Existují názory, že manželství je zastaralá instituce, která není v dnešní době potřebná. Stále více a více párů dává před manželstvím přednost partnerskému soužití bez oddacího listu. Náš právní řád neobsahuje legální termín pro takovéto soužití, ani jeho definici. 

Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – I. díl, rodičovství

Toto pojednání navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – I. díl, rodičovství, a tentokrát se zabývá srovnáním právní úpravy postavení manželů a partnerů ohledně majetkových vztahů za trvání jejich svazku. Páry, ať již jsou sezdány či nikoli, jsou subjekty majetkových práv. Vzhledem ke skutečnosti, že se jejich majetková práva týkají dvou osob, je vždy situace poněkud komplikovanější než u jednotlivce.

Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – II. díl,  majetkové vztahy za trvání svazku

Postavení manželů a partnerů při společném bydlení je velmi rozdílné, a to ať již užívají nemovitost na základě nájemní smlouvy nebo nemovitost ve vlastnictví jednoho či obou z nich. Tento článek má za cíl popsat právní úpravu u jednotlivých typů bydlení a upozornit na rozdíly mezi právní úpravou týkající se manželů a partnerů. 

Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – III. díl, bydlení

Toto pojednání se věnuje otázkám týkajícím se majetku, které vyvstanou při zániku svazku, a přímo navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – II. díl, majetkové vztahy za trvání svazku, neboť spolu úzce souvisí.

Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – IV. díl, majetkové vypořádání

Smrt jednoho z partnerů je jedním z okamžiků, kdy se rozdíly v právním postavením sezdaného a nesezdaného páru projeví velmi výrazně. Zatímco manžel má i bez závěti zemřelého ve většině případů zajištěn podíl na jeho majetku, postavení partnera je v případě absence závěti značně oslabené.

Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – V. díl, dědické právo

Ochrana spotřebitele v oblasti finančních produktů byla nově posílena změnou zákona o finančním arbitrovi, kdy došlo k významnému rozšíření jeho působnosti a posílení jeho procesních pravomocí při řešení sporů s finančními institucemi. V současné podobě představuje řízení u finančního arbitra zajímavou mimosoudní alternativu pro spotřebitele, který má zájem se domáhat ochrany svých zájmů v oblasti finančních služeb. 

Finanční arbitr – rozhodování sporů mezi spotřebitelem a finanční institucí

Právo souhlasit či nesouhlasit s léčbou, případně způsobem léčby, je snadno vykonatelné v případě, kdy je člověk schopen se k této otázce vyjádřit. Přání se ovšem těžko prosazuje v situaci, kdy dojde ke ztrátě schopnosti člověka tento souhlas či nesouhlas vyslovit. Institut dříve vysloveného přání poskytuje možnost se k léčbě vyjádřit pro případ, že takováto situace nastane. Dříve vyslovené přání bude nepochybně sloužit zejména pro vyjádření nesouhlasu s poskytnutím léčby, tedy k jejímu odmítnutí pro budoucí případy.  

Dříve vyslovené přání – předem vyslovený (ne)souhlas s poskytnutím léčby

Spory mezi rodiči ohledně dětí často bohužel nekončí rozhodnutím soudu a jeden z rodičů se domáhá výkonu rozhodnutí soudní cestou. V úvahu přichází více řešení dané situace a soud by měl pečlivě zvažovat, které je pro daný případ nejvhodnější. V každém případě by soud měl sledovat zájem nezletilého dítěte a výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým dítětem provádět vždy co nejšetrněji s ohledem na osobnost nezletilého a veškeré okolnosti daného případu. 

Výkon rozhodnutí soudu o úpravě styku s nezletilými dětmi

Újma na přirozeném právu člověka může vzniknout mnoha způsoby. Mezi nejčastější bude zřejmě spadat ublížení na zdraví, ale patří sem rovněž zásahy do důstojnosti člověka, porušení jeho soukromí či neoprávněné nakládání s jeho projevy osobní povahy. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. V rámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny. 

Odškodnění duševních útrap jako nemajetkové újmy

V zájmu sjednocení rozhodování soudů zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky stanovisko ke zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti. 

Stanovisko Nejvyššího soudu k některým aspektům řízení o výživném pro nezletilé děti

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 2. 1. 2017 zabýval otázkou, zda se lékař dopustil trestného činu neposkytnutí pomoci dle § 150 odst. 2 trestního zákoníku, když neposkytl pomoc své matce, která tuto pomoc odmítala. V širším kontextu se Ústavní soud zabýval střetem práva pacienta odmítnout poskytnutí péče, byť nezbytné pro zachování jeho života, a povinností lékaře poskytnout pomoc osobě, jejíž život či zdraví jsou vážně ohroženy. 

Právo odmítnout poskytnutí péče, trestný čin neposkytnutí pomoci

V případě, kdy dochází ke zrušení spoluvlastnictví soudem, rozhoduje tento zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Není-li dobře možné společnou věc rozdělit, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

Přikázání věci při vypořádání spoluvlastnictví dle nové judikatury Nejvyššího soudu

Za obvyklých okolností je v zájmu dítěte, aby se stýkalo co nejvíce s oběma rodiči. Z těchto důvodů je proto v zákoně výslovně vymezeno právo dítěte, které je v péči jen jednoho rodiče, stýkat se osobně s druhým rodičem. Mohou však nastat situace, kdy je třeba styk rodiče s dítětem omezit nebo dokonce zakázat, přičemž důvody k tomuto zásahu mohou být jak na straně rodiče, tak na straně dítěte.

Omezení a zákaz osobního styku rodiče s nezletilým dítětem, část I.

Druhá část příspěvku se věnuje omezení či zákazu styku rodiče s nezletilým dítětem v souvislosti s omezením či zbavením rodičovské odpovědnosti, omezení nebo zákaz styku z důvodů na straně dítěte, způsobům omezení styku druhého rodiče s dítětem, zákazu styku druhého rodiče s dítětem a nakonec zrušení zákazu či omezení styku druhého rodiče s dítětem.

Omezení a zákaz osobního styku rodiče s nezletilým dítětem, část II.

Pochybení při dávání přednosti v jízdě v křižovatce je jednou z velmi častých příčin dopravních nehod. Toto porušení povinnosti může mít i trestněprávní následky, zejména v případech, kdy dojde ke zranění či dokonce smrti některého z účastníků nehody. S dopravními nehodami tohoto druhu je samozřejmě spojeno mnoho právních otázek, tento článek má za cíl odpovědět na některé z nich. 

Trestněprávní odpovědnost za dopravní nehodu při nedání přednosti v jízdě

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

Insolvenční minimum

Mezinárodní obchodní transakce: mezinárodní kupní smlouva

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora