Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Praxe ukazuje, že i relativně zkušený zaměstnanec může podlehnout sofistikovanému phishingu – a zaměstnavatel pak řeší, zda (a v jakém rozsahu) lze škodu přenést na něj.
Nejvyšší soud se nedávno touto problematikou podrobně zabýval v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3349/2024, které řešilo situaci, kdy se podvodník vydával za generálního ředitele a vylákal prostřednictvím phishingu provedení zahraniční platby. Klíčovým faktorem v tomto případě nebyla samotná sofistikovanost útoku (v posuzovaném případě se jednalo o událost z roku 2017 a z dnešního pohledu útok vykazoval hned několik tzv. „red flags“), ale porušení konkrétních interních předpisů zaměstnavatele ze strany odpovědných zaměstnanců. Právě existence jasně nastavených interních pravidel hrála v hodnocení odpovědnosti zásadní roli.
Co když ale žádná konkrétní interní pravidla porušena nejsou?
V praxi se zaměstnavatelé často dostávají do složitější situace. Ne vždy lze prokázat porušení konkrétní interní směrnice – a to zejména tehdy, pokud bezpečnostní pravidla buď vůbec neexistují, nebo jsou formulována vágně.
Představme si typický scénář:
- zaměstnanec neporušil žádný explicitní vnitřní předpis,
- přesto si mohl všimnout mírně pozměněné emailové adresy domnělého obchodního partnera,
- platba měla být odeslána na účet v jiné zemi, než kde sídlí smluvní partner,
- případně existovala další varovná znamení, která dnes označujeme jako „red flags“.
Lze i v takovém případě dovodit odpovědnost zaměstnance?
Teoreticky ano – porušením obecné zákonné povinnosti zaměstnance střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele [§ 301 písm. d) ZP]. Soudy jsou však při tomto posouzení spíše zdrženlivé, zejména s ohledem na čím dál tím sofistikovanější metody útoků.
Odpovědnost ano, ale s limity
Mediálně známé byly extrémní případy, kdy zaměstnanci naletěli podvodníkům opakovaně – například účetní nadace, která v řadě po sobě jdoucích plateb odeslala podvodníkům částky v řádech milionů korun. V takových situacích bývá pochybení zaměstnance zjevné. Přesto zpravidla půjde o nedbalostní zavinění, u kterého zákoník práce stanoví limit odpovědnosti do výše maximálně 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnavatel tedy i při úspěšném uplatnění nároku obvykle získá jen zlomek skutečně vzniklé škody.
Prevence je klíčová – právně i ekonomicky
V době, kdy jsou phishingové útoky stále propracovanější, je pro zaměstnavatele čím dál obtížnější prokázat, že zaměstnanec „si měl a mohl všimnout“ podezřelých znaků a že tedy porušil svou povinnost.
O to větší význam má:
- nastavení vícestupňových kontrolních mechanismů při provádění plateb a nastavené pravidel tzv. onboardingu obchodní partnerů
- jasná a srozumitelná interní pravidla pro nakládání s finančními prostředky,
- prokazatelné seznámení zaměstnanců s těmito pravidly.
Jak ostatně ukazuje i výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, právě existence a dodržování interních procesů může být rozhodující.
Závěrem platí jednoduché pravidlo: investice do prevence a nastavení kontrolních mechanismů je téměř vždy výhodnější než následné a nejisté vymáhání škody po zaměstnanci, který navíc bude zpravidla odpovídat jen v omezeném rozsahu.
Další články
Sdílení údajů o cestujících mezi EU a USA: Proč jsou účinné záruky ochrany osobních údajů v praxi nezbytné
Přeshraniční předávání osobních údajů mezi EU a USA bylo vždy citlivou otázkou vyžadující pečlivé vyvažování různých zájmů. Do popředí se nyní dostává další oblast: kontrola hranic, imigrace a bezpečnostní prověřování.
Změny názvů obcí
Neopominutelným zákonem stanoveným identifikačním znakem obce jakožto veřejnoprávní korporace je její název. Mohou však nastat okolnosti, v návaznosti na které vyvstane záměr takový název změnit. Za naplnění kterých podmínek a jakým postupem tak lze legálně učinit?
Rozhodné pololetí, ne den výpočtu. Chyba, která se opakuje v předžalobních výzvách
Zákonný úrok z prodlení se počítá ze sazby platné k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení vzniklo. Ne z té dnešní. Je to jediná věta v nařízení vlády, přesto ji míjí značná část výzev k úhradě, se kterými se v praxi potkávám. U staršího dluhu to není zaokrouhlovací rozdíl.
Presumpce neviny chrání obě strany: Ústavní soud k dokazování v kauzách znásilnění a křivého obvinění
Ústavní soud ve dvojici květnových nálezů potvrdil, že vysoký důkazní standard plynoucí ze zásad presumpce neviny a in dubio pro reo musí obecné soudy uplatňovat naprosto symetricky. Odsouzení za znásilnění ani za následné křivé obvinění nelze stavět na spekulacích, sexistických stereotypech či pouhém neprokázání původního skutku.
Tisíc stejných originálů: Co vlastně znamená originál elektronického dokumentu?
Podepsaná smlouva dorazí e-mailem. Příjemce ji uloží do počítače, zkopíruje na záložní disk a pošle kolegovi. Který z těchto souborů je originál? Otázka zní jednoduše, ale vychází z představy papíru, na němž zůstal tah propisky. U elektronického dokumentu může přesná kopie zachovat i samotný elektronický podpis. Naopak výtisk, který vypadá naprosto stejně, tuto vlastnost nemá.



