Předávání dítěte při omezení volného pohybu osob
Jak je to s předáváním dětí mezi rodiči po jejich rozvodu či rozchodu v době koronavirové, především s ohledem na platná omezení pohybu?
Před rokem jsem napsala článek na téma Koronavirus a předávání dítěte mezi rodiči a ani ve snu by mne nenapadlo, že budu muset napsat v letošním roce pokračování. Bohužel epidemie stále trvá a vláda znovu výrazně omezila pohyb osob, což ovlivňuje životy lidí. Z tohoto důvodu se budu znovu věnovat otázce předávání dětí, a to při zohlednění stávající situace.
Pohyb mezi okresy a předávání dětí
Předně je nutné si připomenout současný právní rámec stávajících omezení. V tuto chvíli je aktuální usnesení vlády ze dne 18. března 2021 č. 299 o přijetí krizového opatření (dále jen „Opatření“). Článkem I. tohoto Opatření vláda s účinností ode dne 22. března 2021 od 00:00 hod. do dne 28. března 2021 do 23:59 hod. omezila volný pohyb osob na území České republiky tak, že zakázala všem osobám opustit území okresu, na jehož území mají trvalý pobyt nebo bydliště, a současně zakázala vstup, pohyb a pobyt na území okresu všem osobám, které nemají na území tohoto okresu místo svého trvalého pobytu nebo bydliště.
Z tohoto zákazu stanovila vláda v článku II. Opatření řadu výjimek, přičemž pod bodem 2. tohoto článku je uvedena následující výjimka: „2. nezbytná cesta za účelem zajištění nezbytných potřeb osob příbuzných a blízkých nebo potřeb pro jinou osobu (např. dobrovolnictví, sousedská výpomoc), zajištění péče o děti a výkonu práva na udržování osobního styku mezi rodiči a nezletilými dětmi, včetně zajištění nezbytného doprovodu nezletilého dítěte při cestě za účelem osobního styku s rodičem, zajištění péče o zvířata, odkládání odpadu“.
Oproti dřívější formulaci výjimky jako „nezbytná cesta za účelem zajištění péče o děti“ vláda formulovala tuto výjimku v aktuálním Opatření podstatně podrobněji. Současná formulace mnohem lépe vychází vstříc potřebám praxe a odstraňuje veškeré nejasnosti a případné pochybnosti ohledně smyslu a významu této výjimky.
V tuto chvíli je tak zcela jasné, že Opatření a s ním spojené omezení volného pohybu osob nemá žádný vliv na předávání dětí mezi rodiči. Rodiče jsou tak nadále oprávněni i povinni dodržovat veškerá rozhodnutí týkající se dětí, a to jak rozsudků o střídavé péči, tak rozsudků o určení styku rodiče s dítětem. Nadále platí i můj názor vyjádřený již v minulém článku z loňského roku, že pro posouzení otázky předání/nepředání není podstatné, zda k předání dítěte dochází kvůli výkonu styku, nebo v rámci střídavé péče. Veškeré případné pochybnosti v tomto ohledu odstranilo právě zpřesnění formulace výjimky v Opatření, čímž vláda prospěla pochopení této výjimky veřejností.
Zbývá poslední otázka, a tou je posouzení předávání dítěte mezi rodiči, kteří nemají styk upravený žádným rozsudkem. Může se jednat o případy, kdy mají rodiče uzavřenou pouze mimosoudní dohodu, nebo mají dohodu pouze ústní. I v tomto případě je samozřejmě splněna výjimka zajištění péče o dítě a k předání dítěte v souladu s dohodou rodičů může dojít. Není tak třeba se obávat předat dítě druhému jen z toho důvodu, že časy a místa předání dítěte nejsou vymezeny rozsudkem. Totéž platí i pro případ, že rodiče sice rozsudek mají, ale v návaznosti na okolnosti si předávání dítěte upravili dohodou odlišně. Ve všech těchto případech je možno se odkázat na existující výjimku zajištění péče o dítě a mezi okresy se pohybovat.
Doklady pro cestování mezi okresy
Rodiče, kteří se pohybují mezi okresy, musí při cestování mezi okresy mít samozřejmě s sebou příslušné čestné prohlášení. Vzor čestného prohlášení najdete např. zde a jako důvod opuštění místa trvalého pobytu je třeba uvést „zajištění péče o dítě, včetně zajištění nezbytného doprovodu“ (případně by mělo stačit i prosté „zajištění péče o dítě“).
Je otázkou, zda při cestách mezi okresy je nutné mít s sebou doklad prokazující existenci této výjimky. Mám za to, že existence takovéhoto dokladu není nezbytná, neboť povinnost prokázat je splněna již čestným prohlášením jako takovým (na rozdíl např. od výjimky cesty do zaměstnání, kde je třeba mít potvrzení zaměstnavatele). Pokud by se však rodiče chtěli cítit lépe a mít doklad s sebou tzv. pro jistotu, je možné jako doklad použít platný rozsudek týkající se dětí, písemnou dohodu rodičů, ale případně i jinou komunikaci rodičů (např. e-mailová, sms apod.).
Závěrem
Závěrem si dovolím znovu zopakovat apel na rodiče, kteří nežijí v jedné domácnosti a kterých se tedy týká předávání dítěte. Je to složitá doba, omezení trvají již dlouhou dobu a je těžké za stávající situace zajistit péči o děti a současně se chovat odpovědně z hlediska prevence nákazy Covid-19. Je však nutné zohlednit, že dítě se potřebuje vídat s oběma rodiči i v případě existujících rizik. Život dítěte je totiž v tuto chvíli značně omezen a komplikován (zavřené školy, zákaz mimoškolních aktivit, zákaz kontaktu s kamarády) a je na místě, aby mu alespoň jistota jeho pravidelného kontaktu a udržování vztahu s oběma rodiči zůstala zachována.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




