EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?

Zákon je schválen, spor potrvá

Poslanecká sněmovna dne 9. září 2026 přehlasovala Senát, odmítla jím navržené změny a setrvala na původním znění zákona o evidenci tržeb, který přijala již 15. července. Předloha nyní míří k podpisu prezidenta republiky.[2] Nová evidence má začít fungovat 1. ledna 2027; první měsíc má sloužit jako pilotní provoz a „ostrý“ provoz má následovat od 1. února 2027.[3]

Vláda návrat evidence zdůvodňuje především narovnáním podnikatelského prostředí, omezením šedé ekonomiky a spravedlivějším výběrem daní; Ministerstvo financí přitom očekává přínos pro veřejné rozpočty ve výši přibližně 14,4 miliardy korun ročně.[4] Právě toto číslo se stalo osou veřejné debaty. Opozice i část ekonomů je považují za nadsazené, vláda a její podporovatelé naopak za konzervativní.[5] Předmětem tohoto textu proto není rozhodnout, zda je znovuzavedení EET správným krokem – jde o otázku, na kterou lze legitimně odpovídat různě podle (vlastních) hodnotových východisek. Cílem tohoto článku je rozebrat, na čem jednotlivé odhady stojí, v čem se liší a které faktory mohou výsledný výnos ovlivnit.

Co a kdo bude evidovat

EET 2.0 se „nově“ vztahuje na tzv. kontaktní platby, tedy na hotovost, platební karty, QR platby a obdobné úhrady při osobním kontaktu se zákazníkem, zatímco běžné bankovní převody či úhrady faktur evidenci nepodléhají. Systém má pracovat jen s minimálním rozsahem údajů, nezavádí povinný tisk účtenek a nejmenším podnikatelům stát nabídne bezplatnou webovou aplikaci.[6]

Z evidence jsou vyňaty mimo jiné tržby státu, obcí a krajů, veřejných vysokých škol či bank a pojišťoven, dále například prodej prostřednictvím automatů, provoz veřejných toalet nebo tradiční předvánoční prodej sladkovodních ryb. Zásadní novinkou je tzv. režim EET OFF, určený poplatníkům v prvním pásmu paušální daně s ročními příjmy do jednoho milionu korun – pokud se rozhodnou tržby neevidovat, zvýší se jejich paušální daň o přirážku 1 400 Kč na celkových 1 500 Kč měsíčně, tedy celkem 18 000 Kč ročně. Podnikající fyzické osoby mohou naopak v prvním zdaňovacím období evidence uplatnit jednorázovou slevu na dani až 5 000 Kč.[7]

Tři ministři, tři čísla

Pro posouzení věrohodnosti současného odhadu je užitečné srovnání s jeho předchůdci. Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše v roce 2015 v hodnocení dopadů regulace k původnímu zákonu o evidenci tržeb počítalo s ročním přínosem 17,7 miliardy korun. Když se pak v roce 2022 EET rušila, ministerstvo pod vedením Zbyňka Stanjury v důvodové zprávě vyčíslilo přínos pro případ jejího obnovení, včetně dosud nespuštěných fází, na „pouhých“ 4,2 miliardy korun ročně. Nízký odhad z roku 2022 ministerstvo tehdy zdůvodňovalo prudkým nárůstem bezhotovostních plateb, zavedením paušální daně, do níž bylo zapojeno přes 80 tisíc poplatníků, a snížením daňového zatížení zaměstnanců i OSVČ, které podle něj oslabilo motivaci k daňové optimalizaci. Současný odhad 14,4 miliardy korun naproti tomu vychází z údajů Českého statistického úřadu o šedé ekonomice. Ministerstvo odhaduje její celkový rozsah za rok 2023 na zhruba 911 miliard korun, z čehož část týkající se zatajených tržeb činí přibližně 360 miliard korun, a tuto hodnotu přepočítává na úroveň roku 2027. Rozdíl oproti roku 2022 ministerstvo vysvětluje inflací, která za poslední čtyři roky převýšila 30 %, novými způsoby placení i vyhýbání se daňové povinnosti, změnami sazeb DPH a také tím, že původní EET zásahem Ústavního soudu ztratila svůj analytický potenciál a dvě ze čtyř fází nikdy nezačaly.[8]

Pohled, který nabízí studie Centra veřejných financí

Do debaty nyní vstoupila studie Centra veřejných financí při Institutu ekonomických studií FSV UK, představená 2. července 2026. Ta hodnotí EET jako jeden z nástrojů vedoucích k vyšší efektivitě daňového výběru a přínos případného zavedení EET 2.0 odhaduje na 13,9 miliardy korun ročně, z toho 11,9 miliardy u DPH, 1,5 miliardy u daně z příjmů právnických osob a 0,5 miliardy u daně z příjmů fyzických osob. Studie zároveň připomíná, že ve Visegrádské skupině dnes všechny státy kromě Česka nějaký nástroj monitorování tržeb využívají a že podle OECD ukládala v roce 2024 téměř polovina jejích členských zemí vybírajících DPH prodejcům povinnost používat elektronické registrační pokladny.[9]

Za snad nejcennější část studie lze považovat zpětné vyhodnocení prvního zavedení EET. Jde podle autorů o vůbec první práci, která vliv EET 1.0 na výběr daní hodnotí za pomoci detailních mikrodat na úrovni jednotlivých daňových subjektů, poskytnutých Generálním finančním ředitelstvím.[10] S využitím metody rozdílů v rozdílech (difference-in-differences) a event-study přístupu autoři dospěli k závěru, že EET 1.0 zvýšila výběr daní celkem o 7,6 miliardy korun ročně, z toho o 6,7 miliardy u DPH. Objemově však k výnosu nejvíce přispěly velkoobchod a maloobchod, na něž připadlo 76 % celkového nárůstu výběru DPH. Samotný efekt je přitom tažen velkými podniky: u subjektů s obratem nad 100 milionů korun se soustředilo 69 % celého přírůstku DPH.[11]

Samotný odhad pro EET 2.0 však stojí na jiném základu. Procentuální nárůsty zjištěné u první EET autoři upravují koeficientem, který vyjadřuje nižší očekávaný vliv nové evidence a jehož hodnoty podle studie vycházejí „z expertního úsudku autorů“. Odvětvím dotčeným zavedením EET 1.0, tedy obchodu, ubytování a stravování, přisuzují koeficient 0,8, zatímco například u energetiky, finančních služeb či těžby počítají s hodnotou 0 a u zdravotnictví a vzdělávání s hodnotou 0,4.[12] Nižší účinek zdůvodňují tím, že vliv první EET mohl v dotčených odvětvích částečně přetrvat, že v dosud nedotčených odvětvích lze čekat menší efekt a že od roku 2016 výrazně vzrostl podíl bezhotovostních plateb.

Hrubý a čistý výnos

Při hodnocení samotného fiskálního efektu je nutné rozlišovat hrubý přínos samotné evidence a čisté saldo celého zákona. Ten totiž vedle EET obsahuje řadu úlev. Podle mluvčí Ministerstva financí dosahuje jejich negativní dopad na veřejné rozpočty přibližně 4,4 až 5 miliard korun ročně, takže po plném náběhu se očekává kladné saldo zhruba 10 miliard korun ročně. Samotné obnovení školkovného má stát přibližně 1,4 miliardy korun, snížení DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách zhruba 700 milionů korun a osvobození spropitného stovky milionů korun ročně.[13]

Zajímavý je i závěr studie k režimu EET OFF. Podle autorů může tento režim snížit odhadovaný přínos EET 2.0 až o 0,2 miliardy korun na dani z příjmů fyzických osob, tento pokles však může být téměř plně vyrovnán vyšším výběrem téže daně díky navýšení paušální daně u subjektů, které do režimu vstoupí. K 1. lednu 2026 evidovala Finanční správa v prvním pásmu paušální daně 120 114 poplatníků, a při navrhovaném navýšení o 1 400 Kč měsíčně by tak celkový efekt tohoto kompenzačního mechanismu mohl být rozpočtově neutrální.[14]

Z pohledu vlády je EET OFF kompromisem s koaličními partnery a úlevy jsou vědomým rozhodnutím vrátit část vybraných prostředků domácnostem a podnikatelům.[15]

Právním rizikem mohou být platby kartou

Samostatnou nejistotou je možný pro futuro ústavní přezkum. Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 sice uznal, že EET sleduje jistý legitimní cíl, z evidence však vyňal bezhotovostní platby s odůvodněním, že tyto tržby jsou poměrně dobře dohledatelné, a proto „není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci“.[16] Ministerstvo v důvodové zprávě k EET 2.0 argumentuje, že tento předpoklad v dnešní realitě neplatí, neboť podnikatelé mohou přijímat platby například na soukromé účty přes QR kódy, na zahraniční či kryptoměnové peněženky nebo přes služby typu Revolut a PayPal.[17] Senát se pokusil bezhotovostní platby z evidence vyjmout, Sněmovna však jeho změny odmítla a opozice již dříve naznačila, že samotný spor může skončit u Ústavního soudu.[18]

 Co lze, a naopak nelze tvrdit a teze na závěr

Z dostupných podkladů lze vyvodit několik poměrně pevných závěrů. Existuje empirická opora pro to, že první EET zvýšila výběr daní, a to v řádu jednotek miliard korun ročně. Mezi citovanými zdroji panuje shoda i v tom, že fiskální efekt EET 2.0 bude kladný. Výše tohoto efektu však zůstává věcí předpokladů, oficiální odhad stojí na modelu šedé ekonomiky, nezávislý odhad na expertně stanovených koeficientech a v obou případech jde o projekci, nikoli o „pevné“ měření.

Rozhodující pro skutečný výsledek budou dle autora zejména tři proměnné, tedy kolik poplatníků zvolí režim EET OFF, zda obstojí evidence plateb kartou a jak přísně bude Finanční správa systém využívat ke kontrolám. Věrohodnou odpověď na otázku, kolik EET 2.0 skutečně přinese, tak dá až nezávislé zpětné vyhodnocení – nejdříve za několik let.

Na závěr si autor dovoluje formulovat vlastní tezi. Netýká se otázky, zda je elektronická evidence tržeb sama o sobě dobrým, či špatným nástrojem, a nejde ani o to, zda je autor jejím zastáncem, nebo odpůrcem. Jde o právní jistotu podnikatelů, tedy o předvídatelnost pravidel, podle nichž plánují vlastní investice, nastavují interní procesy a kalkulují náklady.

Z tohoto pohledu je bilance posledního desetiletí (bohužel) nelichotivá. EET zavedla v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky, v březnu 2020 byla evidence za vlády Andreje Babiše pozastavena v souvislosti s pandemií covid-19 a s účinností od ledna 2023 ji vláda Petra Fialy definitivně zrušila; poslední dvě ze čtyř plánovaných fází přitom nebyly nikdy spuštěny.[19] Od ledna 2027 se tedy má vrátit v nové podobě. Podnikatelé tak během zhruba jedenácti let prošli samotným zavedením, přerušením, zrušením a opětovným zavedením téhož institutu, pokaždé s novými nároky na pokladní systémy, software a administrativu. Že přechod skutečně vyvolává náklady, nepřímo přiznává v podstatě i sám zákonodárce, když zákon počítá se slevou na dani až 5 000 Kč pro OSVČ jako jednorázovou kompenzací nákladů na zavedení EET 2.0.

V daňové oblasti má požadavek právní jistoty zvláštní váhu, neboť daňový subjekt vystupuje vůči správci daně ve vztahu podřízenosti. Ústavní soud ostatně i v roce 2025 připomněl, že při dotváření práva u daňových zákonů je z důvodu ochrany oprávněné důvěry v právo třeba dbát „zvýšené opatrnosti“.[20]

Je však třeba dodat, že ochranu před politicky motivovanou nestabilitou od soudů (bohužel) čekat nelze. U daňových zákonů se totiž uplatní zásada zdrženlivosti, která se projevuje nižší intenzitou ústavního přezkumu omezenou v zásadě na vyloučení extrémní disproporcionality.[21] Zákonodárce má tedy v daňové politice širokou svobodu, včetně svobody zavádět a rušit celé instituty. Stabilita daňového práva proto není otázkou ústavních limitů, nýbrž, zdá se, určité legislativní kultury a politické sebekázně.

Zrušení EET přitom nelze vytrhávat z politického kontextu. Šlo o jeden z výrazných závazků, s nimiž vláda Petra Fialy vstupovala do svého úřadu. Programové prohlášení vlády počítalo se zrušením EET, a to současně patřilo mezi „sliby“, které kabinet (jak je všeobecně známo) skutečně splnil. Politická logika kroku je tedy srozumitelná a vláda k němu měla voličský mandát.

Dle skromného názoru autora tohoto článku však bylo úplné zrušení s prominutím unáhlené. Právě uvedené argumenty svědčily spíše pro zásadní novelizaci než pro odstranění celého systému. Bylo možné zúžit okruh povinných subjektů, zrušit povinný tisk účtenek, vůbec zjednodušit technické řešení nebo nabídnout nejmenším podnikatelům alternativu v rámci paušálního režimu.

Koneckonců, ať už bude skutečný výnos EET 2.0 jakýkoli, hlavní poučení z posledních let zdá se spočívá v tom, že daňová pravidla by neměla kopírovat pouze jeden volební cyklus. Jestliže ústavní přezkum daňových zákonů zůstává zdrženlivý, je stabilita v této oblasti především věcí odpovědnosti zákonodárce. Pro podnikatelské prostředí je zcela jistě stabilní a průběžně vylepšovaný systém cennější než pravidelné střídání jeho zavádění a rušení, bez ohledu na to, na které straně sporu o EET stojí.

---

[1] Článek zohledňuje stav ke dni 12. 9. 2026. Následující text shrnuje argumenty a odhady různých „stran“ a nepředstavuje politické stanovisko ani daňově-právní poradenství.

[2] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila zavedení EET 2.0. Její fungování ministerstvo vyráží vysvětlovat podnikatelům na roadshow po Česku [online]. mf.gov.cz, 9. září 2026 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/snemovna-prehlasovala-senat-a-stvrdila-zavedeni-ee-65151.

[3] HRON, Michal, KÜTNER, Dušan. EET 2.0 definitivně schválena, k evidenci půjdou i platby kartou [online]. finmag.cz, 9. září 2026 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://www.finmag.cz/ekonomika/496173-eet-2-0-definitivne-schvalena-k-evidenci-pujdou-i-platby-kartou.

[4] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Sněmovna schválila EET 2.0, moderní evidence tržeb míří do Senátu [online]. mf.gov.cz, 15. července 2026 [cit. 7. září 2026]. Dostupné z: https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/snemovna-schvalila-eet-2-0-moderni-evidence-trzeb-64564.

[5] BEREZOVSKÁ, Katarína. Návrat EET do života podnikatelů: Stát chce vybrat miliardy navíc, kritici efektivitu zpochybňují [online]. cesky.radio.cz, 19. února 2026 [cit. 1. září 2026]. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/navrat-eet-do-zivota-podnikatelu-stat-chce-vybrat-miliardy-navic-kritici-8878248.

[6] FINANČNÍ SPRÁVA. Sněmovna schválila EET 2.0, moderní evidence tržeb míří do Senátu [online]. financnisprava.gov.cz, 15. července 2026 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/tiskove-zpravy-gfr/tiskove-zpravy-2026/snemovna-schvalila-eet-2-0.

[7] KŘOVÁK, Jan. EET se vrací. Nejmenší podnikatelé mohou evidenci obejít, zaplatí za to 1500 korun měsíčně [online]. echo24.cz, 11. září 2026 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://www.echo24.cz/a/HLmuE/zpravy-ekonomika-eet-se-vraci-nejmensi-podnikatele-se-ji-mohou-vyhnout-za-1500-korun-vlada.

[8] MORÁVEK, Daniel. Pod Stanjurou byl přínos EET vyčíslen na 4 mld. Kč, Schillerová očekává 14 mld. Kč [online]. podnikatel.cz, 17. března 2026 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/pod-stanjurou-se-prinos-eet-vycislil-na-4-mld-kc-schillerova-ocekava-14-mld-kc/. Studie Centra veřejných financí přitom uvádí, že hodnocení dopadů regulace Ministerstva financí z roku 2016 počítalo s nárůstem daňového výběru o 12,7 mld. Kč; srov. pozn. 9, s. 6.

[9] BAJGAR, Matěj, JÁNSKÝ, Petr, SŮVA, Daniel, ŠEDIVÝ, Marek, ŠKULTÉTY, Oliver a ŠOLTÉS, Michal. Vyhodnocení daňových dopadů elektronické evidence tržeb [online]. Praha: Institut ekonomických studií FSV UK, Centrum veřejných financí, 2. července 2026, s. 2, 5 a 25 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://centrumverejnychfinanci.cz/wp-content/uploads/2026/07/CVF_vyhodnoceni_danovych_dopadu_EET.pdf.

[10] Tamtéž, s. 6.

[11] Tamtéž, s. 16, 18 a 19.

[12] Tamtéž, s. 11 a 28 až 30.

[13] ECHO24. EET 2.0 přehledně: účtenky jen na požádání, software zdarma i úlevy pro gastro [online]. echo24.cz, 7. května 2026 [cit. 8. září 2026]. Dostupné z: https://www.echo24.cz/a/HxVWe/elektronicka-evidence-trzeb-ekonomika-domov-schillerova-rozpocet-sleva-na-studenta-manzelku-skolkovne-vlada-spropitne-prehledne.

[14] BAJGAR, Matěj a kol. Vyhodnocení daňových dopadů elektronické evidence tržeb, op. cit., s. 24.

[15] ECHO24. EET 2.0 přehledně: účtenky jen na požádání, software zdarma i úlevy pro gastro, op. cit.

[16] Nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 26/16.

[17] MORÁVEK, Daniel. Pokud Ústavní soud opět vyloučí platby kartou, EET 2.0 se sesype jak domeček z karet [online]. podnikatel.cz, 14. července 2026 [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/pokud-ustavni-soud-opet-vyradi-z-eet-platby-kartou-system-evidence-se-rozpadne/.

[18] ŠNAJDR, Martin. Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu [online]. ct24.cz, 8. května 2026 [cit. 8. září 2026]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-o-zahrnuti-plateb-kartou-do-eet-muze-skoncit-u-ustavniho-soudu-373239.

[19] BAJGAR, Matěj a kol. Vyhodnocení daňových dopadů elektronické evidence tržeb, op. cit., s. 5 a 7.

[20] Nález Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. I. ÚS 2693/23.

[21] ÚSTAVNÍ SOUD. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní týkající se financování krajů [online]. Brno: Ústavní soud, [cit. 12. září 2026]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-navrh-na-zruseni-casti-zakona-o-rozpoctovem-urceni-dani-tykajici-se-financovani-kraju. Tam zmiňovaný nález Ústavního soudu ze dne 24. 6. 2026, sp. zn. Pl. ÚS 39/25.