konkretizuje způsob, jakým bude minimální mzda určována a přináší jednotný mechanismus výpočtu. Minimální mzdu bude pravidelně každý rok vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a bude se počítat jako předpokládaná průměrná hrubá měsíční nominální mzda pro následující kalendářní rok, která se bude násobit vládou stanovenými koeficienty. V souvislosti s touto změnou očekává vláda v následujících letech rekordní růst minimální mzdy.
Zaručená mzda se zcela ruší a zaměstnavatelé tak budou při sjednávání pracovních podmínek hlídat pouze výši minimální mzdy. Nová úprava bude platit pro zaměstnance v platové sféře, pro kterou se zavádí tzv. zaručený plat, jehož výpočet bude vycházet z výše minimální mzdy a koeficientů podle čtyř stupňů náročnosti práce.
Podpora kolektivního vyjednávání
Novela plní požadavky evropské legislativy a přináší změny podporující kolektivní vyjednávání, například v oblasti mezd. Další úpravy se týkají kolektivních smluv vyššího stupně a zaměstnavatelů, u kterých působí více odborových organizací.
Samorozvrhování pracovní doby a zrušení rozvrhu dovolené
Nově se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout, že si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám, dosud byla tato možnost v teorii i v praxi sporná.
Jiná změna se dotkne dovolených. Novela totiž ruší povinnost zaměstnavatele vypracovávat písemný rozvrh jejího čerpání.
Dohodáři: odměna za práci v noci nebo o víkendu
Zaměstnanci v režimu DPP/DPČ si budou nově moci se zaměstnavatelem sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k práci v noci, k práci v sobotu a v neděli a práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Změny týkající se konkrétních skupin zaměstnanců
Novela přináší změny například pro zdravotníky, horníky nebo pro platovou sféru (v otázce příplatků).
Co přinese flexibilní novela?
Takzvaná flexibilní novela zákoníku práce byla již projednána vládou na konci srpna, v jaké ho nakonec dostane ke schválení sněmovna zatím není jasné. Cíl novely je nicméně zřejmý – zvýšení flexibility pracovního trhu. Zatímco z tzv. transpoziční novely těží zejména zaměstnanci, flexibilní novela má více pomoci zaměstnavatelům.
Prodloužení zkušební doby
Nově by mělo být možné sjednat zkušební dobu až na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců až na 8 měsíců. V průběhu zkušební doby lze ujednat i její prodloužení (do uvedených maximálních dob trvání).
Zkrácení a průběh výpovědní doby
Novela by měla přinést zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc, a to zejména v případech významných pochybení zaměstnanců. Navrhuje se také sloučení některých výpovědních důvodů.
Zásadní praktická změna nás čeká v podávání výpovědi. Nově se bude výpovědní doba počítat ode dne doručení výpovědi, v praxi tak dojde ke zkrácení celého výpovědního procesu. Dosud začínala výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, zaměstnavatel a zaměstnanec tak spolu museli v některých případech „nuceně“ strávit až o měsíc více, pokud byla výpověď doručena počátkem kalendářního měsíce.
Rodičovská dovolená a práce u stávajícího zaměstnavatele
Novela umožní zaměstnanci souběh rodičovské dovolené a práce prostřednictvím DPP/DPČ u stejného zaměstnavatele v případě výkonu práce stejného druhu. Do praxe se tedy zavádí úprava legalizující nastavení, kterého zaměstnanci a zaměstnavatelé dosud často dosahovali obcházením zákona.
Rodiče čeká ještě jedna příjemná změna. Pokud se zaměstnanec vrátí po mateřské nebo rodičovské dovolené do práce do 2 let věku dítěte, zákon mu bude garantovat stejnou pracovní pozici.
Výplata mzdy v cizí měně
Bude možné sjednat výplatu v cizí měně, a to za předpokladu, že se bude jednat o měnu, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje převodní kurz. Možnost výplaty v cizí měně se bude týkat zaměstnanců, u kterých existuje mezinárodní prvek.
Práce nezletilých od 14 let
Návrh novely umožňuje nezletilým vykonávat lehké práce již od 14 let. Míří tak zejména na možnost letních brigád a občasných přivýdělků žáků a studentů.
Další změny
Novela přináší celou řadu dalších změn, například:
- prodloužení lhůty pro výpověď z kázeňských důvodů,
- změny v otázkách dovolené v případě neoprávněného ukončení pracovního poměru,
- změny v oblasti pracovní doby – v případě mimořádných událostí bude možné zkrátit nepřetržitý denní odpočinek až na minimum 6 hodin,
- rozvolnění podmínek pro doručování mzdového a platového výměru (nově to bude možné se souhlasem zaměstnance i interním elektronickým systémem zaměstnavatele, včetně firemního emailu)
- a v neposlední řadě možnost neomezeného opakování pracovních poměrů na dobu určitou pro zaměstnance, kteří zastupují zaměstnance na mateřské/rodičovské dovolené.
O čem se mluví?
Nad rámec uvedených změn, o kterých již mluvíme v konkrétní podobě, se dále diskutuje řada dalších novinek, u kterých se cesta k uzákonění komplikuje nebo nemají podporu vládní koalice.
V druhé polovině roku 2024 se bude šířeji řešit otázka evidence dohod o provedení práce (DPP) a otázka odvodů z těchto dohod. Jejich kumulování totiž někteří využívají k nahrazování pracovního poměru, což je spojeno s negativními sociální dopady.
Dalším opakovaně diskutovaným bodem je výpověď bez udání důvodu, která nakonec není součástí již připravených novel. Očekává se ale, že bude předmětem poslaneckých návrhů a na toto téma se ještě povede širší diskuse.
Pokud chcete mít vždy online k dispozici aktualizované veškeré pracovněprávní dokumenty, které potřebujete, vyzkoušejte novou platformu pracovnipravo.online pro digitalizaci a automatizaci HR agendy včetně elektronického podepisování dokumentů.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



