Směrnice o transparentnosti odměňování
Rovné odměňování, zveřejnění mezd, genderově neutrální nábor a reporting rozdílů snad od června 2026.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentním odměňování posiluje uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Reaguje na přetrvávající rozdíl ve výdělcích žen a mužů a především na praktické bariéry jako jsou netransparentní systémy odměňování, nejasnosti v pojmu práce stejné hodnoty a nedostatek informací, bez nichž se pracovníci obtížně domáhají svých práv.
Směrnice používá pojem ‚pracovník‘ pro osoby v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu dle vnitrostátního práva a zahrnuje i jiné netypické formy zaměstnávání, pokud naplňují znaky pracovněprávního vztahu. V českém právu již existuje povinnost rovného zacházení a rovné odměny, avšak pojetí hodnoty práce se liší. Česká úprava posuzuje hodnotu práce podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a též pracovních podmínek, výkonnosti a výsledků. Směrnice pak naproti tomu akcentuje dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky.
Z hlediska povinností zavádí směrnice povinnost transparentnosti před vznikem pracovního vztahu (uvedení počáteční odměny či rozpětí v inzerci, zákaz dotazů na mzdovou historii, genderově neutrální nábor), dále vnitřní transparentnost kritérií odměňování a široce pojaté právo na informace. V rámci tohoto práva na informace bude zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost muset písemně sdělit individuální úroveň odměny a průměrné úrovně v kategoriích pracovníků rozlišené podle pohlaví.
Vedle toho přichází povinnost reportování rozdílů v odměňování státním orgánům, povinně pro zaměstnavatele nad 100 zaměstnanců. Pokud jde o reportování, počítá se s tím, že budou stanoveny intervaly jeden až tři roky, ve kterých budou mít zaměstnavatelé podle počtu zaměstnanců povinnost zprávu o rozdílech v odměňování vyhotovit.
Transpozice má – nedojde-li k odkladu anebo neuplatní-li se pro Českou republiku výjimka – proběhnout do června 2026 a první povinný reporting se tedy má vztahovat již na celý rok 2026 a bude platit pro zaměstnavatele s více než 150 pracovníky, proto je potřeba se na otázku odměňování podívat již nyní a kriticky vyhodnotit, zda je systém odměňování na různých úrovních zaměstnavatele transparentní a rovný zároveň.
Směrnice reportovací povinnost nestanoví pro zaměstnavatele s méně než 100 pracovníky, není však vyloučeno, že se tato povinnost vztáhne na základě vnitrostátních právních předpisů také na tyto kategorie zaměstnavatelů.
Zaměstnavatelům tak doporučujeme včas definovat jednotlivé kategorie pracovníků a případně upravit metodiku hodnocení práce tak, aby byla genderově neutrální a opírala se o jasná, auditovatelná kritéria. Dále doporučujeme věnovat pozornost náborovému procesu včetně inzerce.
S bližším rozpracováním konkrétních postupů a nastavením či dotazy k této problematice Vám rádi pomůžeme.
Zdroj:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentním odměňování
Další články
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".



