Směrnice o transparentním odměňování je za dveřmi. Jak se vyhnout sporům se zaměstnanci i pokutám
Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?
Posun v oblasti odměňování přinesla v polovině letošního roku už takzvaná flexibilní novela zákoníku práce: Zaměstnavatel nově nesmí navrhovat ani vyžadovat mlčenlivost týkající se odměňování. Doložky mlčenlivosti jsou v těchto případech nepřípustné, jejich ujednání by bylo nicotné a zaměstnavateli v této souvislosti hrozí sankce.
Tato novinka je první vlaštovkou rozsáhlých změn vycházejících z evropské směrnice o transparentním odměňování. Pokud máte ve svých pracovních smlouvách nebo vnitřních předpisech podobná ustanovení, je nejvyšší čas je odstranit.
Co přinese nová směrnice o transparentním odměňování
Úpravu českých předpisů zatím zákonodárci hotovou nemají, základní obrysy už ale jsou jasné. Směrnice zavádí povinnosti, které budou platit pro všechny zaměstnavatele bez ohledu na jejich velikost.
Zapomeňte na otázku „Jaké máte platové očekávání?” bez toho, abyste uchazečům poskytli vodítko. Nově budete například muset v pracovních inzerátech uvádět počáteční mzdu nebo její rozpětí nebo informovat o případné kolektivní smlouvě**.** Při výběrových řízeních se personalisté budou muset vyvarovat se dotazů na historii odměňování uchazečů. To má zajistit, aby se nepřenášely platové rozdíly mezi muži a ženami z jednoho zaměstnání do dalšího.
Transparentnost uvnitř firmy
Každý zaměstnanec získá právo znát kritéria pro stanovení své mzdy a možný kariérní postup. Má také nárok znát průměrné odměny mužů a žen ve své kategorii pracovníků i vysvětlení případných nesrovnalostí. Tyto informace budete muset jako zaměstnavatel poskytnout do dvou měsíců od chvíle, kdy o ně zaměstnanec požádá. Zaměstnanci navíc budou mít právo o své mzdě mluvit s kýmkoliv, pokud to bude za účelem prosazování rovného odměňování.
Reporting podle velikosti firmy
Pro větší zaměstnavatele přibude povinnost pravidelného reportování rozdílů v odměňování:
- 250+ zaměstnanců: každoroční reporting od června 2027
- 150-249 zaměstnanců: každé 3 roky od června 2027
- 100-149 zaměstnanců: každé 3 roky od června 2031
Pokud se mezi průměrnými odměnami žen a mužů v jakékoliv kategorii ukáže rozdíl větší než 5 % a nedokážete jej objektivně zdůvodnit, čeká vás společné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců a náprava do šesti měsíců.
Prevence je lepší než soudní spory
Pravidlo rovného odměňování platí v českém právu již dnes – směrnice pouze zpřísňuje jeho kontrolu. Důsledné nastavení transparentních pravidel není jen plněním zákonné povinnosti, ale především ochranou před spory, které mohou trvat roky a způsobit značné reputační i finanční škody.
Až k Nejvyššímu soudu se letos po šesti letech dostal případ nerovného odměňování, ve kterém Frank Bold Advokáti zastupují zaměstnankyni pobírající výrazně méně peněz než mužský kolega, který nastoupil po ní. Nejvyšší soud v rozsudku mimo jiné zdůraznil, že zaměstnavatel musí dodržovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.
Začněte s přípravou již nyní
Čas do června 2026 může vypadat jako dostatek prostoru, ale realita bude jiná. České předpisy zákonodárci pravděpodobně přijmou na poslední chvíli a mezi přijetím a účinností upravených pravidel tak nejspíše nebude moc času. Proto doporučujeme se předem připravit. Řadu kroků můžete udělat již nyní:
- Proveďte audit současného systému odměňování – identifikujte případné mzdové rozdíly a jejich příčiny.
- Revidujte pracovněprávní dokumentaci – odstraňte doložky mlčenlivosti a připravte transparentní popis pozic.
- Vytvořte kategorie pracovníků podle objektivních kritérií.
- Nastavte jasná a genderově neutrální kritéria pro hodnocení práce.
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.



