Směrnice o transparentním odměňování je za dveřmi. Jak se vyhnout sporům se zaměstnanci i pokutám
Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?
Posun v oblasti odměňování přinesla v polovině letošního roku už takzvaná flexibilní novela zákoníku práce: Zaměstnavatel nově nesmí navrhovat ani vyžadovat mlčenlivost týkající se odměňování. Doložky mlčenlivosti jsou v těchto případech nepřípustné, jejich ujednání by bylo nicotné a zaměstnavateli v této souvislosti hrozí sankce.
Tato novinka je první vlaštovkou rozsáhlých změn vycházejících z evropské směrnice o transparentním odměňování. Pokud máte ve svých pracovních smlouvách nebo vnitřních předpisech podobná ustanovení, je nejvyšší čas je odstranit.
Co přinese nová směrnice o transparentním odměňování
Úpravu českých předpisů zatím zákonodárci hotovou nemají, základní obrysy už ale jsou jasné. Směrnice zavádí povinnosti, které budou platit pro všechny zaměstnavatele bez ohledu na jejich velikost.
Zapomeňte na otázku „Jaké máte platové očekávání?” bez toho, abyste uchazečům poskytli vodítko. Nově budete například muset v pracovních inzerátech uvádět počáteční mzdu nebo její rozpětí nebo informovat o případné kolektivní smlouvě**.** Při výběrových řízeních se personalisté budou muset vyvarovat se dotazů na historii odměňování uchazečů. To má zajistit, aby se nepřenášely platové rozdíly mezi muži a ženami z jednoho zaměstnání do dalšího.
Transparentnost uvnitř firmy
Každý zaměstnanec získá právo znát kritéria pro stanovení své mzdy a možný kariérní postup. Má také nárok znát průměrné odměny mužů a žen ve své kategorii pracovníků i vysvětlení případných nesrovnalostí. Tyto informace budete muset jako zaměstnavatel poskytnout do dvou měsíců od chvíle, kdy o ně zaměstnanec požádá. Zaměstnanci navíc budou mít právo o své mzdě mluvit s kýmkoliv, pokud to bude za účelem prosazování rovného odměňování.
Reporting podle velikosti firmy
Pro větší zaměstnavatele přibude povinnost pravidelného reportování rozdílů v odměňování:
- 250+ zaměstnanců: každoroční reporting od června 2027
- 150-249 zaměstnanců: každé 3 roky od června 2027
- 100-149 zaměstnanců: každé 3 roky od června 2031
Pokud se mezi průměrnými odměnami žen a mužů v jakékoliv kategorii ukáže rozdíl větší než 5 % a nedokážete jej objektivně zdůvodnit, čeká vás společné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců a náprava do šesti měsíců.
Prevence je lepší než soudní spory
Pravidlo rovného odměňování platí v českém právu již dnes – směrnice pouze zpřísňuje jeho kontrolu. Důsledné nastavení transparentních pravidel není jen plněním zákonné povinnosti, ale především ochranou před spory, které mohou trvat roky a způsobit značné reputační i finanční škody.
Až k Nejvyššímu soudu se letos po šesti letech dostal případ nerovného odměňování, ve kterém Frank Bold Advokáti zastupují zaměstnankyni pobírající výrazně méně peněz než mužský kolega, který nastoupil po ní. Nejvyšší soud v rozsudku mimo jiné zdůraznil, že zaměstnavatel musí dodržovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.
Začněte s přípravou již nyní
Čas do června 2026 může vypadat jako dostatek prostoru, ale realita bude jiná. České předpisy zákonodárci pravděpodobně přijmou na poslední chvíli a mezi přijetím a účinností upravených pravidel tak nejspíše nebude moc času. Proto doporučujeme se předem připravit. Řadu kroků můžete udělat již nyní:
- Proveďte audit současného systému odměňování – identifikujte případné mzdové rozdíly a jejich příčiny.
- Revidujte pracovněprávní dokumentaci – odstraňte doložky mlčenlivosti a připravte transparentní popis pozic.
- Vytvořte kategorie pracovníků podle objektivních kritérií.
- Nastavte jasná a genderově neutrální kritéria pro hodnocení práce.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.




