Směrnice o transparentnosti odměňování
Rovné odměňování, zveřejnění mezd, genderově neutrální nábor a reporting rozdílů snad od června 2026.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentním odměňování posiluje uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Reaguje na přetrvávající rozdíl ve výdělcích žen a mužů a především na praktické bariéry jako jsou netransparentní systémy odměňování, nejasnosti v pojmu práce stejné hodnoty a nedostatek informací, bez nichž se pracovníci obtížně domáhají svých práv.
Směrnice používá pojem ‚pracovník‘ pro osoby v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu dle vnitrostátního práva a zahrnuje i jiné netypické formy zaměstnávání, pokud naplňují znaky pracovněprávního vztahu. V českém právu již existuje povinnost rovného zacházení a rovné odměny, avšak pojetí hodnoty práce se liší. Česká úprava posuzuje hodnotu práce podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a též pracovních podmínek, výkonnosti a výsledků. Směrnice pak naproti tomu akcentuje dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky.
Z hlediska povinností zavádí směrnice povinnost transparentnosti před vznikem pracovního vztahu (uvedení počáteční odměny či rozpětí v inzerci, zákaz dotazů na mzdovou historii, genderově neutrální nábor), dále vnitřní transparentnost kritérií odměňování a široce pojaté právo na informace. V rámci tohoto práva na informace bude zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost muset písemně sdělit individuální úroveň odměny a průměrné úrovně v kategoriích pracovníků rozlišené podle pohlaví.
Vedle toho přichází povinnost reportování rozdílů v odměňování státním orgánům, povinně pro zaměstnavatele nad 100 zaměstnanců. Pokud jde o reportování, počítá se s tím, že budou stanoveny intervaly jeden až tři roky, ve kterých budou mít zaměstnavatelé podle počtu zaměstnanců povinnost zprávu o rozdílech v odměňování vyhotovit.
Transpozice má – nedojde-li k odkladu anebo neuplatní-li se pro Českou republiku výjimka – proběhnout do června 2026 a první povinný reporting se tedy má vztahovat již na celý rok 2026 a bude platit pro zaměstnavatele s více než 150 pracovníky, proto je potřeba se na otázku odměňování podívat již nyní a kriticky vyhodnotit, zda je systém odměňování na různých úrovních zaměstnavatele transparentní a rovný zároveň.
Směrnice reportovací povinnost nestanoví pro zaměstnavatele s méně než 100 pracovníky, není však vyloučeno, že se tato povinnost vztáhne na základě vnitrostátních právních předpisů také na tyto kategorie zaměstnavatelů.
Zaměstnavatelům tak doporučujeme včas definovat jednotlivé kategorie pracovníků a případně upravit metodiku hodnocení práce tak, aby byla genderově neutrální a opírala se o jasná, auditovatelná kritéria. Dále doporučujeme věnovat pozornost náborovému procesu včetně inzerce.
S bližším rozpracováním konkrétních postupů a nastavením či dotazy k této problematice Vám rádi pomůžeme.
Zdroj:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentním odměňování
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?



