Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství

Důvody, proč lidé před svatbou i za trvání manželství řeší ochranu majetku, jsou pestřejší, než by se z pojmu „předmanželská smlouva” mohlo zdát. Zpravidla jde o ochranu majetku nabytého před sňatkem, o rodinný podnik či podíl v obchodní korporaci, o zajištění dětí z předchozího vztahu, o mezigenerační předání majetku nebo o obavu z podnikatelských rizik a dluhů partnera. Tyto motivace spojuje jeden rys: směřují k dlouhodobé ochraně a kontinuitě majetku, nikoli jen k rozdělení jmění pro případ rozvodu. A právě zde se ukazují meze smluveného režimu. Předmanželská smlouva je nástrojem úpravy vztahu mezi manžely, zatímco fondové uspořádání je nástrojem ochrany samotného majetku. Tento rozdíl je zásadní a v praxi často rozhoduje o tom, zda zvolené řešení skutečně splní svůj účel.

Smluvený režim a jeho limity

Zákonným východiskem je společné jmění,[1] tradičně a stále běžně označované jako společné jmění manželů (SJM).[2] Vedle tohoto zákonného režimu umožňuje občanský zákoník ujednat tzv. smluvený režim[3] (v laické mluvě „předmanželskou smlouvu“). Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu, [4] a existuje ve třech variantách: režim oddělených jmění, režim vyhrazující vznik společného jmění až ke dni zániku manželství, anebo režim rozšíření či zúžení rozsahu SJM.[5] Smlouvou lze uspořádat i majetkové poměry pro případ zániku manželství.[6]

V rámci svého účelu smlouva funguje dobře: jasně vymezí, co je čí, usnadní pozdější vypořádání a dokáže částečně izolovat jednoho manžela od dluhů druhého. Pro mnoho párů jde o přiměřené řešení. Problém nastává u tří okolností, které smlouva ze své podstaty vyřešit nemůže.

Majetek zůstává ve vlastnictví manžela. Smlouva pouze přerozděluje, komu z manželů majetek náleží – vždy však některému z nich. Takový majetek proto zůstává dosažitelný pro osobní věřitele daného manžela a stává se součástí jeho pozůstalosti se všemi důsledky. Ochrana „před rozvodem“ tedy neznamená ochranu před exekucí ani řešení situace pro případ smrti.

Účinky vůči třetím osobám jsou omezené. Uzavíraná smlouva se nesmí dotknout práv třetí osoby a nemá vůči ní právní účinky, ledaže by s ní tato výslovně souhlasila.[7] To platí pro práva nabytá třetími osobami před uzavřením smlouvy, tedy dopadá zejména na stávající věřitele manželů. Účinnosti do budoucna vůči třetím osobám smlouva zpravidla nabývá zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou ČR.[8] Zápis není povinný a sice zajistí účinnost i vůči třetím osobám, ale za cenu zveřejnění celého znění smlouvy. Smlouva tedy není štítem proti dříve vzniklým pohledávkám – ačkoli právě obava z nich bývá častým důvodem jejího sjednání.

Neřeší správu ani mezigenerační přesah. Smlouva nenastaví, jak bude majetek spravován, kdo a za jakých podmínek ho bude v budoucnu užívat a požívat, ani jak zůstane celistvý pro potomky. To vše leží mimo její rámec.

K tomu se připojuje praktická, nikoli právní překážka: návrh předmanželské smlouvy je i dnes vnímán citlivě a nezřídka jako projev nedůvěry na počátku vztahu.

Fondové uspořádání: odlišná konstrukce ochrany

Svěřenský i nadační fond stojí na jiném principu. Zjednodušeně: svěřenský fond vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele, přičemž tímto okamžikem vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví – majetek ve fondu není vlastnictvím správce, zakladatele ani obmyšleného.[9] Nadační fond je naproti tomu samostatnou právnickou osobou založenou k soukromě prospěšnému účelu, do níž se majetek vkládá.[10] Podrobnému rozboru obou institutů jsme se věnovali v dřívějších článcích, proto zde zůstáváme pouze u jejich podstaty.[11]

Rozhodující rozdíl oproti smlouvě spočívá v tom, že vyčleněním do fondu majetek opouští osobní vlastnictví. Takový majetek do společného jmění vůbec nevstoupí – včetně výnosů, které by jinak do SJM spadaly – není předmětem vypořádání při rozvodu a je při řádném nastavení oddělen i od osobních věřitelů zakladatele. Neřeší se tedy otázka „kdo co dostane“, nýbrž dosahuje se stavu, kdy majetek nepatří žádnému z manželů a nemůže se proto stát předmětem jejich sporu.

Jak to funguje v čase

Založení fondu před vznikem manželství. Nejčistší varianta. Předmanželský majetek, podíl v rodinné firmě či nemovitosti lze vyčlenit do fondu ještě před sňatkem, čímž jsou jednou provždy mimo budoucí společné jmění. Současně lze vymezit okruh obmyšlených[12] – typicky zakladatele, budoucího manžela, budoucí děti i další osoby – a ošetřit tak mezigenerační rozměr dříve, než vůbec vznikne.

Založení fondu za trvání manželství. Fond lze zřídit i po svatbě. Buď jej zakládají oba manželé společně jako spoluzakladatelé, nebo jen jeden z nich. Druhá varianta vyžaduje obezřetnost: má-li být do fondu vyčleněn majetek náležející do společného jmění, nelze tak učinit bez souhlasu a součinnosti druhého manžela – jinak hrozí neplatnost vyčlenění, resp. zásah do jeho práv ke společnému jmění. Při správném nastavení pak majetek i jeho plody stojí mimo společné jmění a prostřednictvím fondu je možné flexibilně řídit, komu a za jakých podmínek bude z fondu plněno.

Založení fondu při rozvodu a v souvislosti s ním. Jak již bylo řečeno, fond mohou založit manželé společně. Nabízí se tak elegantní řešení situace, které rozvádějící se páry často čelí: namísto rozdělení a rozmělnění společného majetku jej lze zachovat celistvý ve fondu a nastavit pravidla jeho užívání tak, aby sloužil především dětem. Zůstane zachována kontinuita správy a majetek nepodlehne dělení ani v dalších generacích. Vyživovací povinnost rodičů k dětem[13] tím samozřejmě nezaniká – plnění z fondu ji může doplnit, nikoli nahradit.

Modelová situace

Představme si pana N., který vlastní podíl v rodinné výrobní společnosti a několik nemovitostí a má syna z prvního manželství. Chystá se podruhé oženit.

Zvolí-li předmanželskou smlouvu v režimu oddělených jmění, podíl i nemovitosti zůstanou jeho výlučným majetkem a při rozvodu se nebudou dělit. Tím ovšem ochrana končí. Podíl ve firmě je nadále jeho vlastnictvím: při jeho smrti spadne do pozůstalosti, kde dědí vedle syna i druhá manželka a případné další děti, což může vést k rozmělnění obchodního podílu, vstupu nečekaných osob do firmy a sporům mezi dědici. Ručí-li pan N. za podnikatelské závazky, dosáhnou na majetek jeho osobní věřitelé. A pokud vážně onemocní, není nijak zajištěna kontinuita správy firmy.

Vyčlení-li týž majetek do svěřenského či nadačního fondu – ideálně ještě před sňatkem – podíl na společnosti i nemovitosti opustí jeho osobní vlastnictví. Nevstoupí do společného jmění, nestanou se předmětem dědického vypořádání v obvyklém smyslu a při řádném a včasném vyčlenění jsou odděleny od jeho osobních věřitelů. Statut určí obmyšlené (pana N., syna, budoucí děti) i pravidla správy a plnění, takže firma zůstane celistvá a funkční i v případě zakladatelovy nezpůsobilosti. Druhou manželku lze zajistit plněním z fondu, aniž by získala podíl ve firmě. Jediným nástrojem se tak řeší ochrana před rozvodem, před věřiteli, kontinuita správy i mezigenerační předání majetku – tedy vše, co by samotná smlouva zajistit nedokázala.

V čem fondy předčí smlouvu

Srovnáme-li oba nástroje, přednosti fondového uspořádání vyniknou. Fond zajišťuje reálnou segregaci majetku – ten nepatří nikomu z manželů a je oddělen i od věřitelů – zatímco smlouva majetek pouze přerozděluje v rámci jejich vlastnictví. Fond umožňuje nastavení správy a mezigenerační plánování, jež smlouva vůbec neřeší. Nabízí flexibilitu a diskrétnost při určení plnění obmyšleným. A především řeší situace, na které smlouva nestačí: ochranu rodinné firmy, zajištění dětí z předchozích vztahů i dědické plánování.[14] Smlouva chrání před jedním scénářem; fond chrání samotný majetek napříč scénáři.

Na co nezapomenout

Fond není univerzální samospásný nástroj a jeho přednosti neznamenají bezbřehost. Vyčlenění majetku nesmí sloužit ke zkracování věřitelů: dotčený věřitel se může dovolat relativní neúčinnosti takového jednání[15] a podle Nejvyššího soudu[16] je v krajních případech možné vyčlenění majetku dlužníka do svěřenského fondu posoudit jako odstranění části majetku ve smyslu trestného činu poškození věřitele.[17] Fondy dále podléhají povinnostem souvisejícím s evidencí svěřenských fondů a evidencí skutečných majitelů a nelze jimi obejít kogentní normy, zejména vyživovací povinnost k dětem. Konečně, zřízení a správa fondu s sebou nesou náklady a vyžadují pečlivé nastavení zakladatelské dokumentace. Jde o promyšlenou strukturu, kterou je vhodné připravit odborně a na míru.

Závěr

Předmanželské smlouvy jsou užitečným nástrojem, míří však primárně na jediný okamžik – zánik manželství. Svěřenské a nadační fondy nabízejí koncepčně širší řešení: majetek vyčlení z osobního vlastnictví, čímž jej ochrání nejen pro případ rozvodu, ale i před věřiteli, zajistí jeho kontinuální správu a umožní celistvé předání další generaci. Fungují před manželstvím, během něj i při jeho zániku a pokrývají situace, na které smlouva nedosáhne. V praxi se obě řešení nevylučují – naopak, jejich kombinace dává často smysl. Podstatné je zvolit nástroj podle toho, co má skutečně chránit.

[1] § 708 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

[2] Od 1. ledna 2025 společné jmění nevzniká pouze manželům. Zákon č. 123/2024 Sb. zavedl institut partnerství nahrazující registrované partnerství a podle § 655 odst. 2 OZ se na partnerství a práva a povinnosti partnerů obdobně použijí ustanovení o manželství; společné jmění tak vzniká i partnerům a následující úvahy se jich týkají stejně jako manželů.

[3] § 716 a násl. OZ.

[4] § 716 odst. 2 OZ.

[5] § 717 OZ.

[6] § 718 odst. 2 OZ.

[7] § 719 odst. 2 OZ.

[8] § 721 OZ.

[9] § 1448 odst. 1 až 3 OZ.

[10] § 394 a násl. OZ.

[11] Blíže srovnej např. HOLLMANN, Jakub. Pojem a vymezení svěřenského fondu. Právní Prostor [online]. 3. 1. 2023 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/pojem-vymezeni-sverenskeho-fondu;

ŠIMEK, František; KRUŠINA, Daniel. Úvod do problematiky nadačních fondů v ČR. Právní Prostor [online]. 17. 9. 2025 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/uvod-do-problematiky-nadacnich-fondu-v-cr;

HOLLMANN, Jakub; KROTILOVÁ, Lucie. Právní nástroje správy majetku. Právní Prostor [online]. 16. 10. 2023 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/pravni-nastroje-spravy-majetku.

[12] Neboli beneficientů, tj. osob, které mohou za splnění daných podmínek profitovat z majetku ve fondu.

[13] § 910 a násl. OZ.

[14] Blíže srovnej např. ABSOLON, Jiří; VOJÍŘ, Vojtěch. Jak ochránit rodinný majetek? Právní Prostor [online]. 14. 5. 2026 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/jak-ochranit-rodinny-majetek; CIPRÝN, Štěpán. Nejčastější způsoby mezigeneračního převodu firmy. Právní Prostor [online]. 20. 10. 2021 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/nejcastejsi-zpusoby-mezigeneracniho-prevodu-firmy; BOUBEL, Marian; MALÍK, Jiří. Jak udržet majetek pohromadě? (možnosti správy majetku nejen pro případ smrti). Právní Prostor [online]. 3. 8. 2021 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/jak-udrzet-majetek-pohromade-moznosti-spravy-majetku-nejen-pro-pripad-smrti.

[15] § 589 a násl. OZ

[16] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 5 Tdo 1273/2021.

[17] § 222 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Blíže viz FOJTŮ, Dominik. Odstranění majetku a svěřenský fond – a stopka od Nejvyššího soudu. Právní Prostor [online]. 5. 12. 2022 [cit. 19. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/odstraneni-majetku-sverensky-fond-stopka-od-nejvyssiho-soudu.